Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrad Tangermünde: kde si přál otec vlasti Karel IV. v klidu zemřít

aktualizováno 
Češi do této části Německa severně od Lipska moc často nejezdí. Rovinatá a řídce osídlená krajina podél dolního Labe a Havoly neoplývá žádnými monumentálními přírodními scenériemi. Jeden turistický cíl tady však přece jen poutá pozornost českých návštěvníků. V malém historickém městě Tangermünde najdeme poslední hrad císaře Karla IV.

Hlavní městská brána v Tangermünde je stejně jako většina budov postavená z pálených cihel. | foto: Jan Kročapro iDNES.cz

Náš nejslavnější panovník strávil na pohodlném hradě v Tangermünde mnohem více času než třeba na Karlštejně. V podstatě zde trvale žil posledních šest let svého života a plánoval tady i zemřít, aby tak symbolicky zpečetil trvalé připojení Braniborska k ostatním zemím Koruny české.

Otec vlasti si na hradě v Tangermünde nechal vybudovat reprezentační paláce i samostatně stojící kapli sv. Jana Křtitele, jejíž interiér byl vyložen polodrahokamy stejně jako jeho oblíbené prostory na Karlštejně a na Hradčanech. Je velká škoda, že se tento mimořádně cenný objekt nedochoval. Na jeho místě se dnes rozkládá jeden ze dvou hradních hotelů. Návštěvník se tak může alespoň pokochat sousední budovou hradního purkrabství, které se udrželo v poměrně zachovalé gotické podobě, i když později sloužilo i jako sýpka. To už ale bylo v časech, kdy Tangermünde ztratilo svůj význam a správa Braniborska byla odtud přeložena do města Berlín.

Hlavní městská brána v Tangermünde je stejně jako většina budov postavená z pálených cihel.

Hlavní městská brána v Tangermünde je stejně jako většina budov postavená z pálených cihel.

Podobiznu Největšího Čecha najdeme i na kašně v Tangermünde.

Podobiznu Největšího Čecha najdeme i na kašně v Tangermünde.

Ráj červené cihlové gotiky

Příznivci cihlové gotiky si v Tangermünde přijdou na své. Celé centrum města je vystavěno z typických červených cihel, které se tu využívaly jako výhradní stavební materiál od 14. až do 19. století. I pro zkušeného historika může být nesnadné rozlišit, která část cihlových budov či městského opevnění pochází už ze středověku, a která je z pozdějších časů.

V centru náměstí každopádně stojí krásná cihlová radnice, na jejíž střeše sídlívají čápi. A v okolí se nachází několik příjemných restaurací a kaváren.

Fotogalerie

Tangermünde bylo ve středověku omýváno řekou Labe, která nyní teče trochu stranou, až za regulačním valem. Císař Karel IV. podporoval a využíval lodní dopravu, teoreticky sem mohl doplout už rovnou z Prahy, kvůli tehdejším vltavským i labským peřejím ale nasedal na loď zřejmě až v českém městě Perno, které je dnes součástí Saska pod názvem Pirna.

Posvátný jelen a rektor Jan Hus

V monumentálním městském kostele sv. Štěpána, který nechal Karel IV. přestavět jako zamýšlený základ budoucí tangermündské katedrály, najdeme pozoruhodnou sošku takzvané „svaté panny“ jménem Erementia. Trochu překvapivě stojí na jelením paroží, zavěšeném z kostelní klenby. Podle místní pověsti, jejíž kořeny zřejmě sahají až do předkřesťanských časů, konala tato mladá dívka četné zázraky, a když jednou cestou do školy zabloudila do lesa, dovezl ji zpět na náměstí právě jelen.

Mohlo by se hodit

Do Tangermünde dojedete z Prahy za pět hodin (437 km), většina cesty vede po dálnici. Cestou se můžete zastavit v centru čtvrtmilionového města Magdeburg. Zdejší katedrála patří k největším v Německu, v magdeburské církevní škole studoval v desátém století svatý Vojtěch.

Při cestě zpět do ČR můžete využít novou rychlostní silnici B 178 na Zittau (Žitavu) a navštívit další krásný německý hrad Karla IV., zvaný Oybin (Ojvín, psali jsme o něm zde). Císař ho založil spolu s klášterem na vrcholu hory kousek od českých hranic, prý na základě prorockého snu. Současné ruiny hradu i kostela, divoce vtesané přímo do pískovcové skály, představují určitý romantický protipól strohému císařskému Tagermünde, přesně složenému ze statisíců pečlivě tvarovaných cihel.

K okolí Tangermünde se váže ještě jedna historická zajímavost. Přibližně patnáct let po smrti Karla IV. se v tomto kraji objevila vzácná relikvie – lahvička s údajnou Kristovou krví, která měla činit zázraky. Za divotvorným ostatkem se táhly zástupy věřících z celého okolí a místní správce proto požádal o odborné dobrozdání nejbližší univerzitu, která se v té době nalézala v Praze. Celou záležitost osobně přezkoumal sám Jan Hus coby tehdejší rektor Univerzity Karlovy a jeho verdikt zněl: „Jedná se o podvrh.“ Už tehdy se patrně začal rodit odmítavý postoj Jana Husa k „zázračným“ ostatkům a kupčení s nimi spojeném.

V hradním informačním centru v Tangermünde momentálně probíhá až do konce října 2016 výstava věnovaná Karlu IV. Mnoho historických exponátů ale v hradním sklepení nečekejte. Skládá se hlavně z informačních tabulí, které vysvětlují, jaké měl císař s Braniborskem plány a kolik diplomatického úsilí vložil do jeho získání, jež zamýšlel na věčné časy.

Z okolních měst pak stojí za návštěvu malebný Havelberg. Zdejší impozantní klášterní kostel vysoko nad řekou Havolou stavěla císařská stavební huť Karla IV.

Autor:






Nejčtenější

V Jerichu po osmdesáti letech odkryli vzácnou mozaiku v Hišámově paláci.
Vzácná mozaika v Jerichu má 827 metrů čtverečních a 7 milionů dlaždic

Tvoří ji sedm milionů dlaždiček a je největší podlahovou mozaikou na Blízkém východě. Po osmdesáti letech odkryli památkáři tuto fantastickou mozaiku na jediný...  celý článek

V Aksu na pobřeží Středozemního moře lákají Turci Rusy i na hotel připomínající...
Turecko bez turistů: hotely propustily 40 % personálu, na zimu zavírají

Teroristické útoky i sestřelení ruské stíhačky se postaraly o to, že do Turecka letos přijelo výrazně méně turistů. Tamní hotely bojují po katastrofální sezoně...  celý článek

(Ilustrační snímek)
United Airlines chtějí zavést poplatky za použití skříněk nad hlavami

Jeden z největších leteckých dopravců světa čelí ostré kritice poté, co zveřejnil záměr zpoplatnit používání prostoru pro zavazadla nad hlavami cestujících při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.