Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Gaskoňskem na hausbótu: božský klid bez wi-fi i ráj gurmánů

  12:30aktualizováno  12:30
Můžete tu ochutnat místní tučná játra foie gras a zalít je slzou armagnaku, v rodišti d'Artagnana zavzpomínat na časy Ludvíka XIV., usednout na trůn lhářů nebo si jen tak plout na svém hausbótu kanály mezi lesy, poli a hradbami starobylých městeček či malebných obcí poklidného Gaskoňska.

Na hausbótu poblíž Néraku, Lot-et-Garonne | foto: Profimedia.cz

Svírám kormidlo v ruce, řeka se tu klikatí. "Bacha, větev," slyším za sebou hlas kapitána a z horní paluby se ozve škrábavý zvuk následovaný hlasitým zaklením.

Jsme právě ve fázi plavby mezi dvěma zdymadly, a proto se zbytek posádky líně povaluje na slunci. Má na starost jediné: dát si pozor na podobné nástrahy.

A také fotit. Cvakání spouště se ozývá téměř nepřetržitě. Ještě cvaknout tamhleten jez, dům, propusť, vinici... Ale i když fotí, pořád se po očku koukají kolem sebe. Větve stromů se tu sklánějí až k vodní hladině a oni i při sebevětší šikovnosti kormidelníka mohou kdykoli dostat jednu haluzí.

Já točím svým kormidlem. Naše penichette – obytná loď neboli něco mezi hausbótem a jachtou si to šine sice líně, rychlostí svižnější chůze či pomalejší cyklojízdy, ale v nepřehledném, chvíli divokém a jinde zase mírném terénu romantických zátočin řeky Baise mám přesto plné ruce práce.

A to nejsem žádný nováček. Po loňské plavbě Burgundskem jsme se letos vydali na lodích z flotily společnosti Locaboat objevovat půvab jihozápadní Francie. Krajinu mezi Bordeaux a Pyrenejemi, rodiště lahodného armagnaku, místa, kde básník, voják a bouřlivák Cyrano z Bergeraku odhazoval svůj širák v dál a učil se šermovat slavný rodák d'Artagnan, jeden z Dumasových mušketýrů.

Mapa vodních kanálů ve francouzském Gaskoňsku

Mapa vodních kanálů v Gaskoňsku

Posádko, připravit...

Plavbu začínáme v městečku Valence sur Baise vzdáleném necelé dvě hodiny od Toulouse, kam už dnes míří přímé lety z Prahy. Památky čtvrtého největšího města Francie by si zasloužily víc času, zvlášť jedinečné historické centrum z červených cihel, ale míříme dál na jihozápad, natěšení na to, že se chopíme kormidla.

Jen pro pořádek, k řízení takové lodi není totiž třeba nic jiného než patnáctiminutová instruktáž a trocha šikovnosti. Nepotřebujeme žádné průkazy a zkoušky, jen je třeba dávat dobrý pozor. Například na to, do kterého otvoru se čerpá voda a do kterého nafta – nepozornost se jednomu z našich plavčíků téměř vymstila. Jinak je předchozí zkušenost u kormidla sice ku prospěchu, ale není nezbytná.

Nepostradatelná je naopak posádka. Samotnou jízdu sice zvládnete klidně ve dvou a může to být i romantika, ale při proplouvání zdymadly, kde je nutné loď pomocí provazů držet pevně, aby se netloukla o stěny plavební komory, a zároveň volně natolik, aby mohla stoupat či klesat, je každá ruka dobrá. Romantické rozjímání musí jít v tu chvíli stranou a atmosféra připomíná spíš vojenské cvičení. Správně sehraná parta je pak většinou oproti dvojici ve výhodě.

U zdymadla poblíž Néraku, Lot-et-Garonne

U zdymadla poblíž Néraku, Lot-et-Garonne

Na základně Locaboat ve Valence sur Baise přebíráme hned dvě lodě. Je nás jedenáct, a ačkoli ty největší "penišetky" přepraví až dvanáct lodníků, je dobré nejít na úplné maximum. Jedna kajuta sice může pojmout až tři spáče, ale dvojici, případně chrápajícímu jednotlivci, v ní bude určitě lépe.

