Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se Češi učili před 120 lety jezdit na lyžích. Unikátní snímky

aktualizováno 
Žádné přezkáče, kovové hrany na lyžích nebo superlehké hůlky přesně do rukou. "Prkna", na nichž první čeští lyžaři před více než 100 lety sjížděli krkonošské svahy, by si dnes na vrcholku kopce většina turistů bála připevnit na nohy, ukazuje náš další díl seriálu Stroj času.

Lyžování si ve svých počátcích brzy získávalo oblibu u stále většího počtu lidí. Toto je výprava z března 1898. | foto: Krkonošské muzeum

I když jsou Krkonoše považovány za Mekku českého lyžování, úplně první lyže se v českých zemích objevily v Praze. V roce 1887 se polární badatel Fridtjof Nansen připravoval na cestu na lyžích napříč Grónskem. A právě jeho výprava vyvolala v Evropě první a nikdy neskončenou vlnu zájmu o lyžařský sport.

Nejinak tomu bylo v zemích Koruny české. První lyže přivezl z Norska v roce 1887 pražský průmyslník Josef Rössler Ořovský a vyrážel na nich na první pokusné jízdy ve Stromovce a v okolí Prahy.

Fotogalerie

"Masový rozvoj českého lyžování ale nastává až v Krkonoších," připomíná se oprávněně v Krkonošském muzeu v Jilemnici, kde je lyžování věnována stálá expozice s názvem Bílou stopou.

Hrabě Harrach průkopníkem

Zajímavostí je, že v Krkonoších, kde po staletí žili vedle sebe Češi a Němci, se lyžování do značné míry vyvíjelo národnostně odděleně. V západní, převážně české oblasti hor, se objevily první lyže především zásluhou hraběte Jana Harracha, jedné z nejvýznamnějších postav krkonošské historie,

"V zimě roku 1892 a 1893 nechává správa jilemnického panství zhotovit lyže pro své zaměstnance podle vzorů dovezených z Vídně a Thenebergu v Dolních Rakousech," uvádí se na zmiňované výstavě v Jilemnici.

V tu dobu ale už nejspíš na lyžích jezdili první němečtí obyvatelé Krkonoš. Měli sice několikaletý náskok, avšak brzy se rozdíly přinejmenším vyrovnaly. Největší zásluhu na tom, že se lyžování prosadilo jako masová zábava, turistika a zároveň sport, má dolnoštěpánský řídící učitel Jan Buchar, velký propagátor lyžování.

Jedni z prvních lyžařů v Krkonoších. Snímek z roku 1896

Jedni z prvních lyžařů v Krkonoších. Snímek z roku 1896

Ačkoli se první "české" lyže objevily v Praze, Krkonoše se mohou pochlubit také jedním historickým prvenstvím. V zimní sezoně na přelomu let 1894 a 1895 vzniklo v Jilemnici první samostatné české lyžařské sdružení s názvem "Český krkonošský spolek Ski".

Na tuto událost pak o devět let později navázala další významná událost. V roce 1903 založily spolky Český Ski klub Praha, Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou nejstarší lyžařský svaz na světě. Jmenoval se Svaz lyžařů v království Českém a vychází z něj i dnešní Svaz lyžařů ČR.

Lyžemi proti germanizaci

Ačkoli už od počátku se kromě sjezdu využívaly lyže také na běh a skok, tvarově byly prakticky všechny stejné a na všechny disciplíny se používal jeden typ. Jedinou změnou bylo, že se kromě jedné nebo podvojné hole začaly více prosazovat dvě hole.

Hrnčířské boudy okolo roku 1900

Hrnčířské boudy okolo roku 1900

Přelom 19. a 20. století ve Špindlerově Mlýně

Přelom 19. a 20. století ve Špindlerově Mlýně

Lyže se zpočátku ani nemazaly, pokud nepočítáme konzervaci proti vlhkosti. Podkluzování lyží se bránilo například připevněním tuleních pásů na skluznici.

Před První světovou válkou se čeští (a krkonošští) lyžaři natolik zdokonalili v jízdě na svých "prkénkách", že začali v různých závodech konkurovat nejvyspělejším lyžařským zemím. Mezi špičku patřil i nejznámější krkonošský lyžař Bohumil Hanč. Jeho poslední závod v březnu 1913 ale skončil tragicky.

