Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horká voda: islandský recept na ekonomickou krizi

  19:27aktualizováno  19:27
Islanďané v hlavním městě se nemusí namáhat s odklízením sněhu z chodníků - mají je vyhřívané. Voda z kohoutku je tak horká, že si s ní někteří rovnou zalévají čaj. A každodenní venkovní koupel v termálním bazénu je samozřejmostí. Ostrov v Atlantiku teď bojuje s hlubokou finanční krizí, horké prameny ale lidem pomáhají udržet si dobrou náladu.

Island, termální koupele u Reykjavíku | foto: Profimedia.cz

Vyhřívané chodníky

Centrem Reykjavíku se právě prohnala hustá sněhová bouře. Místní chodníky jsou přesto podezřele čisté - na některých ještě roztává sněhová břečka, jinde už dlažba stačila úplně uschnout. Majitelé krámků a restaurací v hlavní ulici Laugavegur tak mohou v klidu sledovat padající sníh za výlohou, aniž by museli hnout prstem.

"Čistit chodník před hospodou? To neděláme. Spotřebovaná horká voda, ve které jsme třeba umyli nádobí, vede v trubkách pod chodníkem a tím ho rozehřívá. To už by musela být opravdu velká vánice, abych vyšel ven a odhazoval sníh," říká jeden z místních barmanů. Určitě je rád, že se kromě frmolu za barem nemusí starat ještě o to, aby si na ušlapaném sněhu před jeho restaurací někdo nezlomil nohu.

Od loňského října, kdy se zhroutily islandské banky a ostrov zasáhla finanční krize, prý do místních barů chodí znatelně víc návštěvníků. Zadumaně sedí u půllitrů piva Viking a ptají se sami sebe, jestli má dál smysl zůstávat na Islandu. Řada mladých Islanďanů vážně přemýšlí o tom, že se natrvalo odstěhuje na evropský kontinent.

Zatímco ekonomické otřesy Island zaskočily, sněhové bouře tu nejsou žádnou vzácností. Díky vyhřívanému asfaltu je ale 200tisícový Reykjavík na zimu skvěle připravený. Nad vyhřívaným chodníkem si libuje i Sven Olaffson, inženýr jedné z nejvýznamnějších islandských firem, která staví potrubí s horkou vodou.

"Pokaždé, když přijedu domů, mám jistotu, že se dostanu od auta ke vchodovým dveřím - a to i když na ulici leží třeba 30 centimetrů sněhu. Když je vánice silná, trvá to samozřejmě déle, třeba celou noc, než chodník roztaje. Každopádně já sám jsem lopatou neodhazoval sníh už několik let," pátrá v paměti Sven.

Čaj se zalévá rovnou z kohoutku

Islanďané vůbec mají rádi teplo. V islandských domech bývá často velkoryse přetopeno a z kohoutků teče na evropské poměry neobvykle horká voda. Ostrované jsou na ni zvyklí, dokonce si s ní leckdy rovnou zalévají čaj. Cizinec by se ale mohl nepříjemně opařit.

Horká podzemní voda, která se po celém ostrově čerpá ve speciálních studnách na povrch, vytápí prakticky všechny islandské domácnosti. A také místa, která jsou bez nadsázky druhým domovem Islanďanů - termální bazény.

Jen v samotném Reykjavíku jsou desítky veřejných plováren vytápěných přírodní horkou vodou. Řada Islanďanů má navíc svůj vlastní termální bazén přímo na zahradě. Nejen díky relaxaci a blahodárným účinkům plavání ve 40stupňové vodě je termální koupel neodmyslitelnou součástí islandského životního stylu.

Island, termální koupele u Reykjaviku

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

ČRo1 - RadiožurnálTuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:

SOBOTA
Palestinci v Izraeli demonstrují proti ofenzivě v Gaze
Kult osobnosti v Čečensku
Maďarská politická taškařice

NEDĚLE
Islandská termální energie
V Kosovu je kus Švýcarska
Pólo, sport králů, vzniklo ve Střední Asii

Audiozáznamy a přepisy všech  reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz/zzz

Bez bazénu ani den

Bazény mají i sociální funkci, chodí se sem i několikrát denně. V nízké mlze nad vodní hladinou se schovávají malé skupinky lidí, kteří diskutují o všem možném.