Prohlížíme si náš nový domov. Všechno je tu úsporně a rafinovaně řešené, ať už sprcha se záchodem, která bývá na některých lodích přímo součástí kabiny, nebo dokonale vybavená kuchyň, kde si můžeme uvařit, upéct či usmažit místní zeleninu, ryby, maso, zkrátka všechno, co tu dostaneme v obchodech a na trhu. A protože Francie je rájem labužníků, je toho na výběr dost a dost. Stolovat pak budeme v malém salonku uvnitř lodi nebo na přídi či na zádi.

ZASTÁVKA V NÉRAKU. Místo s bohatou historií a nádhernými parky ležící na řece

ZASTÁVKA V NÉRAKU. Místo s bohatou historií a nádhernými parky ležící na řece Baise nabízí řadu možností k projížďkám na kole i procházkám.

Božský klid bez wi-fi

Stačí jen kratičká procházka po Valence sur Baise a okamžitě víme, že nemůžeme být nikde jinde než ve Francii. Z místní pekárny se line nezaměnitelná vůně baget a croissantů. Růže mají květy jako kbelíky, i ty voní omamně a napěchované okvětními plátky se skoro nevejdou do dlaní. Místy je však sebevědomě přebíjí levandule a rozmarýn.

Pod hradbami, které jsou součástí zdejších zahrad, visí obrovské opuncie a zrají fíky. Valence sur Baise je hodně staré město: pod klenbami četných podloubí s výhledem na starobylé hrázděné či kamenné stavby se nám báječně pije místní silná káva nebo sklenička vína.

Překvapení: obtížněji už tu seženeme připojení na wi-fi a často chybí i obyčejný signál. Ale aspoň máme pokoj od zpráv a e-mailů, trochu vypustíme páru, zklidníme se. I to je totiž součástí života v Gaskoňsku.

Oblasti, která patří v západní Evropě k vůbec nejméně obydleným a kam se lidé stěhují hlavně za klidem a pohodou. Na lavičce v parku tak nepotkáváme v poledne byznysmeny s laptopy, zato tu sledujeme partičky soustředěné na pétanque či šachy, cyklisty, kteří nehoní kilometry, ale v poklidu brázdí cesty podél kanálů. Žádný spěch, prostě pohoda.

Na hausbótu poblíž Moncrabeau

Na hausbótu poblíž Moncrabeau

A MAKÁME! Nejvíc musí posádka zabrat při průjezdu zdymadly, pak už stačí jen

A MAKÁME! Nejvíc musí posádka zabrat při průjezdu zdymadly, pak už stačí jen svinout provazy a pluje se dál.

A loď pluje

Pohled na krajinu francouzského venkova i na panoramata starobylých měst si čím dál častěji lidé užívají právě z paluby lodi, tahle perspektiva má totiž neuvěřitelnou přitažlivost. Není divu, že na francouzské kanály ročně zamíří kolem 180 tisíc turistů a stále častěji se k nim řadí i Češi. Kdo to jednou vyzkoušel, vrací se a zpravidla zmámí další známé a přátele, takže námořnická obec roste.

Právě ve Francii si totiž můžete vybrat z více než 8 000 kilometrů splavných tras. Nejatraktivnější je proslulý Canal du Midi spojující Atlantik se Středozemním mořem. Lodě tu proplouvají vodním tunelem, několikapatrovými zdymadly, nad menšími říčkami plujete kanálovými mosty. Je tu krásně, ale bohužel občas trochu moc živo.

Tady je klidněji. Naše loď se pohupuje, a ačkoli může vyvinout rychlost maximálně 16 kilometrů v hodině, rychleji se po kanálech ani plout nesmí, pořád je co dělat i na co koukat.

Ve vodě se míhají těla ryb a posádka druhé lodě tvrdí, že viděli také vydru, a dokonce želvu. Zřejmě už nasákli zdejší náturou, neboť právě Gaskoňci jsou pověstní nejen svým vtipem, ale i nezměrnou vychloubačností.