Kromě sportovního lyžování se rozvíjela i lyžařská turistika. Tehdy se nastartoval trend, který funguje do současnosti: do Krkonoš mířili především nadšenci z Prahy.

Dětští učedníci na přelomu 19. a 20. století

Dětští učedníci na přelomu 19. a 20. století

"Výlety lyžařů, zejména pražských, konané ve spolupráci s lyžařskými kluby v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou, byly nejvýznamnější složkou české turistiky v jejích počátcích. Podporovaly české obyvatelstvo Krkonoš nejen ekonomicky, ale v národnostně neobyčejně zjitřeném ovzduší do jisté míry i proti germanizačním tlakům," připomíná se v Krkonošském muzeu.

Dopředu šla i technika. Zdokonalovala se například vázání. A dokonce se objevily pokusy vytvořit zcela nový "krkonošský" typ lyží, bohužel ale skončily neúspěšně.

První lyžáky i turistické mapy

Další rozvoj lyžování nastal až po skončení války. Zatímco v roce 1921 má lyžařský svaz jen něco přes dva tisíce členů, v roce 1030 to už je 17,5 tisíce členů.

A na vzestupu je i závodní lyžování. Kromě tradičních běžeckých disciplín se prosazuje také sjezd a slalom, vznikají i zcela nové obory jako například štafety nebo motoskijöring.

Obrovských vývojem prochází i skok. Poprvé se skákalo už v roce 1896 na Božím Daru v Krušných horách, a to ze střechy zavátého domu. Postupně se ale začaly stavět skokanské můstky a ty nejvýznamnější vznikly právě v Krkonoších.

Už v počátcích lyžování se oblíbenou disciplínou stal skok.

Už v počátcích lyžování se oblíbenou disciplínou stal skok.

V meziválečném období vznikl v polovině 30. let největší skokanský můstek u Dívčích lávek, dostal název Masarykův a jistý japonský přeborník na něm skočil na tehdejší dobu vynikajících 81 metrů.

V těchto letech už neplatí, že by se jeden typ lyží používal na vícero disciplín. Z kvalitního dřeva se začaly vyrábět i speciální lyže na sjezd nebo skok.

"Už v roce 1926 si C. Černý, zaměstnanec slavné pražské firmy V. J. Rott, nechal patentovat umělé hrany. Ve třicátých letech k nám pronikly ze zahraničí první kovové skluznice," připomíná výstava o krkonošském lyžování v Jilemnici.

Zdokonalovaly se i hůlky a začaly se šít speciální lyžařské oděvy pro muže i ženy. V obchodech se poprvé objevily větrovky, které jsou populární do současnosti. A lyžaři si mohli pořídit i speciální boty, takzvané "lyžáky".

Takto si užíval jízdu lyžař v zimě 1930

Takto si užíval jízdu lyžař v zimě 1930

Války vždycky znamenaly obrovský útlum lyžování, i tak se ale našel čas na...

Války vždycky znamenaly obrovský útlum lyžování, i tak se ale našel čas na závody. Snímek z roku 1940

Rostoucí obliba lyžování se odrazila i ve zdokonalování turistického zázemí. Rozšiřovala se síť značených cest, k dostání byly zimní mapy a průvodce, zlepšila se doprava do Krkonoš, vyrůstaly a modernizovaly se chaty a boudy, zlepšovaly se i další služby. Vznikla také horská záchranná služba.

Češi byli úspěšní i na sportovním poli a patřili k nejlepším závodníkům ve střední Evropě. Nejvýznamnějším závodem alpského lyžování mimo Alpy se pak mezi válkami stal Májový závod v Krkonoších. Vznikl v roce 1928, ale věhlasu se těšil až od roku 1935. Mezi jeho účastníky se objevovali i mistři světa nebo olympijští vítězové.

Desítky kilometrů sjezdovek

Další rozvoj zastavila Druhá světová válka, ale už na konci 40. let se v Krkonoších znovu objevili lyžaři. Právě po válce začala lyžařská střediska získávat současnou podobu. Stavěly se lanovky a vleky, budovaly penziony, hotely a restaurace, vznikaly nové sjezdovky i běžecké tratě.

Například ve Svatém Petru, který je součástí pravděpodobně nejvýznamnějšího českého lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně, postavil Svaz lyžařů první lanovou dráhu už v roce 1947. Další lanovky v současném Skiareálu vznikly v 70. a 80. letech.

