Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Holandsko v srdci Moravy: unikátní větrné mlýny

aktualizováno 
Nejvíce větrných mlýnů v České republice se dochovalo v turisticky opomíjené oblasti Drahanské vrchoviny. Pokochat se jejich starobylou krásou můžete i nyní, když už turistická sezóna skončila.

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny - Větrný mlýn v Ostrově u Macochy upoutá světlým neomítnutým zdivem z vápence. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapku

Velmi málo známou turistickou oblastí na Moravě je Drahanská vrchovina, která se rozkládá mezi městy Prostějov, Konice, Boskovice, Brno a Vyškov. Z morfologického hlediska představuje Drahanská vrchovina vyzdviženou kru zemské kůry se strmými okrajovými svahy a zarovnanou náhorní plošinou ve výškách okolo 600 m, kterou pokrývají střídavě pole, lesy a pastviny.

Drahanská vrchovina s výjimkou Moravského krasu, který bývá považován za její součást, nenabízí žádné úchvatné turistické cíle. Je však ideálním terénem pro aktivní rekreaci v klidné a nepříliš dotčené přírodě a to i přesto, že veřejnosti není zpřístupněna rozsáhlá zalesněná oblast severně od Vyškova, kde se nachází vojenský výcvikový prostor.

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny

Krajina Drahanské vrchoviny u Petrovic
UNIKÁTNÍ FOTKY MLÝNŮ - ZDE 

Větrným mlýnům oblast Drahanské vrchoviny v minulosti nesmírně přála – chybí tady totiž vodní toky s celoročně stabilním vyrovnaným průtokem. Potoky a říčky často vysychají, v oblasti Moravského krasu voda všechna mizí do podzemí. Vodní mlýny zde proto nebyly tak efektivní jako jinde a místo nich dostaly příležitost mlýny větrné. Na bezlesých, vysoko položených pláních, kde fouká skoro pořád, jich v minulosti stávalo několik desítek. Do současnosti se jich zachovalo rovných 10 a mnohé z nich nemají jinde obdobu.

Unikátní Halladayova turbína

Velmi pozoruhodný větrný mlýn stojí na severním okraji Ruprechtova při silnici směřující do Podomí. Objekt je díky svému velmi neobvyklému větrnému kolu, které se odborně nazývá Halladayova turbína, unikátem nejenom u nás, ale v podstatě v celé Evropě.

Po ničivé vichřici roku 1882, kdy přírodní živel polámal dřevěná křídla větrného mlýna, se mlynář rozhodl pro velmi odvážnou renovaci. Na střechu ve výšce 16 m nad zemí nainstaloval v letech 1882 – 84 k pohonu mlecích strojů namísto upadlých křídel dvoutunové větrné kolo o průměru 10 m. Toto neobvyklé strojní zařízení, odborně nazývané Halladayova turbína, se používalo v té době hlavně v Americe a sloužilo k čerpání vody pro napájení dobytka. U větrných mlýnů znamenala její instalace výrazné zvýšení výkonu mlecího zařízení.

Efektivnější využití větrné energie umožňovaly drobné lopatky (žaluzie) rozmístěné po obvodu kola, jejichž sklon bylo možné nastavovat pomocí táhla v závislosti na síle větru. Otáčení celé turbíny proti větru probíhalo automaticky a zajišťovalo jej dvojité ocasní kormidlo.

Halladayova turbína nepřežila socialismus a po roce 1989 byla na základě fotografií znovu vytvořena. Od roku 1998 opět zdobí ruprechtovský větřák, který dnes slouží jako penzion. Po dohodě s majitelem nebo správcem je přístupný i pro širší veřejnost.

Vetrné mlýny Drahanské vrchoviny

Větrný mlýn v Ruprechtově s unikátní Halladayovou turbínou

Svérázný produkt vesnického kumštýře

Větrný mlýn u obce Háčky poblíž městečka Konice je také objektem velmi atypickým. Na našem území žádný jemu podobný neexistuje a v cizině zřejmě také ne.

Základem větrného mlýna v Háčkách je zděná hranolová budova čtvercového půdorysu vysoká  5,7 m. Na ni je posazena dřevěná nástavba útlého, mírně kónického tvaru bez oken, která je kryta otáčivou střechou ve tvaru kulové helmice. Atypické rysy vykazuje vedle vlastní stavby i celé mlecí zařízení o jednom složení, které je z velké části zachováno.

