Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


H+Z se vydali do světa před 55 lety

  11:44aktualizováno  11:44
Odvěká touha poznat, co je za devatero horami a řekami, vedla dva tehdy neznámé mladé inženýry, kamarády z vysokoškolských studií, k myšlence uskutečnit cestu kolem světa. Na svou první objevnou pouť vyrazili Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka 22. dubna 1947. Kolem světa to sice nebylo, "jen" do Afriky a Latinské Ameriky, ale i tak postupně proslavili Československo daleko za jeho hranicemi.

H a Z: Na Lenina jsme skutečně nemysleli
Je to od vás krásné, že jste svou cestu věnovali Leninově památce," radovali se prý obyvatelé jednoho sovětského městečka, když jim na besedě cestovatelé sdělili datum, kdy vyrazili na svou první výpravu.

Dlouho jim pak oba dobrodruzi museli vysvětlovat, že datum odjezdu bylo zvoleno náhodně a že vůbec netušili, že se velký Vladimír Iljič narodil 22. dubna. 

Plány a přípravy
Dříve než ale mohli tohoto dne před pětapadesáti lety vyjet, museli překonat řadu překážek. Na tom, že by bylo skvělé vypravit se společně na cestu kolem světa, se sice shodli už při svém prvním setkání na schodech Vysoké školy obchodní v Praze v roce 1938, ale s přípravami mohli začít až po válce.

Peníze na výpravu neměli, vymysleli však způsob, jak si během cesty vydělat na její náklady: budou propagovat automobily značky Tatra. Jedním takovým, půjčeným, sami pojedou, budou uzavírat obchodní kontrakty zpřetrhané válkou a také ze svého putování pořizovat písemné, rozhlasové i filmové reportáže, po návratu případně i knihy.

Vypracovaný projekt neochvějně hájili před ministerskými úředníky a uspěli. Získali stipendium ve výši tehdejších 400 tisíc korun a továrna Tatra jim půjčila vůz Tatra 87.

Na počátku června 1948 se zastavili v Kapském Městě: "Pateho zakoncen africky usek cesty kolem sveta-stop-37 270 kilometru dvaceti sedmi zememi," stálo v telegramu, který poslali do Prahy z nejjižnějšího cípu Afriky.

Z Opletalovy ulice do Afriky
Vyjeli z Opletalovy ulice v Praze a do afrického kontinentu se zakousli ze severu. Z marocké Casablanky pokračovali do Egypta a proti toku Nilu pouští do Súdánu až do skalnaté Etiopie.

Přejeli autem celou Núbijskou poušť, což před nimi nikdo nedokázal, vystoupili na nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro. Tento "kopeček", setkání s trpasličími kmeny v nitru konžského pralesa, ale vlastně celou cestu zachytili též na filmový pás.

S Tatrovkou do jihoamerických And
Přes Atlantský oceán se s tatrovkou přeplavili do Jižní Ameriky. Čtenáře, posluchače a později i filmové diváky zavedli vysoko pod zasněžené vrcholky And i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Na cestách jim často hrozilo nebezpečí vyplývající zejména z neznalosti místních nepsaných zákonů. Přízeň domorodců si ale dokázali získat tím, že se k nim chovali jako host k hostiteli. Proto se také ze svých cest vraceli nejen s hlavou na krku, ale i s množstvím přátel, kteří se s nimi neradi loučili.

Putování cestovatelů Novým světem skončilo v Mexiku. Hanzelka si zlomil levou ruku v zápěstí a musel odjet domů dříve, ani Zikmund však nemohl v cestě pokračovat. Studená válka vytvořila neprodyšnou železnou oponu a nedovolila československému občanovi, aby vstoupil na půdu Spojených států.

Tři a půl roku na cestách
Po tři a půl roce putování světem, které je vedlo 44 zeměmi Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, se oba vrátili domů, kde se stali slavnými. Z cesty vzniklo několik knih, reportáže, filmy, cestovatelé absolvovali stovky besed a rozhovorů. Mohli se pochlubit i úspěšnou obchodní bilancí. Podle Hanzelky vynesla cesta tehdejšímu Československu přes tři milióny dolarů z uzavřených obchodů.

Návrat do vlasti pro dvojici H+Z však neznamenal tečku za cestováním, ale pouhý středník, naznačující touhu obou dobrodruhů v pouti kolem světa pokračovat. Následovaly cesty do Asie a Oceánie, do Austrálie ale už cestovatelé nedostali víza. Jejich společné výpravy definitivně ukončil rok 1968. Odsouzení sovětské invaze a kritika tehdejšího režimu je umlčely na dvacet let. 

Každou z těch knih jsem měl nesčetněkrát v ruce, říká cestovatel Miroslav Zikmund, který v neděli oslaví osmdesáté narozeniny.

Miroslav Zikmund navštívil dosud 108 zemí světa, má z cest 120 000 negativů, byl autorem či spoluautorem mnoha knih, které vyšly ve 148 vydáních a v nákladu 6,5 milionu výtisků, hovoří několika světovými jazyky (i latinsky) a především vytvořil s Jiřím Hanzeklou dvojici, kterou odborníci považují za nejvýznamější české cestovatele posledních desetiletí

Cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund si na oslavu svých 82. narozenin ve svém zlínském domě připil s hosty slivovicí, 14. února 2001

82.letý cestovatel Miroslav Zikmund ve svém domě poté, co přijal několik telefonických blahopřání z celého světa, 14. února 2001

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V noci z pátka na sobotu 19. srpna 2017 se nad jižními Čechami prohnala prudká...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.