Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrad Helfštýn má svou mincovnu

  9:32aktualizováno  9:32
Dnešních papírových peněz má člověk obvykle spíše méně než více a nejzajímavějších na nich není ani tak, jak vznikají, ale jaká je na nich číslice. Ale staré mince, to je jiné kafe. Jak vlastně vznikaly a co je potřeba udělat, aby se v dlani třpytil třeba zakulacený kousek stříbra? Tomu, kdo nemá na podobné představy dost bujnou fantazii, stačí dobré oči a volná sobota. Na hradě Helfštýně je otevřena nová historická mincovna, v níž se bude nejen mluvit o tom, jak se peníze rodí, ale zrod peněz se bude i ukazovat.

"Nápad na hradní mincovnu vznikl asi před třemi roky, kdy se na mě obrátili z kroměřížského muzea s myšlenkou obnovit starou arcibiskupskou mincovnu. Za války totiž Němci odvezli historické renesanční stroje potřebné pro výrobu mincí. Lidé z muzea hledali schopného uměleckého kováře, který by zvládl stroje podle dokumentace vyrobit, vytvořit vlastně jejich kopie," vysvětluje peripetie zrodu mincovny Marcela Kleckerová z Muzea Komenského, která má na starosti hrad Helfštýn.

Kleckerová mohla kolegům z muzea zprostředkovat kontakt na kováře, protože již léta stojí za pořádáním setkání uměleckých kovářů na Helfštýně. "Doporučila jsem jim Jiřího Jurdu z Přerova. Když jsem pak sledovala, jak pracuje, napadlo mě, že
by nebylo špatné mít podobné stroje i na hradě," doplňuje Kleckerová.

Mincovna se podle ní k Helfštýnu dobře hodí: "Helfštýn se neprezentuje pouze klasickým uměleckým kovářstvím. Nabízíme vše, co se týká kovu. A mincovnictví a ražení mincí se k našemu zaměření dobře hodí. "Mincovna dostala prostor v původní malé galerii na palácovém nádvoří. "Stroje, které máme, jsou samozřejmě funkční, takže až mine období zkoušek, začneme přemýšlet o tom, jaké mince bychom mohli razit," říká správkyně hradu a tvrdí, že helfštýnský záměr má dokonce oporu i v historii: "Jan Pernštejna měl právo razit vlastní mince. Pernštejnové jsou pro nás tak významný rod, že bychom mohli časem razit kopie jejich mincí. Určitě bychom také rádi razili pamětní mince k jubilejnímu, dvacátému Hefaistonu," doplňuje
Kleckerová.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.