Třicátník Helge si termální koupel dopřává v průměru pětkrát týdně. Zatímco sedí v malém relaxačním bazénku na hlavní plovárně v Reykjavíku, ochotně mi sděluje svou teorii, proč jsou termální koupele pro Islanďany tak důležité. "Je to tradiční místo pro různé drby. Zrovna se tu probírá finanční krize. Každý je teď na ni odborník," ušklíbá se Helge.

Není divu, že se i v bazénech mluví o ekonomice. Krach islandských bank loni na podzim nastartoval dominový efekt, který dříve či později zasáhne každého ze 300 000 obyvatel ostrova. Poslední desetiletí se na Islandu neslo ve znamení stavebního boomu. Současně s tím, jak v Reykjavíku překotně vznikala nová předměstí i výškové budovy v centru města, strmě a přemrštěně stoupaly i ceny nemovitostí. Firmy, které si stavbu nových budov zadaly, teď nemají na jejich dostavbu a nehotová betonová torza rámovaná stavebními jeřáby "zdobí" celé město. Když se ale nestaví, přicházejí o práci stavební firmy, architekti i dělníci. Nákaza krizí se rozšiřuje i na další, dosud zdravé oblasti ekonomiky.

Island, termální koupele u Reykjaviku

Energetická soběstačnost

Přesto má Island štěstí v neštěstí. V době, kdy Evropskou unii ochromilo přerušení dodávek plynu z Ruska, se Islanďané mohou stoprocentně spolehnout na své vlastní energetické zdroje. Většina elektřiny na Islandu se stále vyrábí ve vodních elektrárnách, pořád větší podíl ale získávají i geotermální zdroje. Horká pára, proudící na povrch spolu s horkou vodou, roztáčí turbíny, které vyrábějí elektrický proud. Ostrov je naprosto energeticky soběstačný, což je jedna z mála jistot v hospodářsky temných časech.

Sami ostrované čekají, že na ně ekonomická krize naplno dolehne za dva až tři měsíce, až propuštěným zaměstnancům vyprší výpovědní lhůty a až skončí povánoční výprodeje. Je jisté, že pak budou mnozí otáčet v dlani každou islandskou korunu. Že by ale šetřili i na termálním koupání? To se z bazénu zahaleného stříbřitou párou zdá jako málo pravděpodobný sen.

"Bohatí vodou"

Island je geologicky velmi mladé území se stále čilou vulkanickou aktivitou. Kromě vývěrů horkých par, gejzírů a aktivních sopek jsou zde ideální podmínky pro čerpání horké vody z podzemí. Podle teploty zdroje (cca 75 až několik set stupňů Celsia) a chemického složení se horká voda buď vede přímo do domácností a používá se jako normální pitná voda, nebo se upravuje v elektrárnách. Horká pára, která se při čerpání vody z podzemí uvolňuje, se používá na výrobu elektrické energie.

Až 90 procent islandských domácností je vytápěno právě horkou vodou. Revoluční rozmach zažila geotermální energie na přelomu 70. a 80. let kvůli světovým ropným krizím. Dnes tak Island spotřebovává ropu téměř výhradně coby palivo do aut a do lodí islandské rybářské flotily. Topí se prostě "vodou". Takhle získaná energie je velmi levná. Island část energie dokonce vyváží, řečeno přeneseně, skrze výrobu energeticky velmi náročné suroviny - hliníku. Firmy vyrábějící hliník mají na Islandu nebývale výhodné podmínky právě díky snadno dostupné energii.

I když je využívání geotermálních zdrojů energie ve srovnání s fosilními palivy velmi šetrné, stoprocentně ekologické není. Při čerpání vody se ze země uvolňují některé plyny, které mohou být ve vyšších koncentracích jedovaté a které poškozují přírodu kolem elektráren. Islandští ekologové si navíc stěžují, že se s podzemními zdroji horké vody leckdy nenakládá hospodárně a že příliš rychlé čerpání podzemní zdroje zničí.

Autoři:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.