Hadovka: skrytá oáza západních Čech

Skrytá idylická místa stranou civilizace a se zachovalou přírodou nehledejte na horách ani v chráněných oblastech. Objevíte je na zcela neočekávaných místech – třeba 35 km severozápadně od Plzně v Tepelské vrchovině.

Tepelská vrchovina je kraj, který svou opuštěností nadchne tuláky, romantiky a sběratele památek. Bývá tady vcelku pravidlem, že nejpůvabnější místa se často soustřeďují kolem hluboce zaříznutých údolí říček a potoků.

Jeden z nich pramení nedaleko Tepelského kláštera a má jméno Hadovka. Protéká 20 km dlouhým romantickým údolíčkem, jehož větší částí prochází podél proudu potoka červená turistická značka. Z ní pak vedou další odbočky k řadě zajímavostí v blízkém okolí. Výlet do těchto míst vás v kteroukoli dobu zaručeně nezklame!

Skryté údolíčko v Tepelské vrchovině

Hadovka je nejenom název říčky či chcete-li potoka, ale též přírodního parku zahrnujícího krajinu v širším okolí. Ten se rozkládá na celkové ploše 2020 ha podél hluboko zaříznutého a převážně zalesněného údolí.

Tuláci zajisté ocení, že tímto údolíčkem nevede žádná významná komunikace, jen pěšinky, lesní či polní cesty a pouze na malém úseku koleje železniční lokálky, po níž projede maximálně 14 motoráků za den v obou směrech.

Přírodní lávka pod Šipínem 

Hadovské údolí představuje z přírodovědného hlediska významné území s celkově zachovalou flórou i faunou. Škoda jen, že původní doubravy a bučiny dnes nahrazují převážně smrkové nebo borové monokultury. Charakteristickým krajinným prvkem jsou nivní louky lemující klikatící se tok potoka. V poslední době však vlivem úpadku zemědělské činnosti na řadě míst postupně zarůstají porosty olše.

V širším okolí údolí Hadovky se rozprostírá krajina typu náhorní roviny, budovaná přeměněnými svory a fylity, z níž vystupují morfologicky výrazné suky sopečného původu. Právě na nich se nacházejí přitažlivé turistické lokality, jejichž návštěva výrazně zpestřuje putování zdejším krajem.

Na Švamberku se tvořily dějiny

Hrad Krasíkov neboli Švamberk patří k nejvýraznějším zpestřením výletu do údolí Hadovky. Rozprostírá se na nápadném kopci s vynikajícím kruhovým rozhledem do krajiny, jakoby stvořeném ke stavbě významné středověké pevnosti.

A Krasíkov skutečně významný byl, přestože na to dnes podle nepříliš dobře dochovaných zbytků až tak moc nevypadá. Hrad tehdy nazývaný Švamberk založili někdy v druhé polovině 13. století příslušníci v té době předního českého šlechtického rodu Švamberků, kteří v průběhu dalších století několikrát významně promluvili do našich dějin.

'
Hrad Krasíkov neboli Švamberk

Nejznámější historickou postavou pocházející z krasíkovského hradu byl určitě Bohuslav ze Švamberka, původně zavilý odpůrce husitů, později velitel jejich polních vojsk. Politický obrat významného katolického velmože o sto osmdesát stupňů začal právě dobytím nedostatečně chráněného Krasíkova Žižkovými vojsky roku 1421 a následným vězněním vzácného lidského úlovku.

Švamberkové měli na svém hradě rodovou hrobku, nad níž byl v polovině 17. století postaven kostel sv. Jiří. Krypta však byla již roku 1791 vykradena, podle historických dokumentů vedl lupiče farář z blízké vesnice Čelivi. Z ukradených prstenů, kordů a měděných rakví pak byly zhotoveny předměty do výbavy místní fary.

K největšímu znesvěcení ovšem došlo v šedesátých letech  minulého století, kdy vandalové vytáhli ostatky mrtvých z rakví a rozházeli je kolem.

Dva kopce

Nejkrásnější pohledy na Švamberk se otevírají z protilehlého Ovčího vrchu, který zpřístupňuje trasa naučné stezky, a rovněž byste si neměli nechat jeho návštěvu ujít. I tudy kráčela historie – konkrétně roku 1680 se zde v počtu asi 500 opevnili vzbouření sedláci, kteří předtím vydrancovali panský zámek v nedalekých Bezdružicích.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Osobním vlakem z Plzně do Pňovan (rychlíky tu nestaví), zde nutno přestoupit na motorák směr Bezdružice. Východisky do popisované oblasti mohou být zastávky Strahov, Břetislav, Kokašice nebo Konstantinovy Lázně. Konstantinovy Lázně mají též obstojné autobusové spojení.
Pojedete-li autem, pak jeďte po dálnici přes Plzeň nebo Stříbro.

