Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přežil by i 80 Hirošim. Honeckerův bunkr se má otevřít pro turisty

aktualizováno 
Skrytý v lesích severně od Berlína leží obří opuštěný bunkr z období studené války, vybudovaný tak, aby vydržel jaderný úder. Nadšenci doufají, že by se z něj mohl stát nový magnet pro turisty, kteří přijedou do někdejšího východního Německa.

Bunkr pro Honeckera byl nejlépe vybavený ve východní Evropě. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Třípodlažní stavba s plochou 7 750 metrů čtverečních je známá jako "Honeckerův bunkr" podle bývalého komunistického vůdce Ericha Honeckera, který ji nechal postavit na ochranu v případě jaderné války mezi sovětským blokem a Západem.

Fotogalerie

Nyní, když si Němci připomínají 25. výročí pádu Berlínské zdi a začátek konce východního Německa, někteří Berlíňané přemýšlejí o přeměně tohoto bunkru v muzeum. Jejich záměr se nese na vlně nostalgie - či "ostalgie" podle německého slova ost (východ) - po komunistické minulosti.

"Když jste uvnitř a víte, k čemu to bylo určeno nebo čemu chtěli odolat nebo čeho se báli, pak skutečně pochopíte, jak vážně se báli," říká Hans Hensel, který stojí v čele úsilí bunkr znovu otevřít pro veřejnost.

Dokonalý úkryt pro 400 komunistických pohlavárů

Objekt, stojící asi 50 kilometrů severovýchodně od Berlína a vybudovaný pro až 400 členů politického a vojenského vedení komunistického režimu, zůstal po skončení studené války opuštěný a zavřený. Henselovi se podařilo, že byl v roce 2008 na krátké tři měsíce otevřen pro veřejnost. Tehdy tam přišlo kolem 20 000 zvědavců.

Podobný bunkr postavený nedaleko Bonnu k ochraně západoněmeckého vedení je otevřený od roku 2008 a ročně přiláká kolem 80 000 návštěvníků.

Hensel shání investory, s nimiž by dal dohromady 1,5 milionu eur (41,5 milionu korun) potřebných k otevření muzea. Doufá v organizování turistických zájezdů a možná i otevření hotelu a restaurace.

Bunkr ve vesnici Prenden zhruba padesát kilometrů severně od Berlína stojí...
Bunkr pro Honeckera byl nejlépe vybavený ve východní Evropě

Bunkr ve vesnici Prenden zhruba padesát kilometrů severně od Berlína se naposledy výjimečně zpřístupnul pro veřejnost na tři měsíce v roce 2008. Nyní vznikly nové plány na jeho znovuotevření.

Nejmodernější typ stavby v sovětském bloku

"Honeckerův bunkr" patřil k nejmodernějším zařízením tohoto typu v sovětském bloku. Postaven byl v letech 1978-1983 z 85 000 tun železobetonu. Měl obstát při chemickém útoku i zvládnout megatunovou jadernou bombu, zhruba osmdesátkrát mocnější, než byla bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu.

"Je to jedna z nejvýznamnějších staveb té doby," říká Holger Happel ze společnosti Berliner Unterwelten, která se zabývá zkoumáním a zdokumentováním historicky pozoruhodných staveb.

"Zatímco ostatní východoevropské země (v osmdesátých letech) už začaly krok za krokem měnit svůj politický systém, východoněmecká vláda stále lpěla na svých komunistických ideálech a utrácela velké peníze za ochranu hranic, za bunkry a vojenská zařízení," dodává.

Zchátralá bývalá armádní základna nad Honeckerovým bunkrem v Prendenu

Zchátralá bývalá armádní základna nad Honeckerovým bunkrem v Prendenu

Jídelna v bývalé armádní základně nad Honeckerovým bunkrem v Prendenu

Jídelna v bývalé armádní základně nad Honeckerovým bunkrem v Prendenu

Nejutajovanější a nejstřeženější objekt bývalé NDR

Kdyby západní síly zaútočily, členové východoněmecké Rady národní obrany by se mohli uchýlit do bunkru, přičemž by nejprve prošli dekontaminační komorou, kde by byli očištěni od možného radioaktivního nebo chemického materiálu.

Mohli by tam vydržet zcela nezávisle po dva týdny, v případě nukleárního útoku dva dny. V bunkru by měli k dispozici vlastní vodovodní systém, rozvod elektřiny, klimatizaci i zásoby jídla. Po dvou týdnech mohli prozkoumat, zda jsou podmínky venku bezpečnější, a přesunout se na lepší místo v obrněných vozidlech.

Honecker, který zemřel v roce 1994 v chilském exilu, navštívil tento kryt jen jednou. A bunkr zůstal zcela utajen většině východních Němců, dokonce i těm, kteří ho střežili. "Tři stovky vojáků, kteří oblast hlídali, nevěděli, co tam je," říká Hensel. "Věděli, že hlídají něco důležitého, ale nevěděli co."

Hrstka privilegovaných, která v bunkru pracovala, byla odloučena od svých rodin, vzpomíná bývalý technický ředitel Juergen Freitag. "Pro nás to tehdy bylo velmi emocionální období, protože jsme pracovali v bunkru a věděli, že naše rodiny jsou doma, a kdyby venku vypukl ozbrojený konflikt, byli by bezbranní. Byl to samozřejmě hrozný pocit."

Autor:


Témata: Německo, Berlín


Nejčtenější

Volání o pomoc vyskládané z kamenů na severozápadě Austrálie
Australané řeší tajemný nápis SOS, který kdosi vyskládal z kamenů

Falešný poplach, nebo skutečné volání o pomoc? Australská policie se zabývá nápisem SOS, který kdosi vyskládal z kamenů v opuštěné zátoce na severozápadě země....  celý článek

Jiří Zindulka (vlevo) se synem
Chorvatsko na jachtě. Je to skoro jako na Slapech, říká český kapitán

Nechcete v létě jen tak ležet na pláži? Pronajměte si plachetnici! Dovolená na jachtě nemusí být jen pro milionáře, každý rok takto vyrážejí na moře tisíce...  celý článek

Ilustrační snímek
Roaming končí. Kolik budu platit s předplacenkou nebo tarifem?

Již necelý měsíc zbývá do zlomového okamžiku ve využívání mobilních služeb na území států Evropské unie, všichni operátoři v EU se totiž budou muset začít...  celý článek

Švédsko a Airbnb
Ubytování zdarma, svoboda pohybu. Švédsko nabízí svoji zemi na Airbnb

Oficiální organizace na podporu cestovního ruchu ve Švédsku nabízí ve spolupráci s Airbnb lidem z celého světa doslova celou zemi. Turisté si tak nemusí ve...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.