Herát - důležité město s bohatou historií

Herát je nejdůležitější a největší město na západě Afghánistánu. Je to také důležité náboženské centrum, které leží asi 150 kilometrů od hranic s Íránem i s Turkmenistánem. Je to město, které prožilo v minulých letech mnoho válek a ozbrojených vpádů, posledním je ten dnešní, a to opoziční Severní aliace, která bojuje proti Talibanu s pomocí spojenců. Aliance hlásí v posledních dnech významná vojenská vítězství zejména na severu země. Dobyla již několik severních provincií včetně strategického města Mazáre Šarífu a města Bámján ve středu země.

Herát s více než 150.000 obyvateli patří mezi pět největších měst v zemi. Je branou k Íránu i do oblasti Kaspického moře a kontroluje přístupy k metropoli Kábul od severozápadu. Město ležící uprostřed největší afghánské oázy na řece Harídúd, v jehož okolí jsou naleziště ropy, má i mnoho historických památek. Poutním místem je náhrobek herátského básníka a filozofa z 11. století Ansárího, kde je také uchován vlas muslimského proroka Muhammada. V Herátu je též hrob jedné z
největších postav perské poezie Džámího a v centru města je úctyhodná stavba Velké mešity ze 16. století.

Historie Herátu, který byl založen asi v šestém století před Kristem, je plná ničení a následného obnovování města. Město postupně ovládlo mnoho dobyvatelů (například Alexandr Makedonský, Čingizchán, Tímúr), kteří město nezřídka zcela zničili, aby bylo poté opět zrekonstruováno. V 16. a 17. století byl Herát pod perskou nadvládou, později zde vládli Sadózajové a v roce 1880 se město stalo integrální částí Afghánistánu.

Po sovětské invazi v roce 1979 se do čela protisovětské opozice dostal místní kapitán Ismáíl Chán přezdívaný "Lev z Herátu", který zahájil boj proti přítomnosti Moskvy ve městě jen pár měsíců po invazi. Sověti na to odpověděli mohutným
bombardováním, kterému padla za oběť téměř polovina Herátu. Po pádu Sověty dosazené vlády v roce 1992 se guvernérem města a celé provinciie Herát stál právě sunnitský muslim Chán. Provincie se pod jeho kontrolou na čas stala oázou klidu a
tolerance. Chán obchodoval s Íránem i Pákistánem a zavedl umírněnou formu islámu, jež přilákala mnoho uprchlíků.

Po zahájení afghánského tažení Talibanu v roce 1994 se Chán o rok později pokusil dobýt talibanskou provincii Kandahár, zradili ho ale vlastní spojenci. Proto musel v září 1995 uprchnout do Íránu a Herátu se bez jediného výstřelu zmocnil Taliban. Některé zprávy hovoří o tom, že Taliban si jisté vojenské úspěchy koupil: město Herát mu prý tehdy prodal za pět miliónů dolarů právě Chán.  V roce 1997 byl Chán uvězněn hnutím Taliban v Kandaháru, loni v březnu se mu ale povedlo z vězení uprchnout do Íránu. Podle Chána obyvatelé Herátu vládu Talibanu z velké části již delší dobu odmítají. "Lidé se k Talibanu obrátili zády kvůli jeho krutosti a neschopné politice," dodává.