Jak se Češi učili před 120 lety jezdit na lyžích. Unikátní snímky

Žádné přezkáče, kovové hrany na lyžích nebo superlehké hůlky přesně do rukou. "Prkna", na nichž první čeští lyžaři před více než 100 lety sjížděli krkonošské svahy, by si dnes na vrcholku kopce většina turistů bála připevnit na nohy, ukazuje náš další díl seriálu Stroj času.
Lyžování si ve svých počátcích brzy získávalo oblibu u stále většího počtu...

Lyžování si ve svých počátcích brzy získávalo oblibu u stále většího počtu lidí. Toto je výprava z března 1898. | foto: Krkonošské muzeum

I když jsou Krkonoše považovány za Mekku českého lyžování, úplně první lyže se v českých zemích objevily v Praze. V roce 1887 se polární badatel Fridtjof Nansen připravoval na cestu na lyžích napříč Grónskem. A právě jeho výprava vyvolala v Evropě první a nikdy neskončenou vlnu zájmu o lyžařský sport.

Nejinak tomu bylo v zemích Koruny české. První lyže přivezl z Norska v roce 1887 pražský průmyslník Josef Rössler Ořovský a vyrážel na nich na první pokusné jízdy ve Stromovce a v okolí Prahy.

"Masový rozvoj českého lyžování ale nastává až v Krkonoších," připomíná se oprávněně v Krkonošském muzeu v Jilemnici, kde je lyžování věnována stálá expozice s názvem Bílou stopou.

Hrabě Harrach průkopníkem

Zajímavostí je, že v Krkonoších, kde po staletí žili vedle sebe Češi a Němci, se lyžování do značné míry vyvíjelo národnostně odděleně. V západní, převážně české oblasti hor, se objevily první lyže především zásluhou hraběte Jana Harracha, jedné z nejvýznamnějších postav krkonošské historie,

"V zimě roku 1892 a 1893 nechává správa jilemnického panství zhotovit lyže pro své zaměstnance podle vzorů dovezených z Vídně a Thenebergu v Dolních Rakousech," uvádí se na zmiňované výstavě v Jilemnici.

V tu dobu ale už nejspíš na lyžích jezdili první němečtí obyvatelé Krkonoš. Měli sice několikaletý náskok, avšak brzy se rozdíly přinejmenším vyrovnaly. Největší zásluhu na tom, že se lyžování prosadilo jako masová zábava, turistika a zároveň sport, má dolnoštěpánský řídící učitel Jan Buchar, velký propagátor lyžování.

Jedni z prvních lyžařů v Krkonoších. Snímek z roku 1896

Ačkoli se první "české" lyže objevily v Praze, Krkonoše se mohou pochlubit také jedním historickým prvenstvím. V zimní sezoně na přelomu let 1894 a 1895 vzniklo v Jilemnici první samostatné české lyžařské sdružení s názvem "Český krkonošský spolek Ski".

Na tuto událost pak o devět let později navázala další významná událost. V roce 1903 založily spolky Český Ski klub Praha, Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou nejstarší lyžařský svaz na světě. Jmenoval se Svaz lyžařů v království Českém a vychází z něj i dnešní Svaz lyžařů ČR.

Lyžemi proti germanizaci

Ačkoli už od počátku se kromě sjezdu využívaly lyže také na běh a skok, tvarově byly prakticky všechny stejné a na všechny disciplíny se používal jeden typ. Jedinou změnou bylo, že se kromě jedné nebo podvojné hole začaly více prosazovat dvě hole.

Hrnčířské boudy okolo roku 1900

Přelom 19. a 20. století ve Špindlerově Mlýně

Lyže se zpočátku ani nemazaly, pokud nepočítáme konzervaci proti vlhkosti. Podkluzování lyží se bránilo například připevněním tuleních pásů na skluznici.

Před První světovou válkou se čeští (a krkonošští) lyžaři natolik zdokonalili v jízdě na svých "prkénkách", že začali v různých závodech konkurovat nejvyspělejším lyžařským zemím. Mezi špičku patřil i nejznámější krkonošský lyžař Bohumil Hanč. Jeho poslední závod v březnu 1913 ale skončil tragicky.

Kromě sportovního lyžování se rozvíjela i lyžařská turistika. Tehdy se nastartoval trend, který funguje do současnosti: do Krkonoš mířili především nadšenci z Prahy.

Dětští učedníci na přelomu 19. a 20. století

"Výlety lyžařů, zejména pražských, konané ve spolupráci s lyžařskými kluby v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou, byly nejvýznamnější složkou české turistiky v jejích počátcích. Podporovaly české obyvatelstvo Krkonoš nejen ekonomicky, ale v národnostně neobyčejně zjitřeném ovzduší do jisté míry i proti germanizačním tlakům," připomíná se v Krkonošském muzeu.

Dopředu šla i technika. Zdokonalovala se například vázání. A dokonce se objevily pokusy vytvořit zcela nový "krkonošský" typ lyží, bohužel ale skončily neúspěšně.

