Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hidžázská železnice pro muslimské poutníky znovu ožívá

aktualizováno 
Když se někdo zmíní o hidžázské železnici, vždy někoho napadne legendární Lawrence z Arábie. Tento britský spisovatel, politik a tajný agent Thomas Edward Lawrence se ostatně mimo jiné proslavil tím, že ji v průběhu první světové války vyhodil do vzduchu. Železnice z osmanské doby stále převáží cestující mezi jordánským Ammánem a syrským Damaškem a obě země se nyní pokoušejí její dávnou slávu obnovit
    Dráhu navrhl před sto lety osmanský sultán Abdülhamid II. ve snaze dopravit co nejvíce muslimských poutníků z Damašku na svatá místa v Arábii. Nyní jejích služeb využívají prostí lidé, kteří vítají více vlakových spojů mezi Sýrií a Jordánskem.
    Umm Džamál, který byl na návštěvě u své rodiny v Ammánu, jede zpět poprvé tímto vlakovým spojem. "Teď budu za nimi jezdit častěji, protože cesta vlakem je daleko lepší," říká. "Je to fajn. Když jsem jezdil autobusem, byl jsme velice unavený a bolely mě nohy. Vlak je mnohem pohodlnější - můžete vstát a projít se," dodává.
    Vybudování asi 1300 kilometrů dlouhé hidžázské dráhy bylo jednou z posledních velkých vizí osmanské říše před jejím zánikem po první světové válce. Turci po ní přepravovali na Arabský poloostrov svá vojska, ale cestu jim často ztěžovaly sabotážní
útoky Lawrence z Arábie. Poté, co ji tento britský agent vyhodil do vzduchu, některé
části dráhy nebyly nikdy znovu postaveny. Přesto zůstala podstatná část dráhy v provozu i přes následné složité vztahy mezi Sýrií a Jordánskem.
    Když se vztahy mezi Ammánem a Damaškem začaly loni pod vlivem nového jordánského krále Abdalláha II. oteplovat, stejný rozkvět zažila i železnice.
    Cesta vlakem z Ammánu do Damašku nyní trvá sedm hodin, autobus to zvládne za dvě až tři hodiny. Na přelomu století ale dráha představovala pro muslimské poutníky nejrychlejší cestu na svatá místa v Arábii. Většina z nich nastupovala v Damašku, kam
dorazili z dálných končin Ruska, Íránu či Bosny. A v ulicích tohoto syrského města se ještě před nastoupením cesty do Mekky pořádaly velké slavnosti a přehlídky. To bylo slavné období hidžázské dráhy před jejím úpadkem.
    Sbírka starých parních lokomotiv z dávného slavného období nyní vyjíždí jen na krátké trasy pro turisty. Za obřím kolem jedné z nich stojí Abú Fuád, který byl od roku 1945 strojvůdcem lokomotivy. Nyní, po 55 letech služby na dráze, je jedním z
největších syrských odborníků na parní lokomotivy.
    "Miluji je. Se svým starodávným oplechováním a proudy páry se staly doslova mojí součástí," říká. "Jsem na tuto železnici velmi pyšný, protože ji budovali mí otcové a dědové. Nikdy ji neopustím, ani teď, když už jsem v důchodu," dodává s tím, že
penzionován byl nedávno a nyní se snaží předávat své zkušenosti mladé generaci.
    V několika posledních letech byl cítit zájem na obnovení dávné slávy hidžázské železnice zejména ze strany přednostů stanic na obou stranách hranic. Nyní se opravuje stále více vlakových souprav, opaluje se stará barva na vozech a shánějí se náhradní díly do parních lokomotiv. Devět lokomotiv již jezdí po syrské části trati, sedm v Jordánsku.
    Přednosta ammánské stanice Abdar Razzák abú Fajlát říká, že ve spolupráci s Damaškem jde vše líp. "Vzájemně si posíláme lidi na zaškolení," upřesňuje. S udržováním trati jsou ale i problémy, protože Saúdská Arábie nemá zájem na opravě svého úseku trati.
    Ammán i Damašek se dohodly na vybudování nového železničního spojení, prozatím ale chybějí na to peníze. Politické vztahy se ještě nedostaly do takové polohy vzájemné spolupráce, jaká se ukazovala při loňském oteplení vztahů.
    Jordánský analytik Labíb Kumháví říká, že je to především záležitost osobních vztahů dvou vůdců v čele obou států, které činí těžkým jakékoli dlouhodobější plánování. "Nemůžete reálně budovat vztahy mezi dvěma zeměmi se vzájemnými projekty v
ekonomické, vzdělávací či kulturní rovině, když víte, že vztahy se mohou rychle zhoršit kvůli hádce dvou vůdců ohledně hraničních sporů," vysvětluje.
    Navzdory potížím ale duch slavného období hidžázské železnice žije, protože obě země si zachovávají v paměti slavné období historie této železnice na Blízkém východě.

Pracovník provádí údržbu vagonu hidžázské dráhy

Nádraží hidžázské dráhy v Damašku.

Vlaková souprava s parní lokomotivou.

Autor:




Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.