Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Houska: nejtajuplnější hrad v Česku

  8:59aktualizováno  8:59
Zapomenutý hrad s neuvěřitelně zajímavou historií opředenou řadou tajuplných až pekelných pověstí. To je hrad Houska. Říká se o něm, že je nejtajuplnějším hradem v Česku. Je to prý brána do pekel nebo do jiných časů.

 

Hrad Houska najdete v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Je trochu ztracený v labyrintu pískovcových skal a údolí; leží stranou od hlavní cesty z Doks do Mělníka, která tvoří východní hranici chráněné krajinné oblasti.

Už sama cesta na Housku je kouzelným zážitkem, úzká silnička se vine mezi lesem a skalami. Podél cesty můžete obdivovat i krásné roubené domky, typické prvky místní architektury.

Hrad na nesmyslném místě

Hrad byl založen ve 2.polovině 13.století pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II., společně s nedalekým Bezdězem. Podle blízkého prameniště říčky Pšovky ale kdysi vznikla pověst, že hrad založil roku 878 kníže Pšovanů Slavibor, otec kněžny Ludmily, pro svého syna Housku.

"Z pohledu historika-architekta byla Houska založená na místě absolutně nesmyslném. Zakládal-li panovník hrady, vždy to bylo proto, aby chránil území, obchodní cesty nebo hranice. Nic takového neplatí na Housce. Navíc byl hrad založený na místě bez pitné vody," říká kastelán hradu Miroslav Konopásek.

V 16. století, kolem roku 1590, se hrad dočkal přestavby na renesanční zámek; renesanční úpravy se projevily sgrafitovými průčelími a sklenutím některých místností, jichž je na zámku čtyřiatřicet. K dalším úpravám došlo roku 1823, kdy Housku vlastnili Kounicové.

V roce 1924 koupil hrad od hraběnky Eleonory Andrássy prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, kterému Karel I. udělil také dědičný šlechtický titul.

Sanatorium pro komunisty a Plastic People

V 80. letech 20.století přišlo komunistické vedení neratovické Spolany s plány, podle nichž měl gotický hrad Houska sloužit jako noční sanatorium pro pracující ze Spolany a příslušníky spojeneckých vojsk.

"Jako památka na toto období zůstala za Kouniců postavená a Spolanou i přes protesty památkářů zbořená vyhlídková věžička. Nehodily se základy věže, které ubíraly místo pro uvažované pokoje budoucích nočních lázeňských hostů. Další památkou je také téměř tři sta metrů hluboká studna a další stopy v dosud neopravených částech hradu," říká housecký kastelán Miroslav Konopásek.
 
Hrad si užil své. Po znárodnění v roce 1948 tu zase pro změnu byl depozitář národní knihovny a později sem byl také uklizen jako kastelán dnešní poslanec Svatopluk Karásek.

"Za ním sem jezdili Plastic People of The Universe a tajně tu skládali i nahrávali. Na Housce Plastici například na magnetofonový pásek nahráli své první album, které potom vyšlo v Kanadě."
 
Po sametové revoluci byla Houska opět navrácena rodině Šimonků a ti ho v roce 1999 poprvé za celou dobu jeho existence zpřístupnili veřejnosti.

HRAD HOUSKA

Otevřeno

červen - srpen: denně kromě pondělí od 10 - 17 hodin
září: středa - neděle od 10 - 17 hodin
říjen: sobota, neděle, svátky od 10 - 17 hodin
duben: sobota, neděle, svátky od 10 - 17 hodin
květen: středa - neděle od 10 do 17 hodin

Vstupné 
plné: 50 Kč
snížené: 30 Kč
rodinné: 140 Kč

Brána pekelná

Hrad Houska proslul zejména legendou kolem svého vzniku. Ve skále, na které byl postaven, byla údajně brána pekel, kterou přicházely do našeho světa zlé síly. Aby jim byl tento vstup znemožněn, byl zde postaven hrad a na místě pekelné průrvy hradní kaple.

Kastelán Miroslav Konopásek o tom vypráví:

"Ke konci 9. století nechal v této lokalitě kníže Slavibor ze Pšova postavit pro svého syna Houseka dřevěné hradiště. On ale netušil, že dům zpustne a vylidní se. Dokonce ani pocestní a poutníci tudy nechodili kvůli hrozbě nebezpečí, které směrem k lidem plynulo. Na místě dnešní kaple měla v roce 878 puknout zem, prasknout skála a skrze otvor měla kromě sirného zápachu vystupovat také hovada pekelná, beroucí na sebe nelidskou podobu polozvířat pololidí.

