Mnozí tvrdí, že pokud neuvidíte Gou, nemůžete porozumět rozmanitosti Indie. Jsou ale i jiní, kteří do Goy odmítají jet s tím, že to není ta pravá Indie. Mezi milovníky Indie prostě nenajdete nikoho, kdo by na bývalou portugalskou kolonii a bezkonkurenčně nejmenší indickou provincii neměl vyhraněný názor.
Zatancovat si!
To, co chce v provincii Goa člověk vyhledat, se pozná už podle toho, na které stanici nočního vlaku Bombaj – Margao vystoupí.
Nejprve vystupují příznivci parties, směřující ponejvíce do městečka Anjuna či Vagator na severní části pobřeží. Jezdí sem vyznavači trance a house music, neboť zejména Vagator je známý svými nočními venkovními pololegálními akcemi – rave parties. Noční klid po 22. hodině se sice dá všelijak obejít – například úplatky, ale je to stále složitější. Místní úřady jsou ochotny zamhouřit oko kolem Nového roku. V jiné době se parties konají nahodile, či některé i mimo oblíbené pláže.
Tato část Goy je také jedna z indických populárních destinací pro mladé Izraelce.
"Indie je super," říkají dvě mladé Izraelky na nástupišti vlaku. "Po roce vojenské služby jsme si udělaly volno. Je tu levno a o Goi jsme dost slyšely, už se nemůžeme dočkat, až si užijeme muziku."
"Studuji nedaleko Kalkaty umění a do Goy si párkrát za rok zajedu pořádně zatancovat," potvrzují i mí spolunocležníci ve vlaku - Španělka Ramona se svým kamarádem z Nepálu. "Nejvíce lidí jezdí do Goy oslavovat Nový rok – nejen cizinci, ale i místní. Mezi Indy to začala být móda, je těžké sehnat ubytovaní a ceny se šplhají hodně vysoko. Jako holka si ale kolem Nového roku pořádně nezatancuji, neboť Indové rádi okukují a občas mají tendenci si sáhnout," směje se Ramona.
Goa se díky svému kosmopolitnímu charakteru stala v 60. letech centrem hippies z celého světa. V 80. letech tu experimentátoři s elektronickou hudbou namixovali nový styl muziky, tzv. "goa trance". Jednalo se o směs stylů, včetně indické tradiční hudby, která přilákala nadšence a později i mladé lidi z celého světa, kteří si tu chtěli užít svobodnou zábavu.
K té neodmyslitelně patřily drogy – ponejprv marihuana a hašiš (v Goi do poloviny 70. let legální) a poté i taneční drogy. V dnešní době se však jejich držení v Indii celkem tvrdě trestá.
Ačkoli se proslýchá, že zlaté časy drogových večírků v Anjuně a okolí jsou pryč, stále má návštěvník unavený tancem šanci alespoň se podívat na vyhlášený trh se vším možným. Anebo zvednout kotvy a prozkoumat úplně jinou tvář Goy.
Jak slaví Indové nový rok
Je kolem třiceti stupňů ve stínu a na dveřích krámků v jinak celkem poklidném městečku Colva je namalován Santa Claus, někde se sobím spřežením a přáním veselých Vánoc v angličtině.
Většina návštěvníků jsou Indové, převažují samotní muži. Někteří z menšiny cizinců si kupují zásoby ve specializovaném obchodě s alkoholem – zejména místní pivo Kingfisher chutná v horku skvěle. Goa je jedinou Indickou provincií, kde jednoduše dostanete alkoholické nápoje.
Vše se chystá na oslavu Nového roku. Nebude zde trance ani house party, ale večírky po indicku. Někteří turisté z ciziny dávají přednost rybářskému městečku Colva před bujarou Anjunou, protože je baví pozorovat Indy či posedět v jednom z barů, které vyrostly na pláži a v městečku.
Indové nejraději tancují na indickou pop muziku, většina z nich jsou muži a je vidět, že se rádi předvádějí před cizinkami. V hotelech uvítají i živé hudebníky, kteří hrají pomalejší indickou hudbu k poslechu a jídlu, což ocení hlavně rodiny. Očividně je to velmi baví. Stejně jako procházet se po pláži a blahopřát každému cizinci či cizince šťastný nový rok, podat ruku a předvést úsměv od ucha k uchu.
