Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Globální oteplení mění životní styl Inuitů

  16:57aktualizováno  16:57
Asi 130 Inuitů či Eskymáků žijících v přístavu Sachs na západním okraji kanadského ostrova Banks se po staletí živilo neměnným způsobem - lovem a rybolovem. Nedávno však členové tohoto malého arktického společenství převzali novou úlohu: stali se z nich pozorovatelé klimatických změn. Přibližně 640 kilometrů severně od polárního kruhu není globální oteplování žádnou teorií diskutovanou ve vědeckých kruzích, ale realitou každodenního života. Mořský led taje a mizí. Ohrožená zvířata se stěhují dále na sever. Trvale zamrzlá půda roztála do takové míry, že oslabila podklad a způsobila naklánění domů. To vše společně se zvyšováním mořské hladiny představuje pro celou komunitu hrozbu vystěhování.

Obyvatelé Sachsu pod tíhou okolních změn přišli v roce 1998 s plánem na jejich zaznamenávání. Cílem bylo přitáhnout pozornost veřejnosti na stále více viditelné znaky globálního oteplování. Sledování klimatických změn je projektem místních usedlíků ve spolupráci s Mezinárodním institutem pro udržitelný rozvoj (IISD) se sídlem v Kanadě. Eskymáci za pomoci vědců pořizují videozáznam, který zachycuje změny ohrožující jejich prostředí.

Mezi nejzávažnější změny patří mizení domácích druhů. Sobi karibu, kteří dlouho tvořili hlavní součást potravy Inuitů, se už nemohou pohybovat po kdysi pevném mořském ledu a hynou v ledových vodách oceánu. Polární medvědi se přesouvají dále na sever stejně jako tuleni, kteří vyhledávají ochranu ledových návrší, aby mohli přivádět na svět svá mláďata.

Zároveň s tím, jak se původní arktické druhy stěhují na sever, objevují se v oblasti druhy nové. Teritorium, ovládané kdysi polárními medvědy, zabral medvěd grizzly a v sítích rybářů se v poslední době objevuje losos, který nikdy předtím na dalekém
severu nežil.

Tyto změny znesnadňují Eskymákům získávání potravy lovem a rybolovem. "Navzdory generacím domorodých znalostí lovců zvěře a kožešin z přístavu Sachs, zažívají nyní (Eskymáci) složité období, protože dnes už není tak jednoduché předpovídat sezónní migrace zvěře," vysvětluje Jennifer Castledenová z Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, která se účastní projektu.

Fyzikální změny krajiny zahrnují zvedání vodní hladiny a ztenčování vrstvy zamrzlé půdy, což způsobuje sesuvy a ohrožuje základy domů a jedinou silnici, která vede na toto odlehlé místo. Výsledkem celoročních pozorování obyvatel městečka bylo
natočení videozáznamu v délce 42 minut, který zachycuje změny postihující tuto arktickou oblast. Vědci k tomu vypracují podrobnou doprovodnou zprávu s poukazem na význam tradičních znalostí a místních pozorování změn podnebí a životního prostředí.

"Pokud víme, je toto jediný projekt svého druhu v Arktidě," říká Castledenová s tím, že zprávy od arktických společenství na východě Kanady jsou velice podobné. Podle ní by se prostřednictvím projektu mohlo podařit zvýšit povědomí o potřebě
sledování klimatických změn i v jiných částech Arktidy. "Změny klimatu jsou skutečností, ne vzdálenou hrozbou," dodává.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.