Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hitlerův žalář proslul odvážnými útěky spojeneckých letců

aktualizováno 
Gotický hrad Colditz, který se impozantně tyčí na údolím řeky Mulde, působí jako hermeticky uzavřená, nedobytná pevnost. Zdání ale klame. Tento saský hrad, ležící necelých 50 km západně od Drážďan, proslul unikátními útěky spojeneckých letců za druhé světové války. Mezi zajatci byli i Češi, kteří patřili k organizátorům útěků.

Německo, hrad Colditz - Hrad za války sloužil jako vězení pro spojenecké letce | foto: Profimedia.cz

Na Colditz se můžete vypravit na výlet kdykoli, hrad je kromě vánočních svátků otevřený celoročně.

Oflag IVC Colditz, žalář důstojníků

Když se blížíte k městečku Colditz, už zdálky vidíte na kopci hrad, který je stavebně podobný například českému Lokti nebo Kosti.

Strohý hrad na vysoké skále, o kterém pochází první zmínka z roku 1083, začal sloužit jako vězení už v roce 1800. O 28 let později se změnil v psychiatrickou léčebnu.

Po nástupu fašismu sloužil nacistům nejprve jako koncentrační tábor pro nepohodlné obyvatelstvo říše, za války pak byl přebudován na vězení pro spojenecké důstojníky, kteří se pokoušeli o útěky ze zajateckých táborů.

Mezi zadrženými na Colditzi byli i českoslovenští letci, pobýval zde například pozdější generálmajor Alois Šiška, ale i řada dalších - Josef Bryks, držitel Řádu britského impéria, Vilém Bufka a Čeněk Chaloupka. O Chaloupkovi, který byl hybnou silou útěkářů, snažících se přelstít Němce a dostat se na svobodu za každou cenu, se tu vyprávějí celé legendy.

(Oflag, jak se vězení na Colditzi říkalo, je zkratkou z německého slova Offizierlager).

Německo, hrad Colditz

Až před několika lety byla na Colditzi objevena i vysílačka a rádio; zajatci věděli, co se děje na frontě, a komunikovali s okolím

Utíkali tunely, v přestrojení, v bednách

Zdejší hradní muzeum a řada zajímavých expozic ukazují život zajatců, ale zejména jejich útěkové aktivity. Návštěvníci si mohou prohlédnout únikové tunely, kterými se chtěli dostat ven francouzští zajatci. Ale nejen oni - útěky byly mezinárodní záležitostí - zajatci se na nich podíleli společně. Tunely v tvrdé skále byly velmi dobře maskované, ale vyžadovaly fyzickou námahu a  technickou zručnost. Kopalo se a hrabalo, kde to jen šlo. Němci běsnili.

Jsou zde vystavené německé uniformy, které vězni zhotovovali na domácky sestaveném šicím stroji a díky nimž se jim podařilo i obelstít stráž. Málem se podařil únik v přestrojení za ženu, připomíná se i útěk zpod kupy spadaného listí. Zde se muži ukryli a  nechali se vyvézt do příkopu.
 
Jeden ze zajatců se dostal ven v bedně, kterou vracelo velitelství Červenému kříži, bohužel ho nakonec na nádraží odhalili.

Přes velmi přísný režim se ale 16 letcům podařilo z hradu uprchnout, dalších asi 15 uteklo při různých pracích kolem hradu, např. při úpravě příkopu, jeden dokonce při fotbale, někteří při návštěvách lékařů. Několik jich Němci zastřelili.