Aby se lidé nebáli, díru museli utěsnit, ucpat, zašpuntovat a později na místě díry postavili jako těžítko kapli. A aby se cítili bezpečněji, tak ji zasvětili archandělu Michaelovi, který je velitelem nebeské jízdy.

Ještě předtím než naši předkové pekelnou díru utěsnili, býval na Housce žalář a v něm člověk odsouzený na doživotí. Tehdy mu slíbili, že ho propustí, pokud se nechá do díry spustit a zmapuje, co v ní je. Bylo to lákavé, souhlasil, ale na půli cesty si to rozmyslel. Komentoval to pak tak, že peklo, které tam je, je daleko horší než doživotní žalář."

O této cestě odsouzence se ve svém dopisu zmiňuje také Karel Hynek Mácha.

Tajemná keltská malba

Na hradě Houska se nalézá také keltský ornament, fragment malby, starší než je sám hrad. Nikdo ale neumí vysvětlit to, kdo si za gotiky krátil čas malováním toho, co se malovalo více než tisíc let před předpokládaným vznikem hradu. Keltský vzor se podobá keltskému slunečnímu kultu. Houska přitom vždy patřila lidem, kteří byli docela určitě křesťané, kteří byli pokřtění. Tím spíš je záhadou, že se tu objevily pohanské keltské malby.

Záhadná noc Karla Hynka Máchy

Máchův pobyt na hradě Houska je podle vyprávění kastelána také spjatý s nevysvětlitelnou záhadou.

"Karel Hynek Mácha strávil na Housce jednu noc a o svém pobytu napsal v dopise příteli Eduardovi. Ten dopis je známý, je přístupný v knihách o literární historii, v knihovnách a je i součástí knih, které popisují pevnosti, hrady a zámky.

Mácha se v tom dopise přiznává, že na hradě k němu měla přistoupit slečna Dídó a před ním měla otevřít něco jako skříňku s pohyblivými obrázky. Má se za to, že to bylo víko od digitální kamery. Mácha se ženštiny zeptal, jaký letopočet se právě píše, a ona mu odpověděla, že 2006.

Mácha viděl proudící davy lidí, kteří směřovali k hradu. Prý byli šaškovsky oblečení a vozili je sem příšery se svítícíma očima. To mohly být autobusy. Podle Máchy byly bytosti lidské nevidomé. Mohly mít sluneční brýle. Stejně tak z hradu v dálce viděl pískovcová doupata se svítícíma očima, to mohly být paneláky.

Jediná věc, která v jeho popisu nesedí, je oplocení. On přesně popsal oplocený pozemek. V projektu hradu je ale plot opravdu načrtnutý. Fyzicky tu nestojí, ale je vyprojektovaný," vysvětluje kastelán Konopásek.

Prohlídka hradu

Stavba má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Na jednotlivých budovách se dochovaly zbytky gotických oken. Hradní kaple, která podle pověsti stojí přímo nad branou do pekla, prostupuje dvě patra. Její gotickou klenbu nahradila renesanční křížová klenba. V místnosti před kaplí jsou dvě vrstvy nástěnných maleb a erby některých majitelů hradu.

V předhradí se nalézá zřícenina renesančního kostela z roku 1600, zbořeného roku 1830. Před vchodem do hradu stojí barokní socha svaté Ludmily z roku 1748.

Prohlídka zavede návštěvníky do nejcennějších prostor - takzvané Zelné světnice, ve které je na malbě zachycena podoba hradu z počátku 16. století, nebo gotické hradní kaple s unikátními malbami z první poloviny 14. století.

 

HRAD HOUSKA. Pro návštěvníky je hrad zpřístupněn od roku 1999.

Autoři: ,




Nejčtenější

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Z Altissima dolů ke Gardě
Sedm skvělých cyklotras v okolí jezera Garda

Pokusili jsme se najít ty nejhezčí a nejlepší trasy u jezera Garda. Zůstaneme opět u severního cípu jezera, kde jsou nejúchvatnější scenérie, nejrozmanitější...  celý článek

Prášily-Zelená hora
Velký přehled letních turistických novinek v Česku pro rok 2017

Nové turistické okruhy, opravená koupaliště i městské slavnosti. Vydejte se s námi za novými turistickými atrakcemi, které české a moravské kraje připravily...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.