Řeka se vine mezi kopci a lesy, šťavnatou zeleň stromů střídají různobarevná pole, která za dalším zákrutem přecházejí v louky a vinice. I z těch nejmenších vesniček často vyrůstají středověké hrady a gotické katedrály, jaké by člověk čekal mnohem spíš ve starobylých centrech velkých měst.

Autorka článku na hausbótu opouštějícím zdymadlo

Autorka článku na hausbótu opouštějícím zdymadlo

Jdeme jíst

Láska k Francii je samozřejmě spojená s jídlem, zvlášť když jsme v kraji gurmety zbožňované a ochránci zvířat nenáviděné lahůdky – tučných jater foie gras utopených ve žluťoučkém sádle. Ačkoli je přecpávání kachen a hus nehumánní a nelítostné, jatýrka jsou delikatesa, která chutná jako nic jiného na světě. Většinou bývají zpracovaná do paštik a se slaďoučkým vínem ze Sauterne jsou úžasná, i když v rámci spálení takto nabytých kalorií by měl člověk několik hodin klusat pěkně podél lodi.

Na foie gras tady narážíme doslova na každém rohu, nedaleko města Agen dokonce mají muzeum této lahůdky, která se ovšem nezrodila ve Francii, ale znali ji už v dávném Egyptě.

Stejně tak jsou místním 'stříbrem' sušené švestky. A samozřejmě armagnac. Což znamená, že nejčastěji tady natrefíme na švestky v armagnaku, švestky v čokoládě, švestky v armagnaku a čokoládě, švestky s foie gras...

Kdo má pořád málo, může si dát konfit – maso pečené a zavařené ve vlastním tuku. Anebo cassoulet, báječný pokrm z fazolí, masa a klobásek, který tu najdeme v nejrůznějších variantách, ale všechny mají kromě toho, že jsou kalorická bomba, jedno společné: nad talířem získáme pocit, že nic lepšího jsme do té doby nejedli. Odlehčí nám třeba místní artyčoky, pěstují je tu na zahradách stejně jako chřest, saláty či fantasticky sladké jahody.

To vše je v rámci dobrého trávení nutné zalévat místními víny – brzy pochopím, že kdo na lodi nemá mírnou hladinku, jako by ani nebyl námořník.

A protože jsme poměrně nedaleko Bordeaux, je jasné, že ať už sáhneme po bílém či červeném, zpravidla neuděláme chybu. Co na závěr? No přece armagnac.

Opilí andělé strážní

SYMBOL GASKOŇSKA Armagnac je nejstarším vinným destilátem ve Francii, jde o

SYMBOL GASKOŇSKA Armagnac je nejstarším vinným destilátem ve Francii, jde o tradiční brandy s jedinečným charakterem.

Zastávka, na kterou se všichni těšíme, se jmenuje Condom. Ale tohle městečko nemá nic společného s prezervativy a jejich výrobou, byť si z jeho spojení s názvem mužské ochrany utahuje řada místních pohlednic.

I tak se smějeme větě v průvodci, že Condom leží v srdci Gaskoňska. Mají tady katedrálu, kterou hlídá socha tří (čtyř) mušketýrů, a muzeum armagnaku. Dozvíme se v něm, že to je vlastně starší bratr koňaku, brandy vyrobená podle předepsaných pravidel a oproti koňaku jen jednou destilovaná. Díky jednoduché destilaci má podle Gaskoňců mnohem plnější a výraznější vůni i chuť.

Prohlídka je zajímavá, ale ještě zajímavější je ochutnávka, a tak se vydáváme do rodinného podniku Domaine de Lapeyrade, kde nám majitelé nejen dají ochutnat své výrobky, ale nechají nás zažít i celý rituál stáčení nápoje do lahve, kterou pak opatří štítkem a ručně popíšou inkoustovým perem.

