Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Goriška Brda: ráj mezi Alpami a Jadranem

aktualizováno 
Do italského Toskánska každoročně zavítá úctyhodné množství cestovatelů. Naopak slovinská Goriška Brda u nás pořád nesou punc neznámého. Přitom obě místa jsou si hodně podobná. A zaručeně potěší tulácká srdce i milovníky dobrého jídla a pití.

Středověký kostel svatého Kříže nad Kojskem | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ráj mezi Alpami a Jadranem

Při pohledu do mapy zjistíme, že Goriška Brda leží zcela stranou. Od zbytku Slovinska je odděluje ostrý hřeben, vypínající se nad západním břehem Soče. Nejen svojí polohou, ale i sítí komunikací mají blíže k Itálii, kam také částečně zasahují. Podobně jako naše žítkovské Kopanice ve vazbě ke Slovensku. Proto ještě během 70. let minulého století zůstávala izolovanou výspou Slovinska, zcela nedotčenou cestovním ruchem. Místní své rodné pahorky nazývají zkráceně Brda.

Autentické půvaby tohoto regionu nejlépe vyniknou z ptačí perspektivy. Proto prvně zastavujeme u vísky Gonjače, kde lehce zdoláváme tamní rozhlednu. Úchvatná panorama nám skutečně vyráží dech. Už předtím, když jsme před obcí Hum překročili hranici Brd, vše naznačovalo, že jsme zvolili správnou destinaci. Realita však výrazně předčí očekávání. Dokola se rozprostírají sluncem zalité stráně protkané řádky vinic, olivovými háji, remízky i temnými svícemi osamělých cypřišů. Uprostřed svěží zeleně do dáli září bílá stavení rozptýlených vísek, nad nimiž se ladně tyčí elegantní zvonice venkovských kostelíků. A obzor uzavírá vzdálená silueta Alp i matná modř Jaderského moře.

Fotogalerie

„Brda silně připomínají Toskánsko,“ podotkl můj spolucestující, který má střední Itálii procestovanou křížem krážem. „Kdybych jeden den usínal tam a následující se ráno se probudil tady, asi bych těžko hned poznal rozdíl.“

Ovšem oproti pravému Toskánsku jsou Brda mnohem méně rozlehlá, taková komorní, domácká. A taky leží podstatně blíž. Proto se výborně hodí třeba na prodloužený víkend s dotekem Středomoří.

Nejlepší je Rebula

První nástrahu představuje vynikající víno. Drtivá většina směrovek podél silnic ukazuje cestu k nejbližšímu vinařství či sklípku. Soustředěný výběr pak nabízí vinotéka umístěná ve stylových prostorách klenutých sklepení kastelu Dobrovo. A místní víno ovládlo i regály místního supermarketu. Nejcharakterističtější odrůdou Brd je bílá Rebula. Další regionální produkty tvoří olivový olej a rozličné ovocné variace zejména z třešní, jimiž jsou Goriška Brda proslavená.

Podobnou pestrostí také hýří brdská gastronomie. Ta začíná typickými slovinskými pokrmy, jakými jsou například štruklji – plněné sladké záviny či taštičky vzdáleně podobné našim ovocným knedlíkům, a končí středomořskou klasikou jako pršut, zeleninové polévky a polenta.

Krásy kolem nás

Slovinská Brda, Turecká riviera, prosluněné Řecko nebo jiná krása? Nemůžete se rozhodnout? Raketa.cz Vám s výběrem pomůže.

Brda se pyšní příjemným klimatem, kde se navzájem prolínají vlivy mírného pásu a subtropů. Naučné stezky i síť značených cest a obyčejných polňaček láká k procházkám kolem úhledných vinic, mezi voňavými sady nebo rozkvetlými zahrádkami s palmami a fíkovníky. Stojí ale za to vydat se i na delší pochody, např. údolím pod osadou Kožbana ozdobené miniaturním kaňonem s vápencovým skalním mostem. A zvlněný reliéf Brd je výzvou i pro cyklisty.

Goriška Brda v současné době zažívají ohromný vzestup turismu. Roli hlavního střediska plní obec Dobrovo, kde rovněž sídlí infocentrum. Většina ubytování funguje na bázi agroturistiky a rodinných objektů.

Víno, olivovníky a nádherná zákoutí doprovázejí návštěvníky Brd na každém kroku.

Víno, olivovníky a nádherná zákoutí doprovázejí návštěvníky Brd na každém kroku.

Svatý Martin na bílém koni

Pomyslnou korunu Brdům nasadila bohatá koncentrace starobylých památek. My jsme ale paradoxně nejdříve stanuli tváří v tvář skromným svědkům moderní etapy dějin. Sotva jsme překročili rozhraní Brd, spatřili jsme opuštěné hospodářské stavení, kde se na zašlé světlé omítce skvěl vybledlý nápis vyrytý červenou cihlou. Ten okolí důrazně oznamoval, že „zde leží Jugoslávie“.

