Hrad bez hradeb
První, co vás na Krakovci zaujme, je to, že mu skoro chybí hradby. Ze tří stran ho chránily pouze mohutné zdi paláce. Jeho stavitele ovlivnila dlouhá doba míru v Čechách za panování Karla IV. a jeho syna Václava IV., a proto dal přednost pohodlnému sídlu.
Podle mnohých je proto Krakovec vlastně nejstarší zámek a jako stavba předběhl o mnoho let svou dobu. Vývoj architektury šlechtických sídel však zastavily husitské války; v jejich průběhu se opět ukázala hodnota nedobytných pevností, opravdových hradů.
Chalúpka: nejluxusnější sídlo v zemích Koruny české
"Obranné prvky jsou na Krakovci podřízeny luxusu, tedy jsou potlačeny na nejmenší tehdy možnou míru,“ říká zdejší kastelán Jiří Sobek. "Bylo to svého času nejluxusnější sídlo v zemích Koruny české. Jak velikostí obytného prostoru, tak kvalitním vytápěním s průduchy. Podobné topení si začali pořizovat až o dalších 200 let později na zámcích.“
Kastelán ukazuje dva výklenky ve zdi, kde byly vestavěné skříně. "Musíte si to tu představit obložené dřevem a omítnuté,“ říká. Všech 27 místností bylo na svou dobu pohodlně vybavených. Unikátní jsou zdejší křížové klenby, které jsou dokonce i ve sklepích. Místnosti jsou asymetrické, ale klenby pravidelné.
Muž, který si Krakovec postavil, Jíra z Roztok, patřil k oblíbencům Václava IV. Kromě mnoha dalších titulů byl i vedoucím dvorské stavební huti – čili zjednodušeně řečeno pokračovatelem Petra Parléře. Měl peníze a možnost cestovat, navštívil Itálii a Francii. Proto postavil něco tak výjimečného.
Kastelán Sobek rád mluví o Krakovci jako o chalúpce. Není to však jen jeho rozmar. Hrad tak nazval sám Jíra. Když Krakovec v roce 1410 prodával, v jednu chvíli si to rozmyslel a chtěl od obchodu odstoupit. Vyzval proto kupce, aby netrval na kupní smlouvě a "té chalúpky mu popřál“. Kupující mu nevyhověl, a tak se zanedlouho začala psát historie hradu spojená s pobytem mistra Jana Husa.
Toho pozval na Krakovec v červenci 1414 právě druhý majitel hradu Jindřich z Lažan. Muž, který byl popotahován za kacířství již v roce 1412, nakonec padl v husitských válkách na katolické straně.
Jan Hus prožil na Krakovci své poslední léto na svobodě, a právě zde napsal své dopisy před odjezdem do Kostnice. Kaple, ve které až do 11. října 1414 kázal, je ve druhém patře paláce a není bohužel přístupná.
Ať žijí duchové
Další atrakce hradu je vlastně úplně novověká a souvisí s romantickým vzhledem Krakovce. Ve sklepě umístěná dřevěná tabule se spoustou dětských podpisů připomíná film Ať žijí duchové, asi nejznámější, který se zde natáčel. Jinak filmaři využili Krakovec vícekrát, známá je i pohádka Princ a Večernice.
Unikátní most
Chloubou kastelána je i hradní most postavený přesně podle středověkých technologií – bez jediného železného hřebu. Dřevěné klínky spojují přitesané dubové trámy. Jen tam, kde se dřevo dotýká kamenného podloží, jsou olověné spoje. Pokud budete mít štěstí a bude tak jako při mé návštěvě svítit slunce, uvidíte, jak výplety zábradlí házejí na most stovky stínů připomínajících kočičí oči.
Historie hradu byla zajímavá i po husitské době. Díky nadčasové koncepci zůstal obytný až do konce 18. století, kdy vyhořel. Od roku 1845 zachovalou zříceninu začali místní vesničané využívat jako zdroj stavebního kamene.
Nakonec Krakovec zachránila husitská tradice. Od roku 1869 se stal dějištěm každoroční Husovy pouti pořádané sokoly. Památku, která tím získala na národním významu, od té doby již nikdo – alespoň veřejně – neplundroval.
Může se hoditJak se tam dostat Z dálnice Praha–Plzeň odbočte na Zbiroh a dále na Zvíkovec, za mostem přes Chříč, Slatinu, Miličov a Šípy Jednodušší je cesta od Rakovníka, pojedete směrem na Plzeň, na Šípy a odtud na Krakovec Jak je otevřeno Vstup do hradu je od března o víkendech od 10 do 16 hodin, v květnu a září od 9 do 17 hodin. Od 1. června do konce září denně od 9 do 18 hod. Vstupné 30 Kč. |
