Během krátké cesty se můžeme zamyslet nad silou náhody a lehké ironie dějin. Čemu vděčí Helsinky za svůj rychlý rozvoj, když před 250 lety byly jen malou obchodní osadou s několika dřevěnými domy? Jako mnohokrát v historii, vojenské mu projektu. Švédský král Frederik I. se roku 1748 rozhodl postavit pevnost na ochranu své východní hranice proti Rusku. Nejpříhodnějším se pro tento účel ukázalo pusté souostroví ve Finském zálivu, přímo na proti Helsinkám. Stavební projekt se stal největší švédskou stavbou 18. století, stavěnou navíc povětšinou z francouzských peněz. Bachratý trajekt bez problémů přiráží u mola a návštěvníci z Čech se nemohou ubránit dojmu, že okolní architektura jim něco připomíná nejspíše Josefov či Terezín. Hned od mola vede vzhůru do srdce pevnosti široká dlážděná silnice, která musela zažít všechny zvraty spojené nejenom s pevností, ale také s moderní historií Finska. Dusaly tudy postupně švédské, ruské a finské vojenské podrážky, které byly nakonec vystřídány pohodlnější vycházkovou obuví turistů a obyvatel Helsinek. Hned za branou pivovaru, u kterého jsme přistáli, se před námi objeví netypický kostel, další němý svědek vzestupu pevnosti, neslavných porážek i konečného vzkříšení ve zcela jiném kabátě, nežli si představoval její hlavní stavitel. Tím se stál švédský inženýr hrabě Augustin Ehrensvärd, který projektu zasvětil celý svůj život a ve Sveaborgu také zemřel. Jeho náhrobek podle návrhu švédského krále si můžeme prohlédnout před kostelem. Po dokončení pevnosti se také Ehrensvärd zasadil o to, aby se do malé obchodní osady postupně začali sjíždět řemeslníci, vojáci a důstojníci s rodinami, později i umělci. Při cestě vzhůru ke kostelu vás asi zaujala jeho věž. Není na ní něco zvláštního? Ano, jedná se o světový unikát kostela, v jehož věži je nejenom největší zvon ve Finsku, ale především plně funkční maják sloužící k navigaci lodí i letadel. Okolí kostela je nyní poklidné, pouze po cestě se trousí turisté, ale nebylo tomu tak rozhodně vždy. Koneckonců se jednalo o pevnost, která se svou mohutností zasloužila o přezdívku "Gibraltar Severu" a byla také ve své době pokládána za nedobytnou. I proto dostala jméno Sveaborg - Hrad Švédska. Jenomže čas brzy tento mýtus zlomil. V roce 1808 ruská vojska pevnost oblehla a po několika měsících se její velitel rozhodl pod tlakem tenčících se zásob vzdát. Na více než sto let se dostala pevnost Sveaborg, stejně jako celé Finsko pod vládu ruského orla. Pevnost Sveaborg tak od samého počátku své existence odrážela hlav ní zvraty finských dějin. Po vyhlášení finské nezávislosti za vlál nad hradbami opět nový prapor s finským lvem a pevnost dostala 12. května 1918 nový název, Suomenlinna Pevnost Finska. Jako památka na ruskou přítomnost trvající více než sto let dnes zůstala pouze rezivějící zašlá děla pobřežní baterie namířená na Finský záliv. Z něj ovšem již dávno nehrozí vojenské nebezpečí v podobě nepřátelských lodí bombardujících civilní obyvatelstvo. Zvláště od května do září se Suomenlinna stáv á cílem jachtařů, kteří využívají výhody krytých přístavišť i malebných pohledů na celé souostroví. Vojenský význam pevnosti postupně s rozvojem vojenské techniky upadal a převahu v jejím životě nabyl civilní prvek. To vlastně zachránilo tento komplex před zapomněním. S přechodem pod civilní správu v roce 1973 se Soumenlinna stala oblíbeným výletním místem obyvatel i návštěvníků Helsinek. Není se co divit, vždyť cesta trvá z hlavního tržiště jen 15 minut a člověk se ocitne uprostřed čistého