Hrad Lemberk byl zámecky upraven

Hrad Lemberk u Jablonného v Podještědí stojí na ostrohu přístupném úzkou šíjí z jižní strany. V pohraničním území při žitavské stezce ho založila významná větev Markvarticů, píšící se poté z Lemberka (Löwenberg). Poprvé je hrad zmiňován roku 1241 jako majetek Havla z Lemberka, syna Markvarta z Hruštice.

Z původního rodového erbu lva byl odvozen i název hradu, jehož česká verze se dodnes uchovala ve jménu katastrální obce Lvová. Při konfliktu mezi Haškem z Lemberka a Janem z Vartenberka v roce 1398 byl hrad obležen a pravděpodobně dobyt.

Po Haškově smrti získali hrad kolem roku 1400 příbuzní Vartenberkové, ve 30. letech 15. století pak Berkové z Dubé.

Snad již po roce 1550 za Jindřicha Kurcpacha z Trachenberka byl hrad renesančně upravován, rozsáhlá zámecká přestavba byla realizována pravděpodobně za Jindřicha Berky z Dubé, jemuž Lemberk patřil v letech 1581-1599. Dalšími držiteli jsou Donínové, po Bílé hoře Bredové, kteří zámek pronikavě přestavěli v barokním stylu, pak Gallasové, Clam-Gallasové a Auerspergové.

Podoba jednoho z nejstarších šlechtických hradů v Čechách však dosud uniká našemu poznání, neboť raněgotický hrad převrstvila zámecká přestavba s výjimkou velké věže, tvořící i dnes jeho dominantu. Válcový bergfrit se čtverhranným vnitřkem ve spodní úrovni byl postaven v čele hradu nad příkopem, zatímco zadní, nejlépe chráněná část dispozice byla vyhrazena paláci obdélného půdorysu.

Otázka: V jakém roce zemřela sv. Zdislava, manželka Havla, která proslula svou péčí o chudé a nemocné?
Zpět na hlavní
stránku soutěže

Výsledkem renesanční přestavby se stala pravidelná čtyřkřídlá dispozice s vnitřním nádvořím. Fasády obytných křídel zdobila psaníčková sgrafita. Barokní přestavba určila dnešní vzhled Lemberku. Doplnila jej novou vstupní branou, zvýšila zámecká křídla o druhé patro a jejich nádvorní fasádu oživila štukovou výzdobou.

Nejzajímavějším zámeckým interiérem je však velký pozdněrenesanční „Bajkový“ sál v prvním patře západního křídla z počátku 16. století. Kryje ho malovaný kazetový strop s motivy Ezopových bajek podle Jiljího Sadelera doprovázených německými nápisy mravoučného obsahu.
 
Významnou památkou renesančního Lemberka je původní černá kuchyně. Zámecká kaple sv. Ducha bohatě zdobena raněbarokním štukem vyniká vysokou plasticitou. Obytné interiéry zámku, vyhlášeného za národní kulturní památku, dnes slouží jako Muzeum sv. Zdislavy, a také k prezentaci historického nábytku a množství uměleckořemeslných prací ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

V jižním sousedství hradu je situován Bredovský zámeček vybudovaný v poslední čtvrtině 17. století jako letohrádek lemberské vrchnosti. K patrová raněbarokní stavbě přiléhá rozsáhlá terasovitě upravená zahrada se souborem kamenosochařských děl, která tvoří vzácný barokní celek. V interiéru je naistalována vlastivědná expozice Lužických hor.

HRAD LEMBERK

Otevřeno (kromě Po): květen-září 9-17 hod., duben, říjen 9-16 hod. Tel.: 0424/76 23 05

(texty použity z publikace V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu 2002 vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec)

Hrad Lemberk