Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Holandsko po vodě

  18:33aktualizováno  18:33
- Co na tom, že loď není žádný trojstěžník, dutí větru do plachet nahradily lodní motory a kapitán v civilu místo rozbouřeným vlnám čelí jenom netečným kravám na okolních loukách. Plavba po holandských kanálech je přesto a právě proto ohromné dobrodružství.
»Tyhle jsou nesplavné a na tyhle nesmíte, tam je velký provoz,« mašíruje osmahlý muž po rozložené vodní mapě severoholandské provincie Friesland. »I tak vám zbývá ještě něco přes 5000 kilometrů vodních cest,« dokončuje svůj výklad před tím, než zánovní malou jachtu svěří do rukou zatím nezkušeného a větrem neošlehaného kapitána. Pod lodí to zaklokotá a příď se nejprve několikrát divoce vychýlí ze směru plavby. Však taky správné držení kormidla, to není jen tak. Pak se ale kurz srovná a rychlostí dvanáct kilometrů za hodinu vyráží jachta na svoji cestu. Poznávání země po vodě je něco docela jiného než autem, pěšky nebo na kole. V krajině tak protkané kanály a jezery jako právě v Holandsku se lodí dostanete do míst, kterých byste suchou cestou těžko mohli dosáhnout. Mnohé na vodě položené vesnice se k cestám staví zády a svá malebná průčelí vystavují do přístavů a plavebních kanálů. Z paluby lodi budete mít i tradiční holandské černobílé stračeny jako na talíři - a to skoro doslova. Vodní stezky totiž protínají jejich rozlehlé pastviny. Z podhledu i městské věže, hradby a mosty vypadají tak trochu jinak. Nemluvě o přírodních vodních rezervacích, kam se jinak než na lodi prostě nedostanete. Právě takovým místem je vodní rezervace Princenhoff nedaleko městečka Drachten. Jak jachta vjíždí do uzoučkých průplavů z rákosí, motor ztichne. Tady se lze pohybovat jenom pomalu a tiše, aby se nelekali ptáci a další živočichové, kteří žijí v tomto unikátním biotopu, jež vypadá, jakoby patřil do úplně jiného zemského pásma. Ztratit se tu mezi opuštěnými ostrůvky z rákosí je mnohem snadnější než najít cestu z labyrintu ven. Úzký kanál, který se na Princenhof napojuje zezdola, lemují větrné mlýny a dřevěné splavy. »Na obzoru most!« křičí posádka lodi. Ten první na trase trošku napíná nervy, všechny ostatní už pak jsou hračkou. Kapitán u kormidla kontroluje v mapě, že výška mostu odpovídá rozměrům lodi. Ale to už se železobetonová konstrukce malé silnice překulí nad hlavami novopečených lodníků a krajina ve své neměnné rovinatosti se znovu rozprostírá do dáli. »Ahoj!« křičí lidi v plavkách z protijedoucí lodi a kapitán zvedá ruku na pozdrav. »Ahoj« mává starší pár z plachetnice kotvící u travnatého břehu. Není ovšem most jako most. Jsou mosty otáčecí, padací, ty pod kterými hravě projedete, a ty, pod nimiž ne. A taky jsou mosty zvané akvadukty. Věnujte zvýšenou pozornost! nabádá dopravní značka u zákrutu před vískou Akkrum. Za ním se na obou stranách pod obzorem rýsují úsečky čtyřproudé dálnice. Stáčí se dolů a mizí hluboko pod zábradlím, jež ošplouchávají vlny vířené pohybem lodi. Než si to jachta v poklidu odšine na druhý konec vodního mostu, projede pod ním více než padesát automobilů. Taky pěkná podívaná. Protože mostů je v Holandsku ještě více než kanálů, nenechá na sebe další dlouho čekat. Železniční most. »A jsme v pytli,« odtuší kapitán, když při letmém pohledu zjistí, že mohutná konstrukce je posazená těsně nad vodní hladinou. Skloní se nad mapou a ve změti modrých čar a kol hledá únikovou cestu. Dříve, než jí najde, je už slyšet houkání projíždějícího vlaku. Jakmile odezní ozvěna klapotu jeho kol, ozve se z mostu temné dunění. Za necelou minutu se část konstrukce nad hladinou vychýlí o devadesát stupňů a vytvoří tak dva plavební kanály. Osiřelé konce kolejí vyčnívají nad vodou na místě, kudy před chvilkou projel vlak. Když všechny lodě, bárky a plachetnice proplují na druhou stranu, most se opět s rachotem uzavře. O něco jednodušší to bývá u mostů padacích. Jen co se jachta dostane do blízkosti mostu, spustí se závory a provoz automobilů se zastavuje. Vozovka se jedním táhlým pohybem vztyčí k obloze. Téměř zároveň se z okénka ovládací kabinky vynoří tyč. Na ní je na provaze přivázaný malovaný dřevák, který se zhoupne až k palubě. Do něj se háží mince - tak se platí mýtné. Každý kanál (ve městě se jim říká grachty) téměř s jistotou ústí někde do jezera. Těžko taky jinak, když se ve Frieslandu nachází celkem více než 40 jezer a vodních ploch. Ty jsou velkými křižovatkami vodního provozu, ale zároveň také skvělým místem na koupání, windsurfing, plachtění a další vodní legrácky. Nedaleko za Akkrumem se kanál vlévá do jednoho z nejoblíbenějších holandských jezer, Sneekermeeru. Voda je v něm na většině míst natolik hluboká, aby jej mohla brázdit plavidla všech forem a velikostí ze všech stran. Kolem dokonce proplouvá i slunečník Algidy - mobilní lodní prodejna zmrzliny. U dřevěných přístavních mol u ostrůvků z rákosí se tu dá kotvit přes noc a užívat si romantiky zapadajícího slunce. Jméno dostalo jezero od města Sneek, který patří ve Frieslandu k těm nejoblíbenějším turistickým cílům. Toto městečko na křižovatce vodních cest se pyšní nádhernou dochovalou vodní bránou, která vlastně tvoří střed města. Uprostřed léta se na jeden týden stává turistickou tepnou Frieslandu - probíhá tu totiž tradiční regata. Jinak je ovšem Sneek krásným poklidným místem pro ukončení celodenní plavby. »Vyhoďte lana, kotvíme,« nařizuje kapitán a utírá si pot z čela. Stát celý den u kormidla, to je dřina. Krásná dřina.