Mapy
KČT 1 : 50 000, Plzeňsko
SHOCart 1 : 50 000, Plzeňsko-sever

Nezapomeňte navštívit
Konstantinovy Lázně – asi nejmenší, nejtišší a nejklidnější lázně západních Čech, které dosud nevzali útokem lázenští hosté z Německa a Ruska. Zdejší minerální uhličitá voda patří do skupiny studených, železnato-hypotonických, hydrogen-sodno-hořečnatých kyselek se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Má příjemnou chuť s nepatrným sirovodíkovým pachem.

Lázeňské služby jsou zaměřeny na komplexní diagnostiku a prevenci a léčení chorob kardiovaskulárního systému. Lázeňské domy mají kapacitu 400 lůžek, dalších 600 nabízejí místní hotely a penziony.

Proti útoku dvou kompanií kyrysníků však rebelující sedláci nic nezmohli a záhy kapitulovali. Na památku mrtvých (údajně 49) nechala majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu vybudovat na místě rebelie neobvyklou válcovou kapli – významnou dominantu tohoto kraje.

Pohled ze skal na Krasíkově směrem na Ovčí vrch

Dalším kopcem, z něhož se otevírají krásné vyhlídky na Švamberk, je čedičová stolová hora Hradišťský vrch nad Konstantinovými Lázněmi. Jeho masiv zpřístupňuje tak jako Ovčí vrch okružní trasa naučné stezky. Na vrcholovém platu se nacházejí zbytky rozsáhlého hradiště z doby bronzové, zachovaly se z něj výrazné valy.

Pozoruhodný je také bývalý lom na čedič, jehož dno dnes vyplňuje jezero. Jeho stěny zdobí typická sloupcovitá odlučnost čediče (kamenné varhany), vzniklá při ochlazování lávového tělesa.

Nejkrásnější partie Hadovky

Vraťme se však z náhorních plání opět do údolí Hadovky. Ideální příležitost nabízí žlutá turistická značka od Hradišťského vrchu, která vás přivede do nejkrásnějších partií celého přírodního parku Hadovka.

Řeč je o posledních zhruba 2 km hadovského údolí těsně před soutokem s Úterským potokem. Říčka se tu zakusuje hluboko do zalesněné krajiny a meandruje mezi třemi dalšími pozoruhodnými historickými lokalitami – hradem Gutštejnem, Bezemínským hradištěm a poutním místem Šipín.

Poutní místo Šipín ukryté v lesích

Gutštejn dnes určitě patří k nejkrásnějším hradním zříceninám u nás. Na rozdíl od svého souseda Krasíkova nehrál zdaleka tak důležitou úlohu v okolním kraji, o jeho stavebním ani historickém vývoji neexistuje příliš mnoho historických zpráv.

Většinou se odevšad dozvíte, že byl založen roku 1316, odolal obléhání husitů a v polovině 16. století byl již pustý. Zřejmě musel být  vystavěn poctivě a z pevného materiálu, jelikož hradní věž – nejvýraznější dominanta hradního objektu – pořád stojí v podstatě neporušená v původním stavu.

Tajuplností oplývá nedaleké Bezemínské hradiště na protilehlém kopci, kam vás z Gutštejna dovede žlutá značka. Z původního slovanského hradiště se zachovaly výrazné valy a mohylové pohřebiště se 45 mohylami. Existenci hradiště ukončil údajně velký požár. Lokalita je od roku 1995 národní kulturní památkou.

Jakoby z jiného světa působí poutní místo Šipín nad soutokem Hadovky a Úterského potoka, kde se naše putování přírodním parkem Hadovka končí. Liduprázdnou osadu o čtyřech číslech tvoří kostel, fara, hájovna a škola. Žádný z objektů však již dávno neslouží svému účelu.

Pokud byste byli příliš zničeni putováním po krásách tohoto rovněž opuštěného kraje, sejděte z Šipína po silnici za první serpentinu a napijte se vody ze studánky – měla by mít léčivé účinky!

Pověsti z údolí Hadovky

Studánka lásky – minerální vývěr u Hadovky poblíž osady Břetislav nedaleko železničního mostu přes potok. Chutnou minerálku těsně u břehu potoka zachytili kdysi sedláci do dubového sudu a díky přitažlivé pověsti k němu zamířil nejeden pár. Lidová pověst tvrdí, že pokud se ze "Studánky lásky" napijí milenci, jejich láska nikdy nevyhasne.

Čertův kámen - známá skála v údolí Hadovky s nápadnou prohlubní, která má být podle lidové pověsti obtiskem satana. Toho povalil k zemi zbožný poustevník, když ho čert sváděl ke světským hříchům.

Podle jiné pověsti chtěla sv. Barbora stavět na Šipíně kostel, ale ďábel hospodu. Co bylo přes den přiloženo ke kamenům stavby kostela, satan zase v noci strhl a z kamenů zdil svou hospodu. Jakmile to svatá Barbora zjistila, hlídala jedné noci základy kostela, a když se ďábel objevil, popadla ho a mrštila jím na opačnou stranu údolí. Tam padl takovou silou na kámen, že dodnes zůstal zachován jeho otisk.