Armagnac tu zraje v sudech po prarodičích současné majitelky a ten nejstarší je z ročníku 1968. Ročník 2000 v půllitrové lahvi mají za 17 eur, stejné množství třiačtyřicetiletého armagnaku pak vyjde téměř na 65 eur. Není to zdaleka moc, když uvážíme náročný proces výroby i zrání v sudu, kdy se navíc část tekutiny odpaří. Říká se tomu daň či díl andělům. Když vezmeme v úvahu, že v oblasti Armagnac vyrábí tento nápoj na 2 000 výrobců, vyplatí se lodi dvojnásobná obezřetnost. Dá se totiž předpokládat, že i náš anděl strážný tu bude trochu pod parou.

Hausbóty ve městě Condom na řece Baise

Hausbóty ve městě Condom na řece Baise

Zdymadla, mosty i trůn lhářů

Nás nezklamal, takže za pět dní se nám daří urazit po řekách Baise a Garonne kolem 120 kilometrů. Není to závratné tempo, ale musíme překonat téměř čtyři desítky propustí.

Před městem Agen nás čeká úžasný kanálový most dlouhý téměř 600 metrů, na němž si plujeme a shůry pozorujeme, jak křižujeme řeku pod námi. Kdyby zrovna v tu chvíli nebylo příšerné počasí, byl by to jeden z nejhezčích zážitků.

Ale i tak jich bylo až až – duši pohladily aleje platanů kolem hradeb, starobylé uličky malých měst, obrazy na zámcích i v kostelech (v románském kostele v Mas d'Agenais mají třeba Trilogii od Rembrandta), projížďky na kole kolem kanálu či po půvabném Néraku plném parků, květin, starých mostů i prastarých holubníků na střechách domů.

TRŮN LHÁŘŮ. V městečku Moncrabeau se lže pro radost. Stačí se usadit a můžete

TRŮN LHÁŘŮ. V městečku Moncrabeau se lže pro radost. Stačí se usadit a můžete spustit.

Mě potěšilo i hlavní město lhaní Moncrabeau. Mají tu totiž okružní stezku lhářů a také kamenný trůn. Právě tady se koná Festival lhářů a soutěž ve lhaní. Kdo přijde s nejlepší historkou, je král. Takže co to zkusit takhle: Plavba po kanálech Francie je nepříjemná věc, není co pít, máte hlad, na palubě vládne zpravidla ponorková nemoc a nuda, nuda, vleklá nuda. Takže už nikdy!

Škoda že se Festival lhářů koná vždy o první srpnové neděli, a to jsem právě prošvihla. Jinak by přece museli mít svého vítěze.

Může se hodit

Katalog a další informace o plavbě získáte na www.hausbot-dovolena.cz. Do Armagnaku je to z Prahy autem dlouhá cesta – 1 600 km. Ale můžete se tam dostat i s nízkonákladovou leteckou společností, která vás z Prahy do Toulouse dopraví za dvě hodiny. Zpáteční letenka vyjde na 150 eur. Létá se třikrát týdně.

Pronájem lodi

Loď je dobré rezervovat v Česku, získáte navíc mnoho informací třeba o dobrých restauracích, vinařstvích či místech, která stojí za to navštívit. Při převzetí lodě budete zaškoleni, nepotřebujete kapitánské zkoušky, stačí jen trocha šikovnosti a ochotná posádka k ruce.

Kolik to stojí

Pronájem lodě střední kategorie vyjde na týden kolem 9–10 tisíc korun na osobu včetně vedlejších nákladů. Často lze využít různé slevy (rodiny s dětmi, sezonní, objednání hodně dopředu či naopak zájezd na poslední chvíli 2–4 týdny před odjezdem), čímž lze dosáhnout až 30% slevy.

Za kotvení v marině (není povinností) se platí podle velikosti lodě 10–15 eur, součástí ceny je připojení lodě na zdroj elektřiny a možnost doplnění vody, často i připojení na wi-fi. Pro plánování denních tras je třeba mít na paměti, že průměrná rychlost lodě je mezi 8 a 15 km/h a průjezd zdymadlem trvá přibližně 20 minut.

Před cestou je dobré prověřit si otvírací doby automatizovaných zdymadel (v sezoně většinou od 9 do 19 hodin). 

 





Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.