Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Gargáno: kde najdete tu pravou Itálii

aktualizováno 
200 kilometrů písečných pláží s průzračným azurovým mořem, bílé vesničky vysoko na skalnatých útesech, středomořskými větry ošlehaná příroda - takový je italský poloostrov Gargáno. Znalci tvrdí, že tady se skrývá ta pravá Itálie.

Ostruha, která ční z jaderského pobřeží těsně nad podpatkem apeninské boty, je místo, kam plážoví povaleči nedojedou, pro fajnšmekry je to naopak kousek.

Skalnatý poloostrov Gargáno dělá vše pro to, aby byl jiný než zbytek Puglie - regionu, do kterého podle nařízení římských úředníků patří.

"Ta pravá Itálie začíná až pod Římem," říkají znalci a v Gargánu to platí dvojnásobně.
Sluncem a středomořskými větry ošlehaná příroda i švitořiví Italové. Na angličtinu či první tři lekce z italštiny pro samouky zapomeňte, s přibývajícími kilometry jižním směrem roste také nesrozumitelnost italských dialektů. Domluva rukama nohama však na Apeninském poloostrově funguje snad jako nikde jinde a víno odbourá i zbytek komunikačních bariér.

Dvě stovky kilometrů pobřeží, nespoutaná příroda, slunce a ospalá atmosféra městeček utopených v polích s rajčaty a hektary vinic - Gargáno vábí všemi prostředky a málokdo odolá. Bílé skály a na nich hlídkující městečka, středomořská příroda, bujná zelená vegetace a semtam nějaký kaktus. Sluníčko rozpaluje ulice měst, k mořským zátočinám, které Italové řadí k těm nejkrásnějším na Apeninském poloostrově, to je jen kousek. Jen si vybrat.



Gargáno: pobřeží lemují strážní věže, dnes galerie či kavárny

Město na útesu

Tak třeba Peschici. Starobylé, do dálky bělostně zářící městečko balancuje vysoko na skále na špičce Gargána. Když k němu přijíždíte od severu, máte o ně strach, aby nespadlo z útesu přímo do moře. Uzounké uličky, z oken vyložené signory okřikují malé dětí, které si hrají na rozpálené dlažbě, a kontrolují prádlo pověšené na šňůrách napnutých mezi domy.

I když je Peschici srdcem velkého letoviska, město hlídá svůj kus Jadranu nerušeně a žije svým vlastním životem. S trhy, křičícími dětmi a drnčícími motory skútrů... Nějací turisté jsou jen doplněk, který k životu jako by nepotřebovalo.

Městečko s kupolovitými střechami rybářských příbytků svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem. Mnohdy jsou domy vytesané do skály. V údajně nejkrásnější zátoce jaderského pobřeží se jako první usadili rybáři, dnes je objevili turisté, kterým hoteliéři rádi vycházejí vstříc.



Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále.
Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.

Rybářské městečko Vieste

Komu je Peschici příliš těsné, vyrazí do jednoho z nejstarších měst celé oblasti, do Vieste. Založil je mytický hrdina Pizzomunno, kterého žárlivé Sirény proměnily v kámen. Za lásku ke krasavici Crisaldě teď hlídá z výšky 25metrového útesu své město.

Ani v dalších stoletích neměli Viesťané krásy Gargána zadarmo, nebylo století, kdy by se městem neprohnali Turci, hordy vojáků mířících bojovat na Blízký východ nebo krvežízniví korzáři. Před dvaceti třiceti lety se Vieste vzdalo turistům, říkají místní. Výletníci je dnes obsazují s železnou pravidelností od dubna do října.

Polední slunce rukama žhavých paprsků vyžene i ty nejodolnější do stínu města. Život starých Gargaňanů je vyrytý do chladivých zdí středověkého předměstí, klikatými uličkami a rozeklanými schodišti turista dorazí k sedmisetletému hradu a ještě o dvě století starší bazilice, nejstarší architektonické památce Puglie.

Před návratem na bílý písek pláží občas vystřídaný skalami odloží návštěvník italské gelato (zmrzlinu), seřídí si čas podle slunečních hodin na náměstí a na náměstíčku Ripe nakoukne pod ruce rybářů. Suší sítě, opravují je a vypínají ve speciálních rámech, kterým říkají "trabucchi".

Před žárem slunce chrání pinety - řídké lesy borovic lemující pláže. Mnohem zajímavější je však prozkoumat a schovávat se před dosahem spalujících chapadel slunce v grottách, vápencových jeskyních vyhlodaných staletými vlnobitími do skal gargánského výběžku.



Vieste

JAK SE TAM DOSTAT

Z Prahy je to 1600 kilometrů. Jede se na Plzeň, Mnichov, Innsbruck, Veronu, Boloňu, Anconu až do Vieste.
Z Brna je to 1460 kilometrů a pojedete na Vídeň, Graz, Villach, Udine, Padovu, Boloňu, Anconu do Vieste.

Tremitské ostrovy

Kdo vyrazí na Gargáno, nesmí po cestě minout Termoli, přístavní město, z kterého vyjíždějí rychlé čluny na Tremitské ostrovy (Isole Tremiti). San Domino, San Nicola, Capraia a další hromada malých neobydlených ostrůvku je na dohled přístavu v Termoli. Dvanáct námořních mil však odtrhlo život tamních obyvatel od problémů a shonu obyvatel pevniny. Jako by se zde zastavil život.

Malé vinice a borovicové háje, kde plyne život v kamenných příbytcích pomaleji a klidněji. Bílý písek vidíte pod modrými vlnkami moře daleko jako nikdy předtím.

Necelé čtyři stovky obyvatel Tremitských ostrovů mluví dialektem blízkým napolitánštině - jednomu z nejnesrozumitelnějších italských nářečí. Prvními lidskými obyvateli byli kolem roku 1045 benediktinští mniši, od roku 1989 je souostroví mořskou přírodní rezervací.

Stejně jako na Gargánu jsou největší atrakcí ostrůvků jeskyně zabíhající do moře. Většinu z nich je možné spatřit jen z loďky. Grotta delle Viole - Fialková jeskyně - má při ranním úsvitu fialový nádech, jedna z nejhlubších (Grotta del Bue Marino) měří sedmdesát metrů do hloubky.

Divoká příroda a ostré skály kontrastují s až nepřirozeně modrým mořem, Gargáno každoročně bojuje se Sardinií a Kalábrií o titul nejčistšího moře Itálie.

Výletník zmožený sluníčkem se schová do stínu vinice a vinařům ozobává přímo z keříků sladké hrozny. Jídelníček obohatí fíky trhané přímo ze stromů. A konečně zjistí, jak vypadá olivový háj.

Každým rokem na Gargánu přibývají další a další hotely, kempy, turistické atrakce. Nejvyšší čas objevit perlu jižní Itálie, dřív než ji navštíví i zbytek světa, je právě nyní.

 

Přístavní městečko Vieste je jedním z nejstarších v celé oblasti. Turisté ho objevili před dvaceti lety.

Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále. Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.

Gargáno: pobřeží lemují strážní věže, dnes galerie či kavárny.

Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále. Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.





Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.