Český Krumlov

Český Krumlov | foto: archiv

Hrady a zámky počítají poslední dny sezony

Již jen dva víkendy budou otevřeny památky, které v jihočeském regionu spravuje Památkový ústav v Českých Budějovicích. Posledním říjnovou neděli totiž oficiálně skončí na hradech a zámcích letošní turistická sezona.

PAMÁTKÁŘSKÉ DOMINIUM

V jihočeském regionu spravují památkáři sedm hradů a zámků, které navštěvuje víc než 50 tisíc lidí ročně: Český Krumlov, Hlubokou, Červenou Lhotu, Jindřichův Hradec, Rožmberk, Třeboň a Zvíkov. Pod touto hranicí v roce 1999 zůstaly zámky v Dačicích a Kratochvíle, hrad Landštejn a Schwarzenberská hrobka v Domaníně. Žádný soukromý vlastník jim pestrostí nabídky nemůže konkurovat. Přesto vstupovali do roku 2000 s obavami. Při podzimních jednáních o státním rozpočtu se mluvilo o tom, že příspěvek ze státní kasy na provoz a údržbu historických památek nebude ani poloviční proti předcházejícímu roku. "Nejprve se uvažovalo o poklesu o šedesát procent. Přitom nejsilněji mělo škrtání postihnout údržbu na objektech. Nakonec to bylo jen o pětinu," řekl ředitel Památkového ústavu v Českých Budějovicích Aleš Krejčů.

NÁVŠTĚVNOST

Chybějící peníze nakonec vydělaly samy památkové objekty. Ačkoliv památky zůstanou o sobotách a nedělích otevřené až do konce měsíce, už dnes je jisté, že většinu z nich letos navštíví více lidí než v minulém roce. Například zámeckou branou v Českém Krumlově prošlo do konce září 276 tisíc návštěvníků. Za celý rok 1999 to bylo jen přes 262 tisíc lidí. Podobně si vedla i Červená Lhota, Rožmberk a Třeboň. Jindřichohradecký zámek přilákal do konce prvního podzimního měsíce stejný počet zájemců jako za celý minulý rok. "Návštěvnost hodnotím velice příznivě. Francouzské cestovní kanceláře k nám přivezly 5 tisíc turistů, kteří jsou vzdělaní, kultivovaní a distingovaní. Co se týče individuálních návštěv, těch přijelo méně. Ale v každém případě jsme skončili s příznivým rozpočtem," řekl vedoucí správy zámku Miloslav Paulík. Podobná situace je i na Rožmberku. Také Hlubokou letos zalila vlna francouzských turistů. Naopak proti začátku devadesátých let ubylo Němců a Rakušanů. "Letos začali hodně jezdit Slovinci a Japonci. Téměř denně máme skupinu z Izraele," řekla vedoucí provozu hlubockého zámku Božena Štěpková. Větší návštěvnost se odrazila na příjmech ze vstupného a dalších aktivit. Letošní výnosy tak zaplní desetimilionovou mezeru v rozpočtu ústavu, která vznikla při seškrtávání výdajů ministerstva kultury. "Díky tomu jsme nemuseli rušit smlouvy s dodavateli a na objektech je to vidět," míní šéf jihočeských památkářů.

NOVINKY LETOŠNÍHO ROKU

Pro turistickou sezonu 2000 připravili památkáři řadu změn. Například v Českém Krumlově se pro veřejnost otevřelo lapidárium. Jako hlavní nástupní prostor pro návštěvníky zde nově slouží budova mincovny. Tam jsou umístěny dvě pokladny, směnárna a informační středisko. Tímto způsobem reagovala správa zámku na rostoucí počty prodaných vstupenek. Od roku 1991, kdy byl Krumlov zapsán na listinu památek Světového kulturního dědictví UNESCO, plynule stoupal počet zájemců o krumlovský zámek. V minulém roce zde bylo více než čtvrt milionu lidí. "Zjistili jsme, že prostor, kde byly pokladny a další servis pro návštěvníky, je nevhodný pro naši klientelu," vysvětlil ředitel památkového ústavu Krejčů. V mincovně našel své místo také prodej českého skla, upomínkových předmětů. Podle Krejčů se zpřístupnění této budovy odrazilo i na počtu návštěvníků. Památkáři totiž díky více pokladnám a snadnějšímu přístupu k informacím zachytili ty turisty, kteří by kvůli nedostatku času zámek vynechali. Také českokrumlovskou zámeckou věž, kterou dosud měla v pronájmu soukromá společnost, začal provozovat Památkový ústav.