První lyžáky i turistické mapy

Další rozvoj lyžování nastal až po skončení války. Zatímco v roce 1921 má lyžařský svaz jen něco přes dva tisíce členů, v roce 1030 to už je 17,5 tisíce členů.

A na vzestupu je i závodní lyžování. Kromě tradičních běžeckých disciplín se prosazuje také sjezd a slalom, vznikají i zcela nové obory jako například štafety nebo motoskijöring.

Obrovských vývojem prochází i skok. Poprvé se skákalo už v roce 1896 na Božím Daru v Krušných horách, a to ze střechy zavátého domu. Postupně se ale začaly stavět skokanské můstky a ty nejvýznamnější vznikly právě v Krkonoších.

Už v počátcích lyžování se oblíbenou disciplínou stal skok.

V meziválečném období vznikl v polovině 30. let největší skokanský můstek u Dívčích lávek, dostal název Masarykův a jistý japonský přeborník na něm skočil na tehdejší dobu vynikajících 81 metrů.

V těchto letech už neplatí, že by se jeden typ lyží používal na vícero disciplín. Z kvalitního dřeva se začaly vyrábět i speciální lyže na sjezd nebo skok.

"Už v roce 1926 si C. Černý, zaměstnanec slavné pražské firmy V. J. Rott, nechal patentovat umělé hrany. Ve třicátých letech k nám pronikly ze zahraničí první kovové skluznice," připomíná výstava o krkonošském lyžování v Jilemnici.

Zdokonalovaly se i hůlky a začaly se šít speciální lyžařské oděvy pro muže i ženy. V obchodech se poprvé objevily větrovky, které jsou populární do současnosti. A lyžaři si mohli pořídit i speciální boty, takzvané "lyžáky".

Takto si užíval jízdu lyžař v zimě 1930

Války vždycky znamenaly obrovský útlum lyžování, i tak se ale našel čas na závody. Snímek z roku 1940

Rostoucí obliba lyžování se odrazila i ve zdokonalování turistického zázemí. Rozšiřovala se síť značených cest, k dostání byly zimní mapy a průvodce, zlepšila se doprava do Krkonoš, vyrůstaly a modernizovaly se chaty a boudy, zlepšovaly se i další služby. Vznikla také horská záchranná služba.

Češi byli úspěšní i na sportovním poli a patřili k nejlepším závodníkům ve střední Evropě. Nejvýznamnějším závodem alpského lyžování mimo Alpy se pak mezi válkami stal Májový závod v Krkonoších. Vznikl v roce 1928, ale věhlasu se těšil až od roku 1935. Mezi jeho účastníky se objevovali i mistři světa nebo olympijští vítězové.

Desítky kilometrů sjezdovek

Další rozvoj zastavila Druhá světová válka, ale už na konci 40. let se v Krkonoších znovu objevili lyžaři. Právě po válce začala lyžařská střediska získávat současnou podobu. Stavěly se lanovky a vleky, budovaly penziony, hotely a restaurace, vznikaly nové sjezdovky i běžecké tratě.

Například ve Svatém Petru, který je součástí pravděpodobně nejvýznamnějšího českého lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně, postavil Svaz lyžařů první lanovou dráhu už v roce 1947. Další lanovky v současném Skiareálu vznikly v 70. a 80. letech.

Krkonoše, Špindlerův mlýn, krásné počasí a samozřejmě lyžaři. Snímek ze 60. let

Další mohutný rozvoj nastal počátkem 90. let, kdy už je takřka nezbytnou součástí lyžařských středisek umělé zasněžování nebo nasazení nejmodernější techniky na úpravu tratí a sjezdovek.

V současnosti je v Krkonoších zhruba dvacet lyžařských středisek, které nabízejí desítky kilometrů sjezdovek a stovky kilometrů běžeckých tratí.

Zajímavosti o lyžování

Z historie lyží:
První lyže nejspíš vznikly už ve starší době kamenné, tedy asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Poprvé se objevily v oblasti střední a severní Asie, například v Číně. Odtud se rozšířily do severního Ruska, severní Evropy a Skandinávie.

Předchůdkyněmi lyží v Krkonoších byly sněžnice. Jako dopravní prostředek se používaly také saně – rohačky. Až do 1. světové války sloužily jako hlavní turistická atrakce.
Zdroj: KRNAP

Krkonošská střediska:
V Krkonoších je 22 lyžařských středisek.
Nabízejí zhruba 166 km sjezdovek.
Provozují 24 lanovek a 165 vleků.
Přepravní kapacita je 150 520 lidí za hodinu.
Zdroj: lyzarska-strediska.cz

Historická výstava:
Součástí Krkonošského muzea v Jilemnici je stálá výstava o historii lyžování "Bílou stopou". Výstava zachycuje vývoj lyžování v Krkonoších od počátků na konci 19. století do roku 1938 a je zasazena do mezinárodního kontextu.

Součástí expozice jsou původní lyže, medaile, fotografie, dobové oblečení nebo mohutné selské saně. Na výstavě se promítá dobový sedmiminutový němý film z roku 1926 o lyžařských závodech v Jilemnici.
Zdroj: KRNAP

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...