mořského vzduchu obklopen výtvory člověka i přírody. Na celém souostroví můžeme najít muzea pro všechny - vybere si příznivce vojenské historie, panenek a hraček i lidových zvyků. Pro milovníky umění jsou zde galerie i divadla. Pro původní vojenské objekty se našla řada uplatnění a souostroví tak má přes 900 stálých obyvatel, vlastní školu i nemocnici. Suomenlinna nabízí i možnosti pro rodiny s dětmi, které můžete potkat, jak se koupou na některé z upravených pláží nebo jenom pouštějí draka na opuštěných pevnostních baštách. Unavenému turistovi, který se nepřipravil na piknik jako většina místních, pak jistě přijde k chuti oběd v některé z několika restaurací a bister, které pochopitelně nabízejí i čerstvé úlovky z okolních vod a pivo z ostrovního pivovaru. Ojedinělé spojení perly staré pevnostní architektury, přírodních krás i citlivého spojení s každodenním životem jeho obyvatel se nakonec v roce 1991 zasloužilo o zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Autor je spolupracovníkem redakce
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Nejlepší je spojení lodí z hlavního nábřeží přístavu. Hledejte budovu s velkým logem HKL. Zajisté potěší, že na tuto lodní linku se vztahuje jízdenka na městskou hromadnou dopravu (HKL). V létě odjíždí trajekt minimálně dvakrát za hodinu, mimo sezonu alespoň jednou za hodinu. V létě můžete také využít několik "vodních autobusů", které vyjíždějí z několika míst v centru Helsinek, ovšem neplatí na nich jízdenky HKL.
CO KOLIK STOJÍ A KDY JE TO OTEVŘENO
Sám vstup na Suomenlinnu je zdarma, vstupné se platí pouze v muzeích. Nejlepší je začít v informačním středisku, kde je podrobná výstava o historii i současnosti celého pevnostního komplexu, včetně multimediálního představení. Vstupné činí 50 FIM. Většina muzeí je otevřena od 10 do 17 hod. Přestože mimo hlavní sezonu je otevírací doba kratší, žije Suomenlinna celý rok.
KDE SE NAJÍST
Podle kulinářských priorit a obsahu peněženky je možné volit z celé škály od tradiční finské kuchyně včetně čerstvých ryb v Café Chipman přes posezení v místním pivovaru, řadou gurmánských specialit ve Walhalle až po malé kavárničky Café Piper či Viapori nebo odpolední čaj mezi sbírkou samovarů v Muzeu hraček a panenek.
Autor je spolupracovníkem redakce
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Nejlepší je spojení lodí z hlavního nábřeží přístavu. Hledejte budovu s velkým logem HKL. Zajisté potěší, že na tuto lodní linku se vztahuje jízdenka na městskou hromadnou dopravu (HKL). V létě odjíždí trajekt minimálně dvakrát za hodinu, mimo sezonu alespoň jednou za hodinu. V létě můžete také využít několik "vodních autobusů", které vyjíždějí z několika míst v centru Helsinek, ovšem neplatí na nich jízdenky HKL.
CO KOLIK STOJÍ A KDY JE TO OTEVŘENO
Sám vstup na Suomenlinnu je zdarma, vstupné se platí pouze v muzeích. Nejlepší je začít v informačním středisku, kde je podrobná výstava o historii i současnosti celého pevnostního komplexu, včetně multimediálního představení. Vstupné činí 50 FIM. Většina muzeí je otevřena od 10 do 17 hod. Přestože mimo hlavní sezonu je otevírací doba kratší, žije Suomenlinna celý rok.
KDE SE NAJÍST
Podle kulinářských priorit a obsahu peněženky je možné volit z celé škály od tradiční finské kuchyně včetně čerstvých ryb v Café Chipman přes posezení v místním pivovaru, řadou gurmánských specialit ve Walhalle až po malé kavárničky Café Piper či Viapori nebo odpolední čaj mezi sbírkou samovarů v Muzeu hraček a panenek.
 Letecký pohled na Suomenlinnu. |
