Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Grónsko: příroda tak krásná, až vypadá jako sci-fi

aktualizováno 
Na největším ostrově světa vás ohromí doslova vše. Obdivovat tu můžete nejproduktivnější ledovec severní polokoule, pozorovat velryby, navštívit eskymácké osady, ochutnat tuleně či pižmoně. V létě si pak užijete nikdy nezapadající slunce a v zimě naopak polární záři.

Půlnoční plavba mezi krami | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

Z mnoha míst, kam se v Grónsku můžete vypravit, vybíráme západní pobřeží v okolí městečka Ilulissat. Najdeme tu totiž mimo jiné ledovcový fjord Icefjord, jedinou rezervaci ostrova, která je na seznamu UNESCO. V zálivu Disko Bay se také vyskytuje hodně velryb.

Další výhodou této oblasti je její poloha daleko nad polárním kruhem. V létě vás tak čeká nikdy nezapadající slunce a oproti jižnímu a východnímu pobřeží také stabilní a slunečné počasí.

Život mezi ledem a oceánem

Už samotný let do Grónska přestavuje zážitek, na který se nezapomíná. Po přeletu největšího ledového štítu severní polokoule se objeví pobřežní fjordy vyplněné kusy ledu. Krátká ranvej letiště v Ilulissatu vyžaduje nasazení speciálních letadel a jistou ruku zkušeného pilota. Letiště sice vypadá jako bouda místního aeroklubu, ale pro místní obyvatele je často jedinou spojnicí s civilizací.

Samotný Ilulissat se rozprostírá na skalnatém pobřeží okolo malé zátoky, sloužící jako přístav. Městečko tvoří pro Grónsko typické barevně pomalované dřevěné domky, z jejichž oken se naskýtá pohled na obrovské ledové kry plující po hladině moře. Led se odlamuje z nedalekého ledovce, který je od roku 2004 chráněnou rezervací na seznamu přírodních památek UNESCO a zároveň také největším magnetem turistů. Mimochodem, slovo ilulissat znamená v eskymáckém jazyce plovoucí ledovec.

Příroda v Ilulissat

Příroda v Ilulissatu

V třetím největším městě Grónska s 5 000 obyvateli také najdete veškerý základní servis potřebný k životu na okraji oceánu a ledové pustiny. Je tu supermarket a spousta malých obchůdků, banka, nemocnice, kostel a na okraji zástavby malá elektrárna. Turisté mohou využít služeb několika cestovních kanceláří nabízejících výlety po okolí a ubytovat se v jednom ze tří hotelů.

Spousta obyvatel nemá auto, civilizace totiž s hranicemi městečka končí. Využívají spíše kola, lodě a v zimě psí spřežení. Naprostou převahu psí dopravy dokazují stovky psů uvázaných mezi domy i na loukách za městem.

V království ledu

Hlavní přírodní zajímavostí a atrakcí oblasti je Sermeq Kujalleq, nejproduktivnější ledovec severní polokoule a zároveň největší ledovec, který ústí v moři. Tento ledovec vypouští do 50 kilometrů dlouhého fjordu 10 procent veškerého grónského ledu. Sermeq Kujalleq se také vyznačuje velkou rychlostí ledu, ledová masa se k moři sune rychlostí až 40 metrů za den!

Zdejší ledovec představuje, podobně jako alpské či antarktické ledovce, jistý indikátor globálního oteplování. O tomto efektu nemají místní obyvatelé pochyb. Když se dáte do řeči se staršími obyvateli Ilulissatu, dozvíte se například, že za jejich mládí zamrzalo pobřeží, což se prý již dlouhá léta nestalo. Na mapě si pak návštěvníci mohou prohlédnout, jak čelo ledovce za posledních několik let ustoupilo a namísto 100 metrů vysokých plovoucích ledovců se nyní musíme spokojit s výškou 30 až 40 metrů.

Plovoucí kry si můžete prohlédnout například během dvouhodinové plavby lodí, kterou místní kanceláře organizují několikrát denně. Zážitkem je zejména půlnoční plavba, kdy šikmé světlo a bezvětří vykouzlí mezi obřími krami fantastickou atmosféru.

Další možností je vydat se na pěší výlet podél fjordu. Už po kilometru chůze od města dojdete k fjordu a dále můžete postupovat několik hodin či dní směrem do vnitrozemí. Ze skalnaté krajiny vystupují oblé vrcholky, na které můžete vystoupat a kochat se úžasnou okolní krajinou.

Ledové kry po 100 km pouti v Qeqertarsuaq

Ledové kry po stokilometrové pouti v Qeqertarsuaq

Tulení pochoutka

Jednou z možností, jak poznat život místních lidí, je navštívit jejich dům. Budete překvapeni, naše představa života eskymáků vezme za své, jakmile překročíte práh jejich obydlí. Vydali jsme se do nedaleké vesnice Ilimanak, ležící asi dvě hodiny plavby na jih od Ilulissatu.

