Královský otec Jan Lucemburský měl strach, že by ho syn v rukou české šlechty mohl připravit o český trůn, a tak tříletý Karel IV. – tehdy ještě Václav – poznal již v útlém věku vězení na hradech Loket a Křivoklát. Oba hrady si v dospělosti překvapivě oblíbil a často na ně jezdíval. Měl rád také hrad Bezděz. Kde v roce 1366 založil Velký rybník, dnešní Máchovo jezero.
Hrad Karlštejn
Nejhezčí výhled na Kašperk a šumavské kopce se nabízí z Pustého hrádku.
Když se mluví o Karlu IV. jako o zakladateli šlechtických sídel, každý si vzpomene na to nejznámější a po Pražském hradu také nejnavštěvovanější, hrad Karlštejn. Mezi českými hrady zaujímal zcela výjimečné postavení. Král jej nechal postavit jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Dokončení Karlštejna završilo v roce 1365 vysvěcení kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk sloužil k ochraně pohraničí, zlatých dolů a obchodní Zlaté stezky, po níž se do Čech dopravovala sůl.
K ochraně pohraničí, Zlaté stezky a zlatých dolů dal v roce 1356 Karel IV. postavit strážní hrad Kašperk, dnes nejvýše položený královský hrad v Čechách. Obdivuhodné je především umístění pevnosti – stavitelé ji totiž dokázali vtěsnat na 18 metrů široký a 116 metrů dlouhý ostroh! Dominantou hradu sevřeného v úzkém obdélníku hradeb je torzo dvoupatrového paláce se dvěma obytnými věžemi, z nichž se otvírá nádherný výhled na Šumavu. Naopak pro nejhezčí výhled na Kašperk si musíte dojít na 500 metrů vzdálený Pustý hrádek, kde stávalo předsunuté opevnění. Z pětiboké obranné věže zbyly jen ruiny, nová je vyhlídková plošina.
Hrad Radyně
Pro Radyni na Plzeňsku vybral král jméno Karlskrone, ale název kopce zvítězil.
Nově zakládaným hradům dával Karel IV. jména po sobě, jen u Radyně se to nepodařilo. Dnešní dominantu Plzeňska založil kolem roku 1356 a dal mu jméno Karlskrone. Jméno se ale neujalo, protože název vrchu, na kterém hrad stojí, byl mezi lidmi zakořeněn déle a silněji. Již po sto letech se tak hradu říkalo Radyně. Už koncem 15. století Radyně zpustla a záchrany se dočkala teprve ve dvacátých letech minulého století, kdy ji zakoupilo město Starý Plzenec. Z věže se nabízí překrásný pohled nejen na Plzeň, ale i do předhůří Šumavy.
Karlshaus
Z Hluboké nad Vltavou vás červená turistická značka po několika kilometrech dovede na ostroh nad Vltavou, kde stojí zřícenina hradu ze 14. století. Založil jej Karel IV. patrně jako lovecký hrádek. První zmínka pochází z roku 1357, ale svého krále dlouho nepřežil, zanikl už za husitských válek. Jméno Karlshaus už dávno odnesl čas, v mapách se nejčastěji objevuje jako zřícenina Hrádek u Purkarce.
Karlsburg
Ještě coby markrabě moravský dal budoucí král v lesích východně od Šternberka vybudovat dnes už zaniklý hrádek Tepenec, původně nazývaný Karlsburg. Pevnůstka je sice téměř k nepoznání a kopec postupně rozebírá kamenolom, archeologové tu však objevili pozůstatky osídlení. Při procházce okolními lesy tak můžete narazit na zbytky podhradí i středověkých sklepů.
Karlovská soutěž
U Hluboké nad Vltavou Karel IV. založil lovecký hrádek, zanikl však už po několika desítkách let.
Pokud se pojedete podívat na některé námi navržené anebo docela jiné místo spojené s životem Karla IV. a budete fotografovat, můžete se zapojit do fotografické soutěže Krajské knihovny v Karlových Varech. Je to jednoduché: stačí do 30. září poslat v elektronické podobě vtipné, zajímavé a originální záběry z karlovských míst. Na fotkách mohou být i soutěžící, každý může do soutěže přihlásit pouze jednu fotografii. Výstavu snímků uspořádá knihovna v listopadu.
