"Nápad na hradní mincovnu vznikl asi před třemi roky, kdy se na mě obrátili z kroměřížského muzea s myšlenkou obnovit starou arcibiskupskou mincovnu. Za války totiž Němci odvezli historické renesanční stroje potřebné pro výrobu mincí. Lidé z muzea hledali schopného uměleckého kováře, který by zvládl stroje podle dokumentace vyrobit, vytvořit vlastně jejich kopie," vysvětluje peripetie zrodu mincovny Marcela Kleckerová z Muzea Komenského, která má na starosti hrad Helfštýn.
Kleckerová mohla kolegům z muzea zprostředkovat kontakt na kováře, protože již léta stojí za pořádáním setkání uměleckých kovářů na Helfštýně. "Doporučila jsem jim Jiřího Jurdu z Přerova. Když jsem pak sledovala, jak pracuje, napadlo mě, že
by nebylo špatné mít podobné stroje i na hradě," doplňuje Kleckerová.
Mincovna se podle ní k Helfštýnu dobře hodí: "Helfštýn se neprezentuje pouze klasickým uměleckým kovářstvím. Nabízíme vše, co se týká kovu. A mincovnictví a ražení mincí se k našemu zaměření dobře hodí. "Mincovna dostala prostor v původní malé galerii na palácovém nádvoří. "Stroje, které máme, jsou samozřejmě funkční, takže až mine období zkoušek, začneme přemýšlet o tom, jaké mince bychom mohli razit," říká správkyně hradu a tvrdí, že helfštýnský záměr má dokonce oporu i v historii: "Jan Pernštejna měl právo razit vlastní mince. Pernštejnové jsou pro nás tak významný rod, že bychom mohli časem razit kopie jejich mincí. Určitě bychom také rádi razili pamětní mince k jubilejnímu, dvacátému Hefaistonu," doplňuje
Kleckerová.
 |