NOVINEK BYLO VÍC

Svou nabídku rozšířily i další zámky. V Třeboni jsou přístupné podzemní katakomby a psí kuchyně. V červenci získala Hluboká třetí prohlídkovou trasu, když byla pro veřejnost otevřena zámecká kuchyně. Její vybavení pochází z přelomu 19. a 20. století. "I tady se ukazuje, že možnost volby pro návštěvníka je službou, kterou akceptuje, a někdy dokonce i vyhledává," vysvětlil ředitel Krejčů. Na všech dalších objektech se konaly výstavy i jiné kulturní akce. Jejich cílem bylo zpříjemnit návštěvníkům čekání na prohlídku nebo umožnit delší setrvání v prostorách, které se jim líbí. "Nechceme nechat návštěvníka bezcílně bloumat po objektu, přitom jen na minimu výstav se vybírá vstupné. Z naší strany je to služba navíc," dodal Krejčů.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Ty se od roku 1991 konají i v tuzemsku. Lidé si již zvykli, že muzea, galerie a památkové objekty jsou přístupné zdarma. Zatímco muzea a galerie se vstupného zřekly a čelily nezvyklému zájmů návštěvníků, personál jihočeských státních hradů a zámků vybíral na většině prohlídkových tras vstupné. Například správa zámku Hluboká zdarma zpřístupnila jen zámeckou kuchyni, na další dvě trasy prodávala vstupenky. V Jindřichově Hradci byla bezplatně k vidění Černá věž s dochovanou kuchyní a galerie s výstavou keramických plastik na druhém nádvoří. A to pouze v neděli dopoledne. Podle zaměstnanců zámku byly některé konflikty s roztrpčenými turisty, kteří se těšili, jak si bez peněz prohlédnou zámek, nepříjemné. "Lidé byli rozladění hlavně v sobotu, protože měli špatné informace a mysleli si, že nebudou platit vstupné," řekla průvodkyně jindřichohradeckým zámkem Romana Nováková. V minulosti i památkáři bezplatně otvírali hrady a zámky. "Stalo se to naprosto nezvladatelnou záležitostí. My nemůžeme otevřít dveře a nechat lidi volně procházet," vysvětlil Krejčů. Každou skupinu musí provázet průvodce. Přitom prohlídkové trasy mají jen určitou propustnost a mezi skupinami se musí udržovat alespoň minimální rozestupy. Trasy se totiž různě kříží. "Vstup zdarma jsme omezili. Kdo chce jít bez peněz, musí se přizpůsobit době, kdy se nevybírá vstupné a kdy my víme, že situaci zvládneme," míní šéf jihočeských památkářů. Na Hluboké, kde správa zámku rozdávala zdarma vstupenky do zámecké kuchyně, se stalo, že lidé si lístky vyzvedli. Ale pak nečekali na svoji prohlídku a odešli ze zámku. "V průběhu dne se stávalo, že některé skupiny měly jen 7 lidí, i když podle odebraných lístků měly mít plný počet. Tato nekázeň pak poškozovala ty návštěvníky, kteří trpělivě počkali na svou prohlídku," poznamenal Krejčů.

PAMÁTKÁŘI ZBOHATLI

Všechny objekty, které v současné době spravují jihočeští památkáři, mají i nadále zůstat státním majetkem. Naopak získali objekty kláštera v Zlaté Koruně. Od 1. července tohoto roku byl klášter od státní vědecké knihovny převeden na Památkový ústav. V části kláštera se nachází expozice Jihočeského písemnictví. "Expozici písemnictví nechceme rušit ani zužovat. Ale chceme provést určité zahuštění a chceme ji přemístit z architektonicky nejcennějších prostor kláštera," popsal situaci Krejčů. Depozitáře vědecké knihovny, které byly v klášterních budovách, zůstávají na svém místě. Knihovna za ně platí nájemné Památkovému ústavu. Vědecká knihovna, která od 1. ledna 2001 přechází pod Budějovický kraj, má v rozpočtu na nový rok vyčleněny peníze na nájemné. Památkáři se zavázali, že získané peníze budou investovat do oprav kláštera. Zřízení krajů znamená i majetkové přesuny na Hluboké. Alšova jihočeská galerie zde doposud vlastnila zámeckou jízdárnu a další prostory. Protože přechází pod Budějovický kraj a objektu hrozilo, že bude mít dva vlastníky, rozhodlo ministerstvo kultury, že její prostory přejdou do majetku spravovaného Památkovým ústavem v Českých Budějovicích. V současné době spolu jednají galeristé a památkáři o rozsahu prostor, které si galerie pronajme.

ZIMA NA HRADECH

"Hrad a zámek není medvěd, který se zazimuje. Jakmile uzavřeme objekty, tak se začínáme zabývat adventem," řekl vedoucí správy jindřichohradeckého zámku Miroslav Paulík. Slavnostní tečkou za letošní sezonou zde bude koncert v malém divadelním sále, kde vystoupí Cois Cladaigh z Irska. V rámci adventního programu bude zámek opět přístupný lidem o posledním předvánočním víkendu, otevřená bude i černá kuchyně. K vidění budou také živé jesličky a výstava jindřichohradeckého výtvarníka Kalvody. Také na zámku v Rožmberku se život nezastaví. Porcelán, kovové předměty a lehčí kusy mobiliáře přemístí pracovníci do temperovaných prostor. Těžší kusy nábytku zakryjí speciálně ušitými návleky. Ještě než se vnitřek zámku ochladí, při tuhých zimách se zde rtuť teploměru pohybuje kolem nuly, ošetří zaměstnanci stropy a podlahy. Na Rožmberku vzniká také počítačová databáze předmětů. "Máme tu 5 tisíc inventárních jednotek, přes zimu se určitě nudit nebudeme," míní kastelán Jaroslav Čása.

V NOVÉM ROCE

Novinky pro sezonu 2001 závisí na stavu státní kasy. "Čekáme na to, jak dopadne rozpočet. Největší připravovaná věc by měla být konírna v Třeboni," řekl Aleš Krejčů. Sem chtějí památkáři umístit novou expozici věnovanou jezdectví a lovectví. V ní naleznou místo jak předměty vztahující se k lovu, například zbraně, tak i písemnosti s touto tematikou.