Když se kdysi před desítkami milionů let utvářela oblast dnešního Salzkammergut neboli Solné komory, příroda už tehdy nejspíš vizionářsky tušila, že v 21. století se bude jedna z klíčových a každoročních partnerských debat odehrávat na téma: „Kam letos na dovolenou?!“
Nalézt odpověď vyhovující všem nebývá jednoduché, z dlouhodobé perspektivy to je přitom jeden ze stěžejních bodů, od kterého se odvíjí další fungování páru. Salzkammergut ležící mezi městy Linz a Salzburg je území, díky kterému můžete podobné spory eliminovat.
Tady zabijete minimálně dvě mouchy jednou ranou. Jezera v nížině připomínající moře uspokojí milovníky tepla a koupání v průzračné vodě, hory zase vyznavače pohybu. Je přitom jedno, zda jde o nadšence chůze, cyklistiky, lezení, golfu, létání, či adrenalinového zdolávání horských řek a kaňonů.
Krásné hory a romantická jezera. V Horním Rakousku se líbí sportovcům i peciválům.
Turistická oblast Pyhrn-Priel nadchne zejména ty, kdo rádi zdolávají skály.
Tahle oblast se navíc jeví jako ideální i pro děti, kterým se téměř nikdy nezavděčíte. Buď jim dávkujete příliš mnoho aktivit, a ony jsou tudíž unavené, nebo zase málo, tak se nudí. Tady nakombinujete obojí, takže přinejmenším argumentačně budete v přesilovce.
Když bude nejhůř, hranolky s kečupem a wi-fi jsou k dispozici, žádné obří zábavní parky tu na vás ale naštěstí nečekají. Prim hraje klid, příroda a čerstvý vzduch.
Za dvacet dnů přes tři země
Novinkou letošní sezony je dálková cesta s názvem Salzkammergut BergeSeen Trail. Měří 350 kilometrů. Ve dvaceti etapách můžete projít přes tři spolkové země (Horní Rakousko, Salcbursko a Štýrsko) a poznat tak nejkrásnější místa oblasti.
Cestičky se klikatí mezi pastvinami, loukami a horskými velikány.
My vyrážíme na část úseku z parkoviště od jezera Mondsee, kde už netrpělivě přešlapuje horský průvodce s holí z větve stromu. Přemýšlíme, zda nás čeká tak náročný výstup, nebo ji má nachystanou spíš na nás k popohánění.
Nakonec není potřeba ani v jednom případě, průvodce jen chtěl připomenout staré časy. Hůl je dědictvím po předcích a spíš než ji využíval telefon, na kterém testoval aplikaci nové trasy.
Od jezera Mondsee vyrážíme ke zřícenině Wartenfels. Cedule s turistickým značením ukazuje čas 2 hodiny a 20 minut. V Rakousku se kilometry neuvádějí a časový údaj k cíli vychází z jakéhosi průměru, který bývá pro běžného turistu spíše nadhodnocený. Cestu obvykle zvládnete rychleji.
Turistické ukazatele v rakouských horách udávají vzdálenost v časech, nikoli kilometrech, jak jsme zvyklí.
Horské túry nabízejí dechberoucí panoramata i uklidňující pohled na pasoucí se dobytek.
Stoupáme do kopce obydlenou částí. Chvíli jdeme po chodníku, chvíli po pěšině v trávě, pak po silnici s nulovým provozem. Cesta uhýbá ke statku, kde po trávníku jezdí bezhlučná sekačka na solární pohon. Vstupujeme na dvůr, míjíme stáje a naše kroky střeží uvázaný bernský salašnický pes.
Louku přebíhá srna a my vcházíme do oplocené ohrady. Bát se nemusíme, přes privátní pozemky tady vedou turistické trasy běžně a krávy v ohradě nejsou.
V lese začíná prudší a táhlé stoupání. Zvládají ho ale i ti z nás, kteří o sobě prohlašují, že jsou kavárenští povaleči, což znamená, že na trasu můžete vzít bez obav i dítě. Když přidáte do kroku, nenudí se ani sportovně aktivní jedinci.
Přímořská atmosféra v horách
Většina túr na BergSeen Trail se nachází v nadmořské výšce 800 až 2 000 metrů a průměrná doba chůze při každé z nich je čtyři až sedm hodin. Čekají vás pohodové úseky stejně jako ty náročnější třeba k ledovci Dachstein nebo na Salzberg, odkud sejdete do známé vesnice Hallstatt.
Nemusíte se bát žádných ferrat, nepotřebujete lana a jištění. Naopak půjdete podél 35 jezer, přičemž ta nejznámější jsou Wolfgangsee, Traunsee, Attersee či Mondsee.
My jsme stále ještě na cestě ke zřícenině a na trase se zastavujeme, abychom se rozhlédli. Vyplatí se to. Pohled zpět do údolí s modrou hladinou jezera, nad kterým stoupají hory, je uklidňující.
Nejen tady, ale na spoustě dalších míst v oblasti pořídíte fotky, nad kterými vám nikdo nebude věřit, že neprošly žádnými filtry a počítačovými úpravami.
Kousek před naším prvním cílem usedáme ke stolům stylové hájovny Forsthaus Wartenfels. Polévky s celestýnskými nudlemi (frittatensuppe), s knedlíkem a sýrem (kaspressknödelsuppe) či játrovým knedlíkem (leberknödelsuppe) jsou skvělé a před cestou ke zřícenině tak akorát.
