Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Had, sklípkani i „manžel na jednu noc“. Drsné noclehy v hotýlcích v Asii

aktualizováno 
Cestování na vlastní pěst je levnější, zábavnější a pikantnější než organizované zájezdy s cestovní kanceláří. Nic není prověřené dopředu a každý den je plný překvapení. Nezapomenutelné zážitky přináší třeba už spaní v „hotelech“, které by v běžném systému hodnocení nezískaly ani jednu hvězdičku.

Běžná částka za dvoulůžkový pokoj pro batůžkáře se v mnoha asijských destinacích pohybuje mezi 10 a 20 dolary. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Na ten strop se nedívej

K nejoblíbenějším patří historky, kdy váš pokoj nečekaně sdílí ještě „někdo“ třetí, zvlášť pokud patří ke zvířatům, jež zrovna nemají nálepku ideálních domácích mazlíčků.

Fotogalerie

„Za ty roky, co jezdím do Asie, už mám zkompletovanou sbírku všech tří nejméně oblíbených spolunocležníků. Na Bali se nám na stropě přímo nad postelí zabydlel velký sklípkan, takže po hodinové debatě s přítelkyní, která se nesla v duchu hesel odlet domů, jiný hotel, jiný pokoj, jsme nakonec přesunuli postel do druhého kouta a celou noc jsme se střídali v pozorování, zda se náš pavouk už pohnul, nebo stále hibernuje na stejném místě,“ vzpomíná cestovatel Jan Stach, který má zkušenost také s hadem v koupelně.

Hadí show v koupelně

„Samotného hada jsem v pokoji naštěstí neviděl, ale když jsme šli jednou ráno v Thajsku do naší ‚open bathroom‘ bez střechy, visela nám kousek od umyvadla právě stažená hadí kůže, takže jsem pak dával k dobru historku, že se k nám do koupelny přišel had v noci převléknout,“ pokračuje ve svém vyprávění Jan Stach.

Zároveň připojuje další historku: „Největší šok jsem zažil na ostrově Ko Phanganu. Když jsme šli o půlnoci spát, přítelkyně vlezla do postele a začala hystericky křičet, načež jsme zjistili, že postel je plná švábů. Bylo jich snad dvacet, možná ještě víc. Bylo to nepříjemné, ale obešlo se to bez následků. Naopak mnohem hůře pro mě dopadla noc v příšerném hotýlku v indickém městě Mysore, kde mě v noci pokousaly štěnice, což mě pak svědilo několik dalších dnů,“ vypráví Jan Stach.

Někdy hotelové pokoje připomínají ubytovny pro bezdomovce. Na nouzové přespání to stačí, ale více dnů tam nevydržíte.

Někdy hotelové pokoje připomínají ubytovny pro bezdomovce. Na nouzové přespání to stačí, ale více dnů tam nevydržíte.

Šesté patro obyčejného hotýlku v Rangoonu, největším městě Barmy. Pokoj bez vlastní koupelny, ale zato s krásnou terasou, cena 18 dolarů.

Šesté patro obyčejného hotýlku v Rangoonu, největším městě Barmy. Pokoj bez vlastní koupelny, ale zato s krásnou terasou, cena 18 dolarů.

Jedovatá stonožka

Had v koupelně se časem změní spíše na kouzelnou historku, horší zážitek má za sebou Sabina Nováková, i když ho neprožila na vlastní kůži, ale příhoda se stala její kamarádce, se kterou cestovala po Thajsku. I když, jak připomíná, se to klidně mohlo stát i jí.

„Bydleli jsme na Ko Phi-Phi v malé chatce nedaleko pláže a jednou v noci šla moje kamarádka Sarah ze Seattlu na záchod do naší koupelny pod širým nebem. A najednou se z koupelny ozval výkřik, Sarah totiž šlápla na prudce jedovatou stonožku, které se říká Ta Kháb a jejíž píchnutí je velmi nebezpečné, byť pro zdravého člověka není většinou smrtelné,“ vzpomíná Sabina a dodává, že její kamarádka musela být převezena do nemocnice, kde strávila několik dnů.