Podobná sdělení koncem druhé světové války zářila z ohromného množství zdejších budov. Většinou je doprovázely pěticípé hvězdy a podobné piktogramy se symboly národně-osvobozeneckého boje. Vítězné tažení partyzánů totiž umožnilo slovinským obyvatelům Brd vymanit se z ne zrovna tolerantního italského područí. Dochované fragmenty válečných událostí objevujeme na více místech. Naopak hluboký středověk dýchá z opevněného kostela položeného nad vískou Kojskem.

Nejzajímavějším místem Brd je rázovité městečko Šmartno, zbudované na vysokém pahorku. Dovnitř lze vstoupit původními branami a za jeho bytelným opevněním se rozbíhá paprsek těsných uliček, jimiž se line slastná vůně grilovaných specialit i silice léčivých bylin. Mnohá zákoutí městečka krášlí repliky dobových fotografií, takže turisté mohou porovnat kontrast nedávné minulosti a dneška.

Němí svědkové první světové války na Sabotinu

Němí svědkové první světové války na Sabotinu

Daleko za Šmartnem uzavírá obzor namodralá hladina Jadranu.

Daleko za Šmartnem uzavírá obzor namodralá hladina Jadranu.

Vinotéka pod kastelem v Dobrovu

Vinotéka pod kastelem v Dobrovu

Název Šmartno znamená svatý Martin, který je současně patronem tamního monumentálního chrámu. Prohlídka interiéru svatyně během horkého poledne osvěží tělo i duši. A letní parno bude mnohem snesitelnější při pohledu na malbu, která zachytila svatého Martina, jak na bílém koni projíždí zasněženou ulicí Šmartna. Elegantní italskou renesanci zastupuje veřejnosti přístupný kastel v sousedním Dobrovu a reprezentativní rezidence vila Vipolže.

Goriška Brda jako na dlani

Východnímu okraji regionu vévodí mohutný strmý hřeben. Na jeho severním konci se vypíná nejvyšší vrchol Brd, 812 metrů vysoká Korada. Naopak jižní stranu hřebene uzavírá impozantní Sabotin. Právě Sabotin se pyšní těmi nejkrásnějšími vyhlídkami. Odtud naplno vynikne idylický ráz „slovinského Toskánska“, hluboký ostře zaříznutý kaňon smaragdové Soče i zasněžené alpské štíty. A kolem poloviny května tu skalnaté partie porostlé teplomilnou středomořskou vegetací prozáří stovky rozkvetlých kosatců.

Během první světové války Sabotin patřil mezi strategicky významné body sočské fronty. Dodnes se tady zachovaly volně přístupné kaverny vyrubané uvnitř vápencových útesů i zbytky zákopových linií. Celý komplex Sabotinu byl nedávno prohlášen pamětním parkem míru.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Nejčastěji využívaným výchozím bodem je rozdělené město Gorizzia/Nova Gorica. Hlavní příjezdová komunikace začíná nad severním okrajem městské části Solkan. Silnice krátkým úsekem přetíná malý výběžek italského území.
  • Druhé přístupové místo ze slovinské strany tvoří obec Plave položená výše proti proudu řeky Soče.
  • Veřejnou dopravu mezi Novou Goricí a městečkem Šmartno obstarávají dva odpolední autobusové spoje. Bohužel jen od pondělí do pátku. Takže nezávislí cestovatelé bez vlastního motorového vozidla nebo kola to mají komplikovanější.
  • Goriška Brda jsou současně provázaná sítí úzkých okresek se sousední Itálií.

Užitečné weby

Goriška Brda

Goriška Brda. Zdroj: openstreetmap.org

Autoři:


Témata: Slovinsko




Nejčtenější

Ozdobná designová víčka na představec KAPZ
Pořádná pumpa a nářadí, které vydrží. Vánoční superdárky pro cyklisty

Shánět dárky pro cyklistu, když jím sám nejste, je během předvánočních nákupů problém. Co koupit nadšencům v upnutých dresech a helmách, kteří se celé dny...  celý článek

Královské apartmá v hotelu Burdž al-Arab
Padesát odstínů přepychu. Jak vypadá noc v hotelu za 300 tisíc

Je to prý nejluxusnější hotel na světě. V nadsázce se dokonce říká, že to je jediná sedmihvězda. Navštívili jsme nejdražší apartmá v dubajském hotelu Burdž...  celý článek

Závodní lyžařské boty musí být hodně těsné, sjezdovky jsou dnes extrémně tvrdé...
Pro vítězství se musí trpět. Jak se vyrábí boty pro lyžařskou elitu

Jestli jste si někdy chtěli zalyžovat na opravdových závodních lyžích, přes upozornění, že to není hračka pro rekreanty, by to pro několik z vás mohl být...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.