Ukazatel hlásá, že je to k ní od hájovny 20 minut, nám stačí necelých deset. Těžko popisovat výhled z vrcholu do všech světových stran, ten se musí zažít! Jezero Fuschlsee, ke kterému hodláme dojít, má tyrkysovou barvu a více než jezero připomíná moře, což se potvrdí následně i bezprostředně u něj.
U Fuschlsee si budete připadat jako ve Středomoří.
Vracíme se zpátky okolo hájovny a pokračujeme sestupem do Fuschl am See. Míjíme rozlehlé golfové hřiště, na hladině jeho jezírka se odráží hora, na druhé straně cesty je malá zoologická zahrada.
Přicházíme do městečka, které nás vítá průzračnou vodou v jezeře, loďkami, plážemi, kvetoucími hortenziemi. Voda má začátkem června 20 stupňů, k tomu je na koupališti velký bazén, malý pro děti, tobogan, molo...
Najednou jste v přímořském městečku, přitom máte blízko do hor, takže hravě můžete zkombinovat aktivní i pasivnější styl dovolené.
Bydlení jen pro bohaté
Nasedáme do lodě a po vodě zdoláváme sedmikilometrové jezero na druhý břeh. Samozřejmě se dá i obejít, objet na kole nebo autem. Kolem dokola je to nějakých čtrnáct kilometrů.
Pořád mi na vodní hladině „něco nehraje“. Pak mi to dojde, když kapitán vysvětluje, že na jezero nesmí lodě s motorovým pohonem, ale jen elektrickým. Je tu totiž nezvyklý klid. Žádné hlučné vodní skútry, nic takového.
Někde uprostřed jezera nám u břehu ukazuje vilu, která patří ruskému podnikateli Romanu Abramoviči. Dům na protější straně je naopak volný, k mání je za 2,8 milionu eur a vede k němu jediná přístupová cesta – přes vodu od jezera.
Dostat se k nějaké nemovitosti v téhle oblasti je obecně téměř nemožné. Na to musíte být miliardář nebo se narodit do vhodné rodiny, ve které se dědí majetek už po staletí. Nepatříte ani do jedné skupiny? Nezoufejte. Roman Abramovič se podle místních ve vile objeví tak jednou do roka. Spousta Čechů je v Rakousku mnohem častěji.
Uzený siven hned u vody
Kotvíme a přicházíme k vyhlášené zámecké rybárně přímo u jezera, kde u masivních lavic servírují uzené siveny. Připravují je tady před očima hostů. Je to zdejší specialita. Když je hezky, rybu dostanete hned u vody, přes ulici je obchůdek se stolky, kde si ji můžete koupit i na doma.
Siveni se udí přímo před očima hostů dvě až tři hodiny, servírují se jen s chlebem, případně s majonézou s křenem.
Na břehu Fuschlsee si rozhodně dejte zdejšího uzeného sivena.
Zdejší porybný vysvětluje, že tady se nehospodaří ve stylu „po nás potopa“, ale udržitelným způsobem, aby si jezero nevylovili za tři čtyři roky. Ryby nejsou ničím dokrmovány, proto tak skvěle chutnají.
Udí se dvě až tři hodiny, servírují se jen s chlebem, případně s majonézou s křenem. I když možná budete mít pocit, že vám jedna ryba nestačí, bohatě vás zasytí.
Přesouváme se do lázeňského města Bad Ischl. Autem. Náš další cíl je hora Katrin. Na vrchol vede čtyřkilometrová cesta s převýšením tisíc metrů, my využíváme lanovku, která tam jede čtvrt hodiny.
Právě zde vyznačují cíl závodu, který se běží následující den. Dozvídáme se, že ti nejlepší ho zvládají za neuvěřitelných 32 minut. Informaci „splachujeme“ panákem likéru z výhonků smrčků. Obáváme se, že se sivenem v břiše bychom takový čas neměli ani cestou dolů, takže morální i klasické kocovině předcházíme nasednutím do lanovky.
Je nám trapné přiznat, že jsme líní, pragmaticky si tedy cestu dolů kabinkou odůvodňujeme tím, že se chceme kochat výhledy do krajiny. Ze země bychom přece takové nikdy neměli.
Mohlo by se hoditNa BergeSeen Trail na vás čeká dvacet tras v délce 350 kilometrů. Dálkovou cestu poznáte podle samolepek s černým logem se žlutým písmenem S, které jsou na klasických turistických značkách. Výchozím bodem je městečko Gmunden, odkud se vydáte k jezeru Attersee, pokračuje se do městečka St. Wolfgang do oblasti jezera Mondsee a Fuschlsee. Přes vysokohorské salaše na Postalm se dostanete do města Bad Ischl, na horu Katrin, později z údolí Gosau vystoupáte na Dachstein. Přes údolí Koppental v Obertraunu dojdete do štýrského kraje Ausseerland k jezeru Grundlsee až z Almsee. Cesty na sebe navazují, každý úsek se dá zvládnout v jednom dni, ale záleží na vás, jak vše zkombinujete. Mapy s podrobným značením vydal Kompass (14,99 eura) a dostanete je v rakouských turistických kancelářích v oblasti a na internetu na www.salzkammergut.at/cz |
