Zámky na Loiře jsou krásné a v létě je ve Francii vůbec nádherně, obzvlášť, když vás sponzoruje pozorná, sdílná hraběnka, která si potrpí na vybrané, výborné a lehké jídlo. Po výborném obědě jsme jeli autem odpolední utěšenou krajinou. Provoz na silnici nebyl velký: Má hostitelka Claude Coudenhoveová v hedvábných šatech měla na krku nápadný kříž, hodný arcibiskupa ze žlutých kamenů. Bránila jsem se dřímotě. Bylo mi tak příjemně. Pravidelně jsem začala oddechovat. Asi ta pravidelnost uspala i paní hraběnku za volantem. Náhle jsem prudce procitla: ona nedržela volant, ale ten kříž a křičela. Jely jsme v protisměru a vzápětí jsme se začaly kutálet ze stráňky do vinice. Porazily jsme několik révových keřů a přistály opět na všech čtyřech kolech. Brýle nám spadly, nohy jsme měly v předním okně, dveře nějak chyběly a tak jsme zůstaly sedět připoutány pásy nějakou chvíli bez hnutí. Jsem zdravotní sestra. První mé pomyšlení bylo: dobře, že jsem se dala na cestu pojistit. Přišel majitel vinice. Vůbec se nezlobil a nerozčiloval. Lidi v projíždějících autech zastavili a přibíhali nám na pomoc. Za nějakých deset patnáct minut přijela sanitka. Zdálo se, že se nám nic nestalo. Nikdo nekřičel, dokonce se na nás usmívali. Claude však byla rozčilená a volala esperantem: "Mia sako, mia sako!" (Moje kabelka, moje kabelka!) a drmolila esperantem, jakoby zapomněla svoji rodnou řeč. Teprve v nemocnici jsem si uvědomila, co je to dostat se v cizině do nesnází bez dokladů. Viděla jsem s jakým uspokojením personál zjišťoval, že nepotřebuji ošetření a hlavně ho nežádám. Claude udělali na čele dva stehy velmi rychle, ale administrativa trvala podstatně déle. Posléze pro nás přijela Claudina sestra druhým autem. Cítila jsem se mizerně. Nebýt mne, nemusela se nehoda stát. Stála jsem se sklopenou hlavou. Claude řekla: "Opravdu ti nic není? Říkala jsi, že by ses ráda podívala do nemocnice ne? Tak jsme tam byly!" Zněla v tom hrdost na šlechtictví. A nejen nemocnici, ale i vrakoviště jsme navštívili a také policii, pak ještě oční ambulanci a speciální lékárnu....
Cestujete a chcete se s ostatními čtenáři podělit o zajímavé zážitky? Nebo jim nechat jenom vzkaz, čemu se vyhnout a co naopak navštívit? Pokud ano, zašlete svoje příspěvky (v maximální délce dvaceti řádků), případně i fotografie, na adresu MF DNES, Senovážná 4, P.O.Box 1080, Praha I, PSČ 111 21 a na obálku napište heslo "Zážitky z cest. "
Cestujete a chcete se s ostatními čtenáři podělit o zajímavé zážitky? Nebo jim nechat jenom vzkaz, čemu se vyhnout a co naopak navštívit? Pokud ano, zašlete svoje příspěvky (v maximální délce dvaceti řádků), případně i fotografie, na adresu MF DNES, Senovážná 4, P.O.Box 1080, Praha I, PSČ 111 21 a na obálku napište heslo "Zážitky z cest. "