Hřídele a převodová kola jsou na rozdíl od jiných větrných mlýnů z oceli, spodní náhon mlecích kamenů zajišťovala řemenice. Větrné kolo má průměr 7 m a tvoří jej šest dřevěných lopatek. Mlecí zařízení, jemuž ke kompletnosti schází již zničené dřevěné součásti, sloužilo pouze k výrobě krup a ke šrotování.

Větrný mlýn ve své dnešní atypické podobě vznikl v letech 1922 – 23. Jeho předchůdcem byl dřevěný větřák z roku 1826, který v roce 1911 vyhořel. Současný objekt, postavený asi na stejném místě, představuje svérázný produkt, sestrojený patrně podle vlastních plánů zručného a fantazií vybaveného vesnického řemeslníka a stavitele.


Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

TIP: Vyčerpávající informace o všech dochovaných větrných mlýnech na území ČR najdete v knize Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Knihu si můžete ve vázaném nebo brožovaném provedení  objednat u nakladatelství Libri - ZDE. V knihkupectvích už většinou chybí.


Může se hodit

Vyrazte na výlet klidně i teď

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny nejsou závislé na turistické sezóně. S výjimkou rudického větrníku není ani jeden oficiálně přístupný, takže případná prohlídka vnitřních prostor stejně závisí víceméně na náhodě setkání s majitelem. A jak už to chodí – davy turistů a zvědavců nikdo moc nemusí, zato zbloudilý zájemce se zájmem o věc může být v mimosezónním liduprázdném období naopak vítán.

Záhada v Malém Hradisku

Kamenná budova s půlkruhovým zakončením stojí u silnice v obci Malé Hradisko na Prostějovsku. V evidenci památkářů je stavba chráněna jako větrný mlýn, přestože se ještě nikomu nepodařilo prokázat, že to větrný mlýn skutečně někdy byl. Žádná zmínka není v  archivech ani v obecní kronice…


Staré mlýny, symbol souznění člověka s krajinou

Větrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchoviny




Větrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchoviny




Větrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchoviny




Větrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchovinyVětrné mlýny Drahanské vrchoviny





Foto: Martin Janoška




Mlýn je soukromým majetkem, zděná část slouží jako obytná budova a její interiér není přístupný veřejnosti. Lze jej však prohlížet zvenčí.

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny

Atypický větrný mlýn v Háčkách

Romantika ve válcích

Řada z někdejších funkčních větrných mlýnů Drahanské vrchoviny je dnes využívána svými majiteli k rekreaci. Jeden z nejkrásnějších v celé České republice stojí v Ostrově u Macochy a je jedním ze symbolů Moravského krasu. Od jiných podobných se liší především bílým neomítnutým zdivem z vápence. Interiér se zachovaným mlecím zařízením je využíván jako rekreační objekt a dovnitř se běžný návštěvník nedostane.

Podobně hezký a zachovalý mlýn stojí stranou vesnice v Kořenci na Boskovicku. V minulosti měl neobvyklé větrné kolo tvořené pěti perutěmi, dnes už bohužel chybí. Jinak je však mlýn kompletně zachován a pečlivě udržován ve starobylém duchu. Přístupný je pouze po domluvě s majitelem, který mlýn rovněž využívá jako rekreační objekt.

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny

Větrný mlýn v Kořenci nemá již dnes větrné kolo

Krásný mlýn stojí také na okraji Jednova u Konice. Má podobně jako většina všech dochovaných mlýnů Drahanské vrchoviny podobu bytelného válce. Jeho autentický vzhled je však pouze zdánlivý, protože větrné kolo má funkci pouhé ozdoby. Vnitřní strojní zařízení podlehlo již dávno zkáze a vnitřek je upraven k rekreaci.

Další větrné mlýny přestavěné k bydlení naleznete v Rozstání, Němčicích a Petrovicích.

Větrné mlýny Drahanské vrchoviny

Větrný mlýn v Jednově slouží jako obydlí, větrné kolo je nefunkční

Kam se "točí" novodobé větrníky na staré mlýny...

Koncentrace větrných mlýnů na Drahanské vrchovině nebyla náhodná, o čemž svědčí mimo jiné i skutečnost, že celá oblast je dnes středem zájmu stavitelů větrných elektráren. Jedna z největších v České republice se právě v těchto dnech zprovozňuje u obce Drahany - více o této elektrárně ZDE. Naskýtá se však otázka, zda-li i po výstavbě těchto monster bude Drahanská vrchovina tak krásná jako dříve. Siluety větrných mlýnů zapadaly do krajiny určitě mnohem lépe.

Výstavba větrné elektrárny u Drahan

Výstavba větrné elektrárny u Drahan
Foto: František Holátko

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.