Klid a pohoda
Mezi nejkrásnější horské vesnice v Česku se nepochybně řadí Horská Kvilda. Tvoří ji asi třicet volně rozházených horských chalup a chat všech velikostí, stojících tu blíž, tu o něco dál od břehů Hamerského potoka na náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou 1 050 m n.m.
Klimatické podmínky nejvýše položené vesnice u nás a její poloha v centrální části Šumavy jsou skoro stoprocentní zárukou dostatku sněhu po celou zimní sezonu. Navíc je tu krásný klid. Kdo si chce užít tu pravou šumavskou zimu a přitom nechce navštěvovat velká horská střediska plná aut a turistů, ten najde ideální podmínky pro rekreaci právě tady.
Březník
V okolí Horské Kvildy narazíme na spoustu přírodních zajímavostí a na některé se podíváme zblízka. Z obce vyrazíme směrem na Modravu, výjimečně kouzelné místo, kde si jedno ze svých sídel nechal postavit i Zdeněk Bakala. Vedle tak trochu utajeného miliardářova domu je lákadlem půvabné šumavské vísky třeba Dřevák, což je pozoruhodné muzeum řemesel a dřeva, nebo nádherná Klostermannova chata.
Běžkařské trasy kolem Modravy
Roklanský potok
Z Modravy pokračujeme do mírného kopečka podél Modravského potoka až k rozcestí Na Ztraceném. Odtud je to jen kousek na Březník, jednu z nejchladnějších a nejdeštivějších lokalit v Česku. Je to místo, kde se inspiroval Josef Váchal při tvorbě svých dřevorytů a kam Karel Klostermann situoval svoji patrně nejznámější knihu Ze světa lesních samot. To sem ovšem ještě přes močály a prales žádná cesta nevedla, stávala tu jen osamocená hájovna. Ta tu stojí dodnes a ještě loni v ní byla stylová restaurace pod patronací NP Šumava, ale bohužel kvůli nezvládnutému řešení kuchyně byl její provoz zastaven.
Alespoň že výhled do okolí nelze omezit, i když… Půvabný výhled na Luzný a Luzenské údolí kazí na první pohled uschlé stromy a holé pláně, pozůstatky po řádění kůrovce. Ale to k Šumavě patří. Bez ohledu na diskusi o kácení, či nekácení je jasné, že kůrovec tu byl, je a bude. A pozitivní je, že mezi uschlými stromy je vidět nově vznikající les.
Cesta z Modravy vede podél stejnojmenného potoka.
Prameny Vltavy
Z Březníku se vrátíme opět na křižovatku Na Ztraceném a pokračujeme po Šumavské magistrále přes Ptačí nádrž na další báječnou vyhlídku, Černou horu. Pokud budete mít štěstí na počasí, uvidíte odtud dobře i rakouské Severní vápencové Alpy a jejich druhý nejvyšší bod Dachstein.
Z Černé hory sjedeme k prameni Vltavy. Jen pro upřesnění, Vltava má ve skutečnosti dva prameny. První je označován jako pramen Studené Vltavy a vyvěrá u obce Haidmühle v Bavorsku. Ten druhý, kam míříme my, se nalézá na východním svahu Černé hory ve výšce 1 172 m n.m. a až teprve od soutoku obou hlavních pramenných toků nese řeka jméno Vltava.
Samotný pramen je přístupný díky dřevěnému chodníku, který vede ke studánce od příjezdové cesty. Voda je tu čistá, takže můžete zkusit, jak chutná doušek z naší nejdelší řeky. A když vám bude šmakovat, nezapomeňte zaplatit. Jak uvidíte, studánka je plná mincí, které stráží bedlivým pohledem o pár metrů dál stojící dřevěná socha. Údajně toto místo inspirovalo Bedřicha Smetanu k napsání jeho nejznámější symfonické básně, tak posuďte sami.
Z Filipovy Hutě je za dobré viditelnosti krásný výhled na Velký Roklan.
Kvilda
Trasa
|
Pokračujeme na Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v České republice (1 065 m n. m.), která pravděpodobně vznikla jako servisní osada na Zlaté stezce spojující Kašperské Hory a bavorský Pasov. První záznamy pocházejí ze 16. století. Před druhou světovou válkou žilo na Kvildě přes tisíc obyvatel a ta se díky tomu a svému hospodářskému potenciálu stala společenským střediskem centrální Šumavy.
Slibný rozvoj zastavilo spuštění železné opony, o čemž vypráví i film Král Šumavy, který se natáčel právě v těchto místech. Atmosféru filmu vám jistě připomene i Jezerní slať s naučnou stezkou a vyhlídkovou věží, která stojí už jen kousek od cíle, Horské Kvildy. V některé ze zdejších chat, které mají právě tady tu pravou horskou atmosféru, si dopřejte to správné horské občerstvení. Koneckonců, kvůli tomu jste na horách.
