Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Geocyklostezka v Železných horách je první v Česku. Tip na hezký výlet

aktualizováno 
Je zatím jediná v Česku. V Železných horách se ukrývá unikátní geologická cyklostezka Magma, první svého druhu u nás. Na trase dlouhé 60 km se nejen projedete nádhernou krajinou, ale také nahlédnete do pestrého geologického světa tohoto malebného pohoří i do historie Keltů.

Perný rybník je jedním ze čtyř Kochánovických rybníků. | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Na cyklostezce s osmi informačními zastávkami nebudou chybět ani náročné výjezdy a sjezdy v lesním terénu.

Přes Srní a Lomovy rybníky, kde žijí raci

V Chrudimi nastupujeme i s koly do ranního vlaku a s jedním přestupem ve Žďárci u Skutče dojíždíme do Hlinska. Hned na nádraží se musíme rozhodnout. Oficiální cesta popsaná na informačních tabulích vede po silnici vpravo od nádraží do obce Srní. Mnohem zajímavější ale je přejet trať a projet do Srní lesem po červené turistické značce kolem Lomových rybníků a zatopeného lomu.

Okolí Hlinska je z geologického hlediska zajímavé a významné těžbou žuly, resp. granodioritů. Základem je tzv. železnohorský pluton, který z magmatu utuhl na konci mladších prvohor před 355 – 290 miliony lety. Zdejší žula těžená od roku 1902 se hojně využívá ke kamenickým účelům, výrobě dlažebních kostek nebo třeba silničních krajníků. V současné době se aktivně těží pouze v jednom z lomů a ostatní jsou zatopené. Vznikly tak zajímavé romantické krajinné prvky využívané hlavně ke koupání nebo potápění. V lomech se vyskytuje i hodně vzácnějších živočišných druhů, můžeme tady najít i raky, škeble nebo třeba sladkovodní medůzky.

Fotogalerie

Jízda po lesních cestách vyžaduje hlavně po dešti trochu technického umu a nehodí se pro malé děti a jiná než horská kola. Pokud si nejste jisti jízdou v lesním terénu po kořenech a s občasným kamením, pak je jistější využít méně frekventovaných silnic značených jako cyklotrasy.

Přes brody potoků

Ze Srní vede cesta přes Petrkov do Trhové Kamenice. Opět je možné volit mezi technicky méně náročnými cyklostezkami vedoucími po silnicích, nebo pokračovat po červené turistické značce - volíme druhou variantu. Jako technicky velmi náročný se pak může jevit sjezd do Petrkova, který je plný kořenů a volného kamení.

Naopak mezi Petrkovem a rybníkem Velká Kamenice nás čeká nádherný technický úsek po místy úzkých stezkách, lávkách přes potoky a brody. Jen je potřeba dát pozor na popadané stromy a občasné nájezdy do ostřejších zatáček a při přejíždění potoků.

Odměnou, které se vyhýbá cesta po silnici, je mimo jiné pohled na rybníky Velká Kamenice – Loch. Ty jsou chráněné od roku 1951 jako přírodní památka, hlavně kvůli unikátním příbřežním biotopům porostlým ostřicemi a rákosem i údolních niv řeky Chrudimky.

Rybník Velká Kamenice u Trhové Kamenice je součástí chráněného území Mlýnský rybník a rybník Rohlík.

Rybník Velká Kamenice u Trhové Kamenice je součástí chráněného území Mlýnský rybník a rybník Rohlík.

Jeden z Lomových rybníků poblíž obce Srní u Hlinska

Jeden z Lomových rybníků poblíž obce Srní u Hlinska

Kolem přírodní rezervace Polom na rozhlednu Boika

Z Trhové Kamenice nás čeká náročnější stoupání k rozhledně na Zuberském kopci a pak do Hluboké, kde bývá v zimě v provozu malá sjezdovka. Stoupání je docela příkré, a tak funíme, co to dá. Nicméně asfalt dělá své, netrvá dlouho a jsme nahoře. Za Hlubokou odbočujeme na zelenou turistickou značku a čeká nás jeden posledních sjezdů v terénu po úvozové cestě a později i přes kořeny a volné kamení. Projíždíme přírodní rezervací Polom, která byla vyhlášena už v roce 1933 na ochranu posledního zbytku jedlobukového pralesa na hřebeni Železných hor.

