Na Colditz se můžete vypravit na výlet kdykoli, hrad je kromě vánočních svátků otevřený celoročně.
Oflag IVC Colditz, žalář důstojníků
Když se blížíte k městečku Colditz, už zdálky vidíte na kopci hrad, který je stavebně podobný například českému Lokti nebo Kosti.
Strohý hrad na vysoké skále, o kterém pochází první zmínka z roku 1083, začal sloužit jako vězení už v roce 1800. O 28 let později se změnil v psychiatrickou léčebnu.
Po nástupu fašismu sloužil nacistům nejprve jako koncentrační tábor pro nepohodlné obyvatelstvo říše, za války pak byl přebudován na vězení pro spojenecké důstojníky, kteří se pokoušeli o útěky ze zajateckých táborů.
Mezi zadrženými na Colditzi byli i českoslovenští letci, pobýval zde například pozdější generálmajor Alois Šiška, ale i řada dalších - Josef Bryks, držitel Řádu britského impéria, Vilém Bufka a Čeněk Chaloupka. O Chaloupkovi, který byl hybnou silou útěkářů, snažících se přelstít Němce a dostat se na svobodu za každou cenu, se tu vyprávějí celé legendy.
(Oflag, jak se vězení na Colditzi říkalo, je zkratkou z německého slova Offizierlager).
Až před několika lety byla na Colditzi objevena i vysílačka a rádio; zajatci věděli, co se děje na frontě, a komunikovali s okolím
Utíkali tunely, v přestrojení, v bednách
Zdejší hradní muzeum a řada zajímavých expozic ukazují život zajatců, ale zejména jejich útěkové aktivity. Návštěvníci si mohou prohlédnout únikové tunely, kterými se chtěli dostat ven francouzští zajatci. Ale nejen oni - útěky byly mezinárodní záležitostí - zajatci se na nich podíleli společně. Tunely v tvrdé skále byly velmi dobře maskované, ale vyžadovaly fyzickou námahu a technickou zručnost. Kopalo se a hrabalo, kde to jen šlo. Němci běsnili.
Jsou zde vystavené německé uniformy, které vězni zhotovovali na domácky sestaveném šicím stroji a díky nimž se jim podařilo i obelstít stráž. Málem se podařil únik v přestrojení za ženu, připomíná se i útěk zpod kupy spadaného listí. Zde se muži ukryli a nechali se vyvézt do příkopu.
Jeden ze zajatců se dostal ven v bedně, kterou vracelo velitelství Červenému kříži, bohužel ho nakonec na nádraží odhalili.
Přes velmi přísný režim se ale 16 letcům podařilo z hradu uprchnout, dalších asi 15 uteklo při různých pracích kolem hradu, např. při úpravě příkopu, jeden dokonce při fotbale, někteří při návštěvách lékařů. Několik jich Němci zastřelili.
Tunel rubaný primitivními nástroji ve skále vedl z hradní kaple
Kluzák mohl vzlétnout
Unikátní útěkJeden z unikátních útěků se povedl 5. ledna 1942 britskému důstojníkovi Aireyi M. S. Neavemu. Vězňové měli i divadelní místnost, ze které vedl jeden z tunelů. Při představení, na něž chodili i němečtí strážní, se Neave vyplazil proraženým otvorem ven, až ke strážnici. Na sobě měl dokonale ušitou uniformu německého důstojníka, včetně vyznamenání. S falešnou propustkou v nablýskaných holínkách vypochodoval kolem salutující stráže na colditzské nádraží. Jeho výkon byl tak excelentní, že se mu podařilo za dva dny přejít hranice do neutrálního Švýcarska, kam směřovaly kroky všech uprchlíků. |
Až před několika lety byla v podkroví objevena tajná vysílačka, jejímž prostřednictvím zajatci udržovali spojení s okolním světem a získávali informace o postupu Spojenců. Součástí expozice je i prohlídka vyústění tunelů a nářadí, které zajatci používali. Většinou to byly plechovky na odklízení zeminy.
Můžete si tu prohlédnout i akvarelové portréty několika zajatců, včetně již jmenovaného Čeňka Chaloupky.
Expozice připomíná i varšavské povstání z roku 1944, po jehož likvidaci sem Němci převezli polského velitele Bóra-Komorowského. Ze slavných vězňů je třeba připomenout i Davida Stirlinga, zakladatele britských speciálních sil (SAS), či armádního důstojníka Tonyho Rolta, známého britského pilota formule 1.
Námětem filmů, knih i PC hry
Vězně osvobodila 16. dubna 1945 americká armáda. Německý velitel pevnosti správně usoudil, že nemá cenu klást odpor. Za zmínku jistě stojí, že zde byli internováni i někteří ze zajatců z tábora v Saganu, nyní Zagań (Zaháň) v Polsku.
V tomto táboře došlo v roce 1944 k proslulému útěku. Sedmdesát šest spojeneckých zajatců se tehdy pokusilo uprchnout 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů, podařilo se to jen třem. Němci poté rozpoutali velké represálie a navzdory mezinárodním úmluvám 50 zajatců popravili (zfilmováno jako Great Escape, "Velký útěk", v hlavní roli se Stevem McQueenem).
Události na Colditzi zase daly vzniknout britskému televiznímu seriálu, útěky se dočkaly i filmového a beletristického zpracování. Velmi oblíbená byla svého času i počítačová hra Escape from Colditz.
Může se hoditPrvní zmínka o hradu pochází z roku 1083. Saský šlechtic Jindřich IV. žádal o povolení jeho stavby zemského markraběte Wiprechta z Groitzschu. Ze zprvu skromného hradu byla v roce 1158 na přímý rozkaz císaře Barbarossy (Rudovouse) budována mohutná pevnost, která měla bránit území Dolního Saska. Po celou dobu existence byl Colditz v držení saských knížat a králů. V současné době je na hradě kromě expozice o válečných zajatcích i moderní hotel. Jak se tam dostat Na Colditz se dostanete z dálnice A14 z Drážďan do Lipska, odbočka je ve městě Dőbeln, poté Rochlitz, pak již jsou podél silnice ukazatele. V okolí jsou ještě hezké hrady v Rochlitzi a Kriebsteinu - ten je výjimečně fotogenický - a zámek v Glauchau. Dálnice sice míjí Drážďany, před městem se stáčí k severozápadu, ale rozhodně stojí za to na chvíli odbočit.
Otevírací doba, vstupné Muzeum na Colditzi je otevřeno celoročně mimo vánoční svátky. Vstupné - 6 eur, studenti a důchodci 3 eur. Rodinné vstupné 12 eur, skupinové od 16 osob 5 eur. |