Může se hodit

JACHTA

Pro plavbu na holandských kanálech nepotřebujete lodní průkaz, pokud loď, kterou si zapůjčíte, nepřesáhne dvacet metrů. Chystáte-li se plavit příští léto, rezervujte si jachtu raději už letos na podzim nebo v zimě. V sezóně bývá všechno beznadějně vyprodané. Jednou z velkých půjčoven jachet je Friesland Boating, de Tille 5, 8723 ER Koudum, tel: 0031-514-522607,605 nebo 609, fax: 522620.

KOLIK TO STOJÍ

Plavební sezóna začíná v březnu a končí v říjnu, hlavní sezóna je od května do srpna, nejvyšší ceny jsou v červnu. Nejvýhodnější je půjčit si loď pro více lidí a o náklady se podělit. Mimo hlavní sezónu vyjde jachta pro čtyři lidi na jednoho člověka 315 guldenů (asi 5400 Kč), v sezóně 460 NLG. Jachta pro šest lidí vyjde v propočtu jednoho člověka nejméně na 250 NLG (asi 4200 Kč) a nejvíce 350 NLG. Při návratu je nutné doplatit použitý diesel - za den plavby spotřebuje loď palivo za přibližně 20 NLG.

UBYTOVÁNÍ

Loď je dopravním prostředkem, ale taky mobilním domovem s miniaturní kuchyní, koupelnou a ložnicí. Jediné, co je zapotřebí vzít s sebou, je spací pytel. Prostor na spaní se u malých lodí vytváří složením jídelního stolu vznikne z něj pohodlná postel. Větší lodi mají ložničky zvlášť. V lodi je i malá koupelna a záchod, pitná voda z vlastní nádrže teče z kohoutcích jak v koupelně, tak i v kuchyni. Kotvit můžete kdekoliv v přírodě nebo obci, kde to není výslovně zakázáno. Noční zakotvení v přírodě nestojí nic, v městečcích a vesničkách většinou chodí někdo vybírat - platí se po 1,25 NLG za metr lodi.

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

Při zapůjčení lodi se vám dostane instruktáže. Jezdí se vpravo a po cestě jsou rozmístěné dopravní značky. Prostudujte si je dopředu, poněvadž jsou úplně odlišné od těch pro auta. V zásadě platí, že velká plavidla mají přednost před malými a plachetnice před jachtami. Maximální povolená rychlost v obci je 6 km/hod, v přírodě 12. Při průjezdu zvedacím mostem se někde vybírá mýtné - většinou činí 2,5 NLG za každé plavidlo.

PLACHETNICE

Než se vydáte na plachetnici, musíte to umět! Ceny za půjčení plachetnice se pohybují od 35 NLG (asi 600 Kč) za dvě hodiny, 80 NLG (1400 Kč) za den až po 180 NLG za víkend či 380 NLG za týden. K lodi dostanete i speciální stan, který se uvazuje přes sklopený stěžeň, a poskytuje tak ve vnitřním, jinak otevřeném, prostoru lodi možnost dobře se vyspat. O informace okolo plachtění si můžete požádat u De Morra Watersport, 0031/514/581666 GIETHOORN nachází se nedaleko dálnice A 32 u města Meppel. V turistickém informačním středisku (VVV, Beulakerweg 114a, 8355 AM Giethoorn, tel: 0031/521/361248, fax: 0031/521/362281) vám dají mapu a poradí s ubytováním i půjčením lodičky. Pramička stojí na hodinu okolo 6 guldenů (asi 100 Kč), kánoe 10 NLG (asi 170 Kč). Loďky na elektrický pohon, které nedělají žádný hluk, stojí okolo 20 NLG (340 Kč) na hodinu.

INFORMACE

Spoustu brožurek, map a informací můžete zdarma získat u Holandské a vlámské turistické kanceláře, Táboritská 23, hotel Olšanka, 130 87 Praha 3, tel: 02/67092748, 67092290, fax: 02/67092650.

Motorové jachty jsou skvělým dopravním prostředkem po holandských vodách.

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.