Helsinky, místo nejen pro summity

- V mrazivé atmosféře studené války se jedním z míst pro vrcholná setkání amerických a sovětských potentátů staly Helsinky. Svět od té doby však roztál a s ním i finská metropole. Jedinou připomínkou studené války zůstává palác Finlandia, který jakoby v ústraní vzpomíná na léta slávy, kdy si tu potřásal rukou Ford s Brežněvem, ale vzácný bílý mramor, jímž je obložený, se v drsném podnebí drolí. »Kdyby bylo na mně, tak bych to zbourala,« říká rezolutně Krista Haruová, která pracuje na projektu 2000, ale s úsměvem dodává: »Jenže pro hodně lidí je to symbol, a tak se všechno pečlivě rekonstruuje a z odroleného mramoru se dokonce dělají upomínkové odznaky.«
Kongresy se tu konají dál, přes špatnou akustiku sem chodí lidé i na koncerty a vzadu za palácem rozbíjejí v letních měsících své stany cirkusáci. Zapomeňte na pověry, že Finové a Finky jsou většinou zádumčiví, oškliví opilci a jejich země je sice bohatá na přírodní krásy, ale jinak nudná. »Víte i my se vlastně vracíme do Evropy a chceme naše město ukázat jako kulturní metropoli,« říká Krista. A opravdu - Helsinky se vyznačují vysokou hustotou atrakcí na čtvereční metr. Ten, kdo se těší především na ukázku skandinávské architektury a designu, může hned v centru vyrazit do nově otevřené galerie Kiasma. Vybírat lze samozřejmě z celé řady dalších muzeí. A na kulturu tu mají dokonce továrnu - umělci totiž dostali k dispozici bývalou kabelárnu na okraji města a tu teď zvelebují a mění na nejrůznější dílny a studia, která nabízejí své výtvory a program i veřejnosti. Milovníci klasické hudby samozřejmě nepřijdou o ryze finskou Kalevalu od Sibelia, třeba v chrámu sv. Jana. Kdo se orientuje na méně »vážné« proudy, může si vyzkoušet »Elektrickou saunu« nebo africké rytmy Papa Wemba ve stanu Huvila, kde rock střídá afro-kubánský jazz a židovskou nebo asijskou hudbu. A ani na řadu divadelních představení nepotřebuje člověk česko-finský slovník, protože řada z nich je beze slov. Helsinky se chlubí i podporou mladých, nezávislých umělců, kteří nechávají často raději mluvit světlo nebo své tělo. A ani tak není problém se v Helsinkách dorozumět, tedy pokud mluvíte anglicky. Finové - především mladší mluví zcela plynně možná i proto, že ve své televizi a v kinech filmy nedabují. Odvrácenou tváří Finska jsou však pro obyvatele střední Evropy ceny. Ty jsou vysoké. Taxík z letiště, které od centra neleží o mnoho dál, než pražská Ruzyně, vyjde na srovnatelnou částku (asi na 600 korun), ale jinak třeba jídlo v restauraci přijde na 150 finských marek, což je nutno násobit šesti. Podobně jako jinde v cizině je pak jednoduší spořádat nějaké to menu ve fastfoodu za třicet finských marek. Pokud hledáte něco opravdu finského - tak jsou to ryby, ale jinak finská kuchyně ničím nevyniká. Za opravdu národní jídlo považují místní snad jen koláček s rýžovým pyré. Posilněni se můžete vydat na obhlídku historických památek. Helsinky jich nemají sice mnoho - protože byly založeny až v polovině 16. století, přesto stojí za návštěvu. Z nábřeží s atmosférou carského Ruska, kterou dotvářejí i převážně ruští trhovci, turisté nejčastěji míří lodí k ostrovní pevnosti Suomenlinna. Mohutné několikakilometrové hradby podtrhnuly na konci 18. století rychle stoupající význam Helsinek, které, jak sami Finové říkají, vznikly jen díky tomu, že leží na cestě mezi třemi městy: Petrohradem, Tallinem a Stockholmem. Švédům však pevnost příliš neposloužila. »Když připlula ruská flotila k námořní pevnosti, která měla být nedobytná, tak se prostě vzdali. Dnes alespoň vydělává na turistickém ruchu,« říká s úsměvem fotograf Timo Junttila. A opravdu: milovníci mohutných zdí si přijdou na své. Kdo je po takové prohlídce už trochu unaven Finskem a stýská se mu po domově, může si ho připomenout v poněkud bizarní podobě - hospodě Zetor. Putyka pod značkou českého výrobce traktorů, v níž začali svou dráhu i Leningradští kovbojové, patří k nejznámějším, ale přestože je vevnitř i traktor zetor to není. Ukončit den dobře a po Finsku ovšem znamená jít do sauny. Vypocený a vodkou rozehřátý Seveřan vám pak prozradí, že právě toto způsobuje, že »jeden Fin vydá za tři Švédy a deset Rusů«.

Může se hodit

HELSINSKÁ KARTA

Pro volné jízdy v městské dopravě si lze pořídit tzv. Helsinskou kartu, která funguje nejen jako jízdenka, ale i jako vstupenka na řadu zajímavých míst a také jako kupon pro slevy v některých obchodech. V ceně je navíc stostránkový průvodce městem. K dostání je jedno až trojdenní karta za 120, respektive 180 finských marek, děti platí méně než polovinu této ceny. Karta je k dostání ve většině hotelů.

INFORMACE

Pokud chcete získat bližší informace o možnostech cestování ve Finsku - levnější ubytování, tábory, mapy - můžete se obrátit na Informační a poradenské centrum pro mladé - Kompasi - a to i přes internet na adrese: http://www.hel.fi/nk/kompassi.html

Galerie Kiasma se stala novou dominantou centra Helsinek - hypermoderní zvenčí, i uvnitř.