Krkonoše, Špindlerův mlýn, krásné počasí a samozřejmě lyžaři. Snímek ze 60. let

Krkonoše, Špindlerův mlýn, krásné počasí a samozřejmě lyžaři. Snímek ze 60. let

Další mohutný rozvoj nastal počátkem 90. let, kdy už je takřka nezbytnou součástí lyžařských středisek umělé zasněžování nebo nasazení nejmodernější techniky na úpravu tratí a sjezdovek.

V současnosti je v Krkonoších zhruba dvacet lyžařských středisek, které nabízejí desítky kilometrů sjezdovek a stovky kilometrů běžeckých tratí.

Zajímavosti o lyžování

Z historie lyží:
První lyže nejspíš vznikly už ve starší době kamenné, tedy asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Poprvé se objevily v oblasti střední a severní Asie, například v Číně. Odtud se rozšířily do severního Ruska, severní Evropy a Skandinávie.

Předchůdkyněmi lyží v Krkonoších byly sněžnice. Jako dopravní prostředek se používaly také saně – rohačky. Až do 1. světové války sloužily jako hlavní turistická atrakce.
Zdroj: KRNAP

Krkonošská střediska:
V Krkonoších je 22 lyžařských středisek.
Nabízejí zhruba 166 km sjezdovek.
Provozují 24 lanovek a 165 vleků.
Přepravní kapacita je 150 520 lidí za hodinu.
Zdroj: lyzarska-strediska.cz

Historická výstava:
Součástí Krkonošského muzea v Jilemnici je stálá výstava o historii lyžování "Bílou stopou". Výstava zachycuje vývoj lyžování v Krkonoších od počátků na konci 19. století do roku 1938 a je zasazena do mezinárodního kontextu.

Součástí expozice jsou původní lyže, medaile, fotografie, dobové oblečení nebo mohutné selské saně. Na výstavě se promítá dobový sedmiminutový němý film z roku 1926 o lyžařských závodech v Jilemnici.
Zdroj: KRNAP

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Hrad Bouzov
Dražší vstupné, nové atrakce. Státní hrady a zámky zahájí v dubnu sezonu

Turistická sezona se na státních hradech a zámcích naplno rozjede 1. dubna. Kasteláni desítek objektů letošní sezonu pojmou jako Rok renesanční šlechty. První...  celý článek

Titanic. Bezesporu nejznámější lodní katastrofa zaujímá co do počtu obětí...
Cestovka nabídne ponory k vraku Titaniku, dobrodruzi zaplatí miliony

Sen mnoha dobrodruhů se už příští rok naplní. Britská cestovní kancelář hodlá nabízet ponory k vraku Titaniku. Během netradičního výletu se cestující podívají...  celý článek

Značkaři dostávají od Libereckého kraje málo peněz. Na snímku Jindřiška Brabcová z Liberce.
Klub českých turistů slaví výročí, stovka pochodů projde Českem

Klub českých turistů zahájí 25. března speciální seriál pochodů ke 100. výročí vzniku Československé republiky a ke 130. výročí svého vzniku. Akci nazvanou 100...  celý článek

Nekonečná přistávací dráha podle představ projektu The Endless Runway.
Nekonečná přistávací dráha by byla dopravní revolucí. Ale není bezpečná

„Nekonečná“ kruhová přistávací dráha by měla letištím přinést především zásadní zvýšení kapacity. V jednom okamžiku by mohlo přistávat několik letadel naráz....  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Začíná letní letový řád, Praha bude mít přímé spojení se 154 letišti

V neděli 26. března vstoupí na Letišti Václava Havla Praha v platnost nový letní letový řád, který potrvá až do 28. října 2017. Během letní sezony bude možné...  celý článek

Další z rubriky

Výhled z lyžařské základny White Salmon
Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří právě tento americký areál u milovníků...  celý článek

Lavina ve francouzských Alpách smetla snowboardisty
Laviny v Alpách letos zabily už přes 50 lidí, živlu přeje počasí

Jen za uplynulých deset dní zahynulo při lavinách v Alpách nejméně jedenáct lidí. Přírodní živel, kterému letos nadmíru přejí výkyvy počasí, zabíjel v italském...  celý článek

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře
Větší areály slibují lyžování do konce března, menší už skončily

Zatímco většina menších či níže položených lyžařských středisek už ukončila provoz, velké skiareály nabízejí návštěvníkům příjemné jarní lyžování, navíc bez...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.