Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hora Smrk po mnoha letech opět turisticky ožívá

  14:18aktualizováno  14:18
Není na české straně Jizerských hor možné vystoupit výše, než na rozložitý vrcholek Smrku. Do výše 1124 metrů nad dalekým mořem se vypíná hora, nazvaná kdysi v sedmnáctém století Tafelfichte, neboli "Tabulový smrk" podle mohutného stromu s tabulí vymezující hranici panství vévody Albrechta z Valdštejna. Označení hora patří Smrku plným právem. Jeho mohutný masiv jako by vyrůstal přímo z Lužické nížiny a od poslední výspy lidské civilizace, z okraje Nového Města, musí zdatný turista překonat převýšení více než šesti stovek metrů.

Přes svoji obtížnou dostupnost, anebo snad právě pro ni, lákal Smrk návštěvníky odedávna. Již před více než dvěma stoletími tady dal postavit pan hrabě Gersdorf dvě dřevěné chaty jako útulek pro příchozí a od roku 1810 stávala na vrcholku zeměměřická věž.

Zlaté doby jizerské turistiky na přelomu devatenáctého a dvacátého století znamenají pro Smrk další oživení. V roce 1892 tu vyrůstá dřevěná rozhledna, stejně jako na nedalekém, o devět metrů nižším, slezském Heufuderu. Místo původní malé útulny stála vedle rozhledny od roku 1932 dřevěná celoročně obhospodařovaná chata. Ta nepřežila první poválečná léta, brzy vyhořela a zanedlouho poté spadla i rozhledna. Chátraly i turistické cesty. Bez pravidelné údržby nemohly dlouho odolávat zubu času.

Také na Smrku zahynul les a těžba dříví dokonala zkázu. Pěšiny narušené koly traktorů odnesla voda a nahradily je na mnoha místech erozní rýhy. Stoupání v letech osmdesátých na vrcholek Smrku věru nepatřilo k pohodlným vycházkám a více než na krásné výhledy musel turista upnout pozornost na nohám nebezpečný povrch výstupové cesty. Tak skončily vyhlášený "Nebeský žebřík" i "Lavičková cesta" podél zemské hranice.

Přesto Smrk lákal stále řady skalních milovníků hor. Lákal svou výškou, neopakovatelnou atmosférou za každého počasí a zejména dalekým rozhledem. I bez rozhledny je dosud možné z odlesněného temena za ideálních podmínek přehlédnout kus země veliký jako polovina Čech. Smrku zůstalo mnoho přátel, kteří přemýšleli, jak mu vrátit někdejší krásu a slávu. Lesní hospodáři započali s obnovou rozvrácených lesů a s nápravou škod způsobených těžební technikou a tekoucí vodou.

Dnes již urazili velkou část této cesty, stav narušené krajiny se znatelně zlepšil a největší práce snad již byla vykonána. Nastal pravý čas i pro turistické oživení Smrku. Před třemi lety byl přímo na nejvyšším bodu státní hranice otevřen přechod do Polska pro pěší a lyžaře. Bez komentáře ponechám vážný záměr na výstavbu sedačkové lanovky a sjezdovek na sněhem nebohatých západních svazích. Reálnější myšlenkou, zvláště s výhledem na lesem znovu zarůstající vyhlídku z vrcholu, je snaha o obnovení rozhledny. Projekt je hotov, záměr projednán, zatím scházejí, jak jinak, jenom peníze. Letos se král jizerských kopců dočkal události pro turistiku mimořádné, totiž nové výstupové cesty.

Starostům Nového Města a Lázní Libverdy se podařilo sehnat více než milionovou podporu z fondu Phare, na čtvrt milionu korun přidaly Lesy České republiky. Vynikající práci odvedli projektanti (vinou šibeničních termínů tvořili projekt včetně terénních prací v únoru). Dodavatelem se stala firma D.N.P. z nedalekých Hejnic a vlastní práce prováděli především místní lidé, malá skupinka jizerských nadšenců a patriotů.

Je možné bez nadsázky tvrdit, že dílo takového druhu, rozsahu a kvality, vybudované "pouze" pro turisty, nevzniklo v celých Jizerských horách od starých dobrých časů mezi válkami. Cesta přibližně sleduje směr někdejší výstupové trasy od novoměstské Kyselky. Prochází kolem Streitova obrázku a pokračuje přímo rozlehlým západním úbočím. Je bohatě vybavena dřevěnými prvky - zábradlími, svodnicemi, poválky, či lavičkami, cestou najdeme i dvě malovaná panoramata. Nejkrásnější a vrcholně účelné jsou ale části cesty z kamene. Místními balvany vyskládané stovky metrů chodníku, kamenné schody, příkopy a svodníky dávají připomenout řemeslný fortel předků. Přijměte pozvání od tvůrců tohoto neobvyklého díla. Využijte krásných podzimních dnů, které jistě ještě přijdou, obujte pevné boty, nechte doma starosti a bicykly a nashledanou na Smrku.


 

Původní dřevěná rozhledna, která stála na vrcholu Smrku od roku 1892. Byla vysoká 20 metrů a vydržela 50 let.

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.