Z lesa vyjíždíme nad osadou Horní Bradlo a po silnici jedeme přes Javorné a Hodonín do Nasavrk, jež vešly do povědomí hlavně díky dávnému keltskému osídlení a naučné Keltské stezce, která popisuje bohatý život Keltů. Projíždíme pouze jednu její část mezi Nasavrky a vesničkou České Lhotice. Kodrcáme se nejprve přes louku a pak i lesem přes kořeny a kamení do údolí Debrného potoka. Odměnou za technicky náročné pasáže v terénu a výjezd nad České Lhotice je nám výhled ze 14,5 m vysoké dřevěné rozhledny Boika. Před námi se otevírá panoramatický výhled na Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník a Jeseníky.

Poznávejte Česko

Následuje parádní sjezd do údolí Chrudimky na Mezisvětí, při kterém nabíráme síly na prudké stoupání do Křižanovic nad stejnojmennou přehradu. Přehradní nádrž Křižanovice je součástí vodního díla Křižanovice – Práčov a je nejen zásobárnou pitné vody pro pardubický region, ale byla zde vybudována i vodní elektrárna. Navíc tady vedou krásné turistické trasy, mezi nejznámější patří Keltská stezka a naučná stezka přírodní rezervací Krkanka v hluboce zaříznutém údolí řeky Chrudimky.

Bartolomějská štola v Lukavici, kde se těžil pyrit.

Bartolomějská štola v Lukavici, kde se těžil pyrit.

Dřevěná rozhledna Boika u Českých Lhotic

Dřevěná rozhledna Boika u Českých Lhotic

Sjezd do malebného údolí Chrudimky

V Křižanovicích začíná další dlouhý sjezd přes Licibořice a Šiškovice do Trpišova a následně do Lukavice, která je naší další zastávkou a proslula těžbou pyritu. Z Lukavice se musíme kousek vrátit do Svídnice a po modré turistické značce se noříme do malebného údolí Chrudimky.

Projíždíme kolem mlýna Skály, který je technickým unikátem s dlouhou historií. První mlýn tu byl postaven už v 16. století. Při velké rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století zde byla namontována girardotova turbína, již v roce 1909 nahradila francisova turbína, která po opravě v roce 1992 funguje doteď. Komunistický režim využíval mlýn k mletí obilí do roku 1961, později mlýn sloužil pro výrobu krmných směsí. Po roce 1989 se mlýn navrátil rodině Malinovských.

Naším dalším cílem je Škrovád. Celá obec leží na pískovcích druhohorního stáří. Téměř 200 let a to od 18. do začátku 20. století se tady těžil velmi kvalitní pískovec. Lomy jsou dnes dávno opuštěné a zavezené sutí. Řada míst však zůstala skvěle přístupná a na skalách o výšce 10 až 20 m vznikly vyhledávané cvičné lezecké stěny.

Řeka Chrudimka poblíž Škrovádu

Řeka Chrudimka poblíž Škrovádu

Na skalách: zuby žraloků a dvě moře

Ze Škrovádu stoupáme po cyklotrase č. 4177 pod oblíbenou lesní restauraci Monako a kolem Hlubokého a Perného rybníka přijíždíme do Rabštejnské Lhoty. Tady se rozprostírá další zajímavá geologická lokalita - přírodní rezervace Na skalách, kterou můžeme směle označit za jednu z nejpozoruhodnějších v celých Železných horách. V minulosti se tu těžil pískovec a z podloží i tvrdý křemenec. Křemence vznikly na dně moře v období prvohor, zatímco drolivé pískovce vznikly na dně křídového moře v druhohorách. V pískovcích se dokonce občas nacházejí dochované zbytky mořské fauny, např. schránky ramenonožců nebo zuby žraloků. Můžeme tady proto pozorovat skalní odkryvy dokumentující „přítomnost dvou moří“.

Nedaleko Rabštejnské Lhoty se v lesích na Podhůře nachází lanový park, lesní tělocvična, rozhledna Bára a celá řada značených turistických, cyklistických i běžeckých stezek. Naše putování po naučné cyklostezce Magma končí v Chrudimi ve směru na Líšťovy u řeky Chrudimky u jezu Velryba. Ať už se sem vypravíte pěšky nebo na kole, určitě nebudete litovat.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Locarno, výhled na město
Nejdelší tunel světa se otevírá. Sluneční ráj za Alpami máme na dosah

Jižní Evropa je blíže, než si myslíte. Slunný švýcarský kanton Ticino na jižním úpatí Alp natěšeně vyhlíží nedělní start pravidelného provozu v nejdelším...  celý článek

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

Lyžařské brýle SHRED AMAZIFY TROOPER
Vyhřívané rukavice, kvalitní helmy. Vánoční vychytávky pro lyžaře

Od lyží, bot, oblečení až po helmy, páteřáky a spodní prádlo. V našem výběru letošních vánočních dárků pro náruživé lyžaře jsme se snažili vybrat produkty,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.