Pokoj pro trpaslíky

Spousta batůžkářů na cestách žasne, co všechno lze nabízet jako pokoj na přespání. „Stalo se nám jednou v Kambodži, že jsme si nějak nezjistili potřebné informace a přijeli do Phnompenhu v době, kdy se zde odehrávaly tradiční závody dračích lodí a všechny hotely byly kompletně plné. Po dvou hodinách marného hledání jsme nakonec sehnali pokoj, který byl pravděpodobně pokojíčkem pro služku. Byl umístěn v mezipatře a výška od podlahy ke stropu činila pouhých 160 centimetrů, takže můj partner musel chodit po kolenou,“ vypráví zkušená cestovatelka Jana Raková.

Pak přidává ještě jeden zážitek, tentokrát z Nepálu: „Hned první noc na treku nás čekala taková plechová kůlna na dříví, na zemi ušlapaná hlína, žádné okno, jen dvě dřevěné postele u stěn, celkový prostor pět metrů čtverečních. Takže jsem si vlastně vyzkoušela, jaké to je spát ve slumu.“

Taková obyčejná komůrka. Ubytování na treku v Himálaji nepatří mezi ty nejkomfortnější.

Taková obyčejná komůrka. Ubytování na treku v Himálaji nepatří mezi ty nejkomfortnější.

U moře a na exponovaných místech jsou ceny vyšší, naopak po nejrůznějších katastrofách se zase snižují. Když máte štěstí, můžete sehnat hezký pokoj i za pět dolarů.

U moře a na exponovaných místech jsou ceny vyšší, naopak po nejrůznějších katastrofách se zase snižují. Když máte štěstí, můžete sehnat hezký pokoj i za pět dolarů.

Manžel na jednu noc

Některé historky jsou spíše úsměvné. Třeba ta, kterou zažil Stanislav Brabec. Při cestě do Barmy, kde je turistický ruch v plenkách, a tudíž je zde málo levných hotelů, si poctivě rezervoval každý hotel dopředu a po telefonu si objednával „single room“. Jenže jazykové vybavení Barmánců je zatím značně omezené, stejně jako zkušenosti s turistickým byznysem, takže se mu v zapadlém městečku Dawei stalo, že ho do pokoje namíchali s dalším turistou a jiný pokoj už samozřejmě neměli.

Váš nejhorší nocleh

Jaký byl Váš nejhorší nocleh na cestách? Podělte se o svoje zážitky s ostatními čtenáři v diskusi, nebo nám Váš příběh pošlete na cestovani@idnes.cz - ten nejlepší zveřejníme a autor získá 1000 korun.

„Nebyl to žádný velký problém, akorát bylo zvláštní spát na manželské posteli pod jedním prostěradlem s chlapem, kterého jsem v životě nikdy předtím neviděl. Ale brali jsme to jako manželství na jednu noc. Dali jsme si v hospodě dvě pivka a pak šli spát,“ směje se Brabec a dodává, že jeho jednodenní manžel naštěstí ani moc nechrápal.

Invaze štěnic

Na cestě Barmou zažil cestovatel Stanislav Brabec ještě jeden šokující zážitek. Při cestě do Rangoonu se porouchal autobus, takže do centra přijel pozdě večer a neměl čas hledat hotel. „Dva byly plné, třetí stál 100 dolarů a ve čtvrtém chtěl majitel za příšernou skříň naležato o rozměrech dva krát dva metry bez větráku a bez toalety 30 dolarů, což je v zemi, kde za jedno jídlo zaplatíte dolar, nehorázná pálka. Ale neměl jsem na výběr, a tak jsem to vzal. Byl to navíc typický štěnicový hotel, takže jsem se raději oblékl do kalhot a mikiny, kolem hlavy si uvázal šátek, nastříkal se repelentem a zalezl do spacákové vložky. I když jsem se potil jako při chřipce, pár hodin jsem to vydržel a hned ráno po rozednění jsem z té odporné díry vypadl a po snídani našel krásný střešní pokoj s velkým oknem za 18 dolarů na noc, kde jsem pak strávil další tři dny,“ uzavírá své zážitky Brabec.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.