Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Heyerdahl hledal v Rusku Vikingy

  10:28aktualizováno  10:28
Tentokrát slavný badatel Thor Heyerdahl neuspěl. Dokázal sice slavnou plavbou na primitivním voru Kon-tiki v roce 1947, že kolonizace Polynésie byla možná už v dávné minulosti z Jižní Ameriky, ale potvrdit teorii, že Vikingové měli svou pravlast v Rusku, se mu nepovedlo. V pondělí přiznal nezdar své dvouměsíční výzkumné expedice u Azovského moře a vrátil se zpět do rodného Norska. Teorii, podle níž Vikingové přišli před 2000 lety na Skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha právě od Azovského moře, opírá Heyerdahl o starou norskou Ságu o Ynglinzích, kterou ve 13. století napsal Snorri Sturluson.

V té se hovoří o zemi Ásů, lokalizované na dolním toku řeky Tanais (tak se ve starověku nazýval Don). Etymologicky podle něho tento název pochází z "Ás Hov", přičemž Ás je kořen tohoto národa a Hov ve staré norštině znamenal chrám či posvátné místo. Podle badatele bůh Vikingů i dalších severských národů Ódin byl vůdcem "Ásů" či "Áserů", kteří na dolním povodí Donu založili své panství.

Heyerdahl vypočítává třicet generací od Ódina až po první historické postavy Vikingů a umísťuje tak do oblasti shodně velký pochod Vikingů s expanzí Říma v 1. století našeho letopočtu. Tito Ásové přišli na Skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha, síti říčních cest, které umožnily také opačnou migraci o tisíc let později spolu se založením Ruska Vikingy švédského původu. Heyerdahl interpretuje vikinské ságy a spisy řeckých historiků obdobným způsobem, jímž v 19. století Heinrich Schliemann četl Iliadu a zjistil, že Trója byla skutečným městem.

Heyerdahl se svým norsko-ruským vědeckým týmem pátral v oblasti Rostova na Donu. "Je jasné, že jsme našli mnoho zajímavých věcí, které teď musíme prostudovat a pochopit," řekl o vykopávkách na starobylých sídlištích a archeologických lokalitách. Heyerdahlovu teorii podporují bádání některých ruských historiků, kteří Ásy spojují se starověkými Alany, barbarským kmenem, jenž dosáhl až území dnešního Španělska a jehož potomky lze dosud potkat v nejskrytějších výběžcích severního Kavkazu. Zmiňují rovněž Sarmaty, další kmen, jemuž dali jméno řečtí a latinští historikové a jenž ve svém jazyce slovem Ás nazýval bohy.

Norský cestovatel chce na toto téma vydat knihu, přičemž jedním z jeho cílů je vyvrátit mýtus o árijské rase germánsko-nordického původu. "Chci dokázat jen to, že existuje jen jeden svět. Naším velkým omylem je nakreslit na mapu čáru a říci: tady odtud jsou dobří a tam odtud zlí," prohlásil Thor Heyerdahl v květnu letošního roku v rozhovoru pro ruská média.

Vikingové a Kolumbus

Vikingové se pro Heyerdahla stali pohonným motorem zámořských objevů a cest. V květnu prohlásil, že Kryštof Kolumbus byl vikingského původu. V rozhovoru pro ruský deník Novaja Gazeta badatel prohlásil, že má důkazy o tom, že Kolumbus znal všechna nebezpečí, která mu hrozila na jeho cestě přes Atlantik, díky tradici zděděné po svých severských předcích, prvních návštěvnících Ameriky. Z vikingské tradice vycházel i tvar lodí, s nimiž se Kolumbus vydal přes oceán.

Podle Thora Heyerdahla ovšem Kolumbus poprvé dorazit k americkým břehům už v roce 1477, kdy se zúčastnil dánsko-portugalské výpravy, jejímž cílem bylo prozkoumat průliv mezi pevninou, která je nyní známa jako Kanada, a ostrovem ležícím na sever od ní - nynějším Grónskem. Kolumbus se této plavby zúčastnil jako navigátor.  Přesto ale první, kdo objevil Ameriku byli Afričané, a to 200 let před Kolumbem.

Thor Heyerdahl zaujal také přípravou nového archeologického projektu v jižní Itálii, zaměřeného na archeologické zkoumání jihoitalského ostrova Sicílie.Heyerdahlovým cílem je průzkum záhadně vyhlížejícího objektu, který svou strukturou připomíná dávnověkou pyramidu. Struktura dominuje tamní krajině, avšak nikdy nebyla považována za něco víc než za objekt sloužící zemědělcům; dokonce ani řada archeologů o ni nejevila zájem.

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.