Německo, hrad Colditz

Tunel rubaný primitivními nástroji ve skále vedl z hradní kaple

Kluzák mohl vzlétnout

Unikátní útěk

Jeden z unikátních útěků se povedl 5. ledna 1942 britskému důstojníkovi Aireyi  M. S. Neavemu. Vězňové měli i divadelní místnost, ze které vedl jeden z tunelů. Při představení, na něž chodili i němečtí strážní, se Neave vyplazil proraženým otvorem ven, až ke strážnici. Na sobě měl dokonale ušitou uniformu německého důstojníka, včetně vyznamenání. S falešnou propustkou v nablýskaných holínkách vypochodoval kolem salutující stráže na colditzské nádraží. Jeho výkon byl tak excelentní, že se mu podařilo za dva dny přejít hranice do neutrálního Švýcarska, kam směřovaly kroky všech uprchlíků.

Vrcholem byla stavba kluzáku, jak se po válce ukázalo, plně funkčního. Skupina zajatců s ním chtěla přeletět ze střechy hradu přes údolí a klouzavě se dostat za město. To už se ale blížil konec války a velitel tábora hrozil tvrdými represemi, pokud se někdo o únik pokusí.

Až před několika lety byla v podkroví objevena tajná vysílačka, jejímž prostřednictvím zajatci udržovali spojení s okolním světem a získávali informace o postupu Spojenců. Součástí expozice je i prohlídka vyústění tunelů a nářadí, které zajatci používali. Většinou to byly plechovky na odklízení zeminy.

Můžete si tu prohlédnout i akvarelové portréty několika zajatců, včetně již jmenovaného Čeňka Chaloupky.

Expozice připomíná i varšavské povstání  z roku 1944, po jehož likvidaci sem Němci převezli polského velitele Bóra-Komorowského. Ze slavných vězňů je třeba připomenout i Davida Stirlinga, zakladatele britských speciálních sil (SAS), či armádního důstojníka Tonyho Rolta, známého britského pilota formule 1.

Německo, hrad Colditz
 
Námětem filmů, knih i PC hry

Vězně osvobodila 16. dubna 1945 americká armáda. Německý velitel pevnosti správně usoudil, že nemá cenu klást odpor. Za zmínku jistě stojí, že zde byli internováni i někteří ze zajatců z tábora v Saganu, nyní Zagań (Zaháň) v Polsku.

V tomto táboře došlo v roce 1944 k proslulému útěku. Sedmdesát šest spojeneckých zajatců se tehdy pokusilo uprchnout 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů, podařilo se to jen třem. Němci poté rozpoutali velké represálie a navzdory mezinárodním úmluvám 50 zajatců popravili (zfilmováno jako Great Escape, "Velký útěk", v hlavní roli se Stevem McQueenem).

Události na Colditzi zase daly vzniknout britskému televiznímu seriálu, útěky se dočkaly i filmového  a beletristického zpracování. Velmi oblíbená byla svého času i počítačová hra Escape from Colditz.

Může se hodit

První zmínka o hradu pochází z roku 1083. Saský šlechtic Jindřich IV. žádal o povolení jeho stavby zemského markraběte Wiprechta z Groitzschu. Ze zprvu skromného hradu byla v roce 1158 na přímý rozkaz císaře Barbarossy (Rudovouse) budována mohutná pevnost, která měla bránit území Dolního Saska. Po celou dobu existence byl Colditz v držení saských knížat a králů. V současné době je na hradě kromě expozice o válečných zajatcích i moderní hotel.

Jak se tam dostat

Na Colditz se dostanete z dálnice A14 z Drážďan do Lipska, odbočka je ve městě Dőbeln, poté Rochlitz, pak již jsou podél silnice ukazatele.

V okolí jsou ještě hezké hrady v Rochlitzi a Kriebsteinu - ten je výjimečně fotogenický - a zámek v Glauchau. Dálnice sice míjí Drážďany, před městem se stáčí k severozápadu, ale rozhodně stojí za to na chvíli odbočit.






Otevírací doba, vstupné

Muzeum na Colditzi je otevřeno celoročně mimo vánoční svátky. Vstupné - 6 eur, studenti a důchodci 3 eur. Rodinné vstupné 12 eur, skupinové od 16 osob 5 eur.
Více informací
www.schloss-colditz.com

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.