Mladá rodina, kterou jsme navštívili, bydlí v typickém dřevěném domku asi 50 metrů od pobřeží. Interiér domu, který postavili před pěti lety, připomíná klasickou evropskou domácnost. Od moderní kuchyňské linky až po LCD televizor se satelitním přijímačem, na němž mi přes laptop promítají obrázky z letních rodinných výletů po okolí. I další vymoženosti civilizace jsou na hony vzdálené životu v iglú: z kohoutku teče teplá i studená voda, topení napájené elektřinou příjemně hřeje, a tak jediným rozdílem, který jsem během krátké návštěvy objevil, je chemické WC.

K obědu se servíruje vařené tulení maso, typický pokrm z minulých časů. Tuleně však v nedalekém obchodě nevedou, máme štěstí, že ho nedávno ulovil manžel, pracující jako rybář pro místní společnost. Tulení maso je chuťově nezaměnitelné se vším, co jsem doposud jedl, je velmi tmavé (barvou podobné krvavému jelítku) a jeho chuť připomíná chuť jater.

Eskymáci v osadě Qasigiánguit
Eskymáci v osadě Qasigiánguit

Eskymáci v osadě Qasigiánguit

Ostrov Disko

Jednu z možností prozkoumání vzdálenějšího okolí představuje plavba na ostrov Disko. Tento největší ostrov západního pobřeží Grónska láká především dramatickou krajinou se strmými útesy, zvedajícími se do výšky 1 000 metrů. Můžete se tu vydat na několikadenní náročný trekking horami nebo se jen tak procházet podél pobřeží pod útesy a obdivovat polární krajinu i plovoucí kry.

Hlavní osada ostrova se jmenuje Qeqertarsuaq a táhne se u ní kilometr dlouhá pláž z černého písku. Život je tu ještě poklidnější a pocit izolovanosti od okolního světa ještě markantnější než ve 100 km vzdáleném Ilulissatu.

Dřevěný kostel v Ilulissatu z roku 1782 byl v letech 1929-31 posunut o 50 metrů na lepší místo.

Dřevěný kostel v Ilulissatu z roku 1782 byl v letech 1929–31 posunut o 50 metrů na lepší místo.

Ledové kry po 100 km pouti v Qeqertarsuaq

Ledové kry po stokilometrové pouti v Qeqertarsuaq

Na rozdíl od jiných oblastí v Grónsku tady najdeme skutečný green-land, neboli zelenou zemi, jak Grónsko kdysi pojmenovali Vikingové. Díky jižním svahům se tu totiž půda v létě víc prohřívá a krajina tak doslova překypuje zelení vegetace. Během naší návštěvy na počátku června však ještě panovalo spíše zimní počasí a dokonce i místní eskymáci si stěžovali na pozdní příchod léta. Ne nadarmo se traduje, že v Grónsku panují čtyři roční období: zima, červen, červenec a srpen…

Návštěvníci tu mohou i v letním období zažít typický způsob cestování po Grónsku, jízdu se psím spřežením. Stačí vystoupat do zhruba 800 metrů výšky nad městečko, kde se rozprostírá ledovec Lyngmark. Tady se můžete projet na saních nebo strávit noc v horské chatě přímo na ledovci.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Letecké spojení můžete volit ze dvou variant. Buď poletíte se společností Air Greenland z Kodaně do Kangerlussuaq, odkud můžete dále pokračovat místním letem do Ilulissatu. Nebo letět přes islandský Reykjavík a odtud s Air Iceland.

Doprava po Grónsku
Kromě spojů letadly a vrtulníky je možné využít dopravu lodí a poslední možností je pěší přesun. V zimě lze cestovat se psím spřežením. Silniční doprava v Grónsku prakticky neexistuje, omezuje se pouze na síť ulic ve větších městech a osadách.

Ubytování
V Ilulissatu najdete pouze 3 hotely, youth hostel a ubytovat se můžete také v místních rodinách. Nejlepší a také nejdražší ubytování nabízí hotel Arctic s perfektním konferenčním centrem.

Počasí
Ideální doba pro návštěvu Grónska je červenec a srpen. Oblast severního Grónska se vyznačuje stabilním počasím se spoustou slunečných dnů a teplotami až 15–20 st. C. V červenci vám pobyt mohou znepříjemnit drobné mušky.

Zájezdy
Z českých cestovních kanceláří nabízí zájezdy do Grónska např. CK Periskope, incentivní zájezdy nebo zájezdy na míru pak např. CK Inspira.

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.