Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Grónsko slaví tisíc let objevení Ameriky

  10:53aktualizováno  10:53
To, že Ameriku objevil Kryštof Kolumbus, ví snad každý. Méně je ale známo, že pět set let před Kolumbem se na americkém kontinentu vylodil jiný Evropan, vikingský odvážlivec Leif den Lykkelige (v překladu Leif Šťastný).

Historie o Leifu inn heppni Eirikssónovi, což bylo skutečné jméno Leifa den Lykkelige, začíná vlastně už u jeho otce, vikingského náčelníka Erika den Rode (Erika Rudého). Ten pocházel z Norska, žil však i na Islandu a po jedné krvavé prohře se usadil jako první Seveřan vůbec právě v Grónsku.

Na jihozápadním pobřeží Grónska, kde bylo mírnější klima, si postavil statek Brattahlid a za ním sem pak postupně přišli další Vikingové. Zatímco Erik den Rode kolonizuje Grónsko, zůstává jeho syn Leif v Norsku. Teprve v roce 1000 se třicetiletý Leif objeví u svých rodičů na Brattahlidu v Grónsku. Zde potká otcova přítele Bjarniho, který mu barvitě líčí své námořní plavby. Při první cestě z Islandu do Grónska se kvůli špatnému počasí ztratil a při plavbě směrem na západ spatřil několikrát cizí zalesněnou zemi. A tak ještě v témže roce vyráží Leif se svou flotilou na jihozápad, aby onu neznámou zemi nalezl.

Vikingská flotila přistála na třech různých místech amerického východního pobřeží - dnešní Kanada - a nazvala je Helluland, Markland a Vinland. Pro Grónsko má Leif ještě jeden historický význam. Z Norska sem totiž přinesl křesťanství a na tuto víru se mu podařilo obrátit i vlastní rodiče, věřící pouze na vikingské bohy. Otec Erik dokonce postavil na Brattahlidu malý kostelík a nazval jej podle své ženy Thódhildur.

Seveřané žili v Grónsku až do roku 1350, kdy se klima zhoršilo natolik, že museli ostrov opustit. Místo nich se tam usadili Inuité. Oslavy dobytí Ameriky a příchodu křesťanství jsou v plném proudu. O víkendu dorazila do Brattahlidu věrná kopie Leifovy vikingské lodi, rekonstruovaný kostel Thódhildur čeká na vysvěcení, na programu bylo divadelní představení o Erikovi a také odhalení sochy Leifa. Rovněž prezident Clinton ohlásil, že i Amerika se účastní oslav. Plánuje se, že devátý říjen se stane vzpomínkovým dnem na Leifa Erichssona, jak Američané tohoto udatného Vikinga nazývají.

I přes tvrdé podmínky patří Grónsko k nejkrásnějším koutům na světě.

Potkat ledovce na Grónsku není nijak obtížné.

Počasí na ostrově k turistice příliš neláká.

Z těchto míst vyrážel Leif Šťastný na své mořeplavecké výpravy.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.