Vlakové intermezzo
Jak jsou Indové družný národ, poznáte nejlépe na svých cestách vlakem.
Noční vlak je v Indii doslova fenoménem, v zemi funguje hustá síť železnic a díky velkým vzdálenostem jsou noční přesuny velkou úsporou času. Evropan však musí zapomenout na naše klasická kupé – indické vlaky jsou totiž jedna velká noclehárna. Šestice postelí je oddělena od dalších jen jednou stěnou po straně a první třída se od druhé liší jen tím, že je klimatizována a cestující obdrží deky a prostěradla.
Druhá třída je však zábavnější tím, že se s vámi dříve nebo později dá někdo z místních do řeči. Vliv bývalé britské kolonie je tu dodnes znát – umí dobře anglicky. Navíc tu neustále procházejí prodavači všeho možného – od čaje, kávy a sendvičů po ovoce, zeleninu a oříšky. Ne všichni jsou zaměstnanci indických drah, někteří prostě jen cestou někdy nastoupí a poté jinde vystoupí.
Na živobytí si lze po vlacích vydělávat i úklidem či kejklemi (dlužno podotknout, že jsou to zejména děti a často je to hraně žebrání). Hodně takových lidiček se hemžilo v uličce právě cestou do Goy, neboť tam směřuje mnoho cizinců a lépe situovaných Indů, kteří na nějakou tu rupii nehledí.
Malá vlaková kejklířka cestou Z Bombaje do Goy.
Evropský vliv
To, že Goa bývala portugalskou kolonií, poznáte po překročení hranice s provincií Maharaštra – stopa Evropanů je všudypřítomná: nádraží jsou upravenější a ze zeleně vykukují domy s "koloniálním" šmrncem. V hlavním městě Panaji se takovými domy lze pokochat ve staré portugalské čtvrti. V bývalém hlavním městě Old Goa je zase k vidění několik zajímavých kostelů a katedrál.
V autobusech obrázky hinduistických bohů nahrazují křesťanské symboly. Místní ženy jsou také více oblečeny do triček než do tradičních sárí či pandžábí.
Příjemné na Goi je, že zde stále ještě nepotkáte davy turistů a místa vzdálenější od pláží jsou klidná. Otázkou zůstává, na jak dlouho: na pobřeží vyrůstají hotelové komplexy jako houby po dešti a každým rokem je příliv západních turistů větší. Goa se tak postupně vzdaluje tomu, o čem snili původně hippies.
Poklidný relax v bungalovech pod kokosovými palmami dnes naleznete snad jen na jihu kolem města Palolem.
Pakliže člověk sní o Indii u moře méně dotčenou civilizací, musí se vydat na jih, do provincie Karnataka či na sever do Maharaštry.
Může se hoditGoa má přibližně 1,4 milionu obyvatel, hlavním městem je Panaji. Rozloha činí pouhých 3 701 km čtverečních. Do roku 1961 byla Goa pod nadvládou Portugalska. Turista Gou pocítí i na své peněžence – v porovnání s ostatními provinciemi je tu nejdráž – zejména kolem Nového roku, kdy sezona vrcholí. Kdy se sem vydat Nejlépe je se do Goy vydat od října do června – v červenci přicházejí monzuny. Další tipy Goa je zelenou provincií, kromě rybaření se tu daří zemědělství. To vše můžete okusit na vlastní jazyk – místní trhy lákají množstvím ovoce podle sezony a restaurace připraví výborné čerstvé ryby a plody moře za přijatelné ceny. Doprava Kromě vlaku se do Goy dostanete autobusem, což má několik úskalí v porovnání s příjemným vlakem: jízdenka je většinou drahá, klimatizace nepříjemně nastavena na nízkou teplotu a kvalita místních silnic je nevalná. Nejrychleji se do Goy dostanete letecky, do hlavního města Panaji létá několik leteckých společností. Ženy na cestách všeobecně vzbuzují zájem u místních, mnozí ze zvědavosti navazují rozhovory. Nemusejí se však bát jet i samotné nočními vlaky – často lze koupit rezervaci do koutu se 6 postelemi, kde budou spát pouze ženy. Pokud ne, Indové jsou ohleduplní. Pro klidnější spaní se doporučuje přivázat si zavazadlo řetízkem na zámek. |