Tip na dovolenouVyberte si zájezd na dovolena.iDNES.cz a objevte pravý ráj zvířat na Galapágách v Ekvádoru. |
Těchto 19 sopečných ostrovů tvoří jeden velký národní park a do slova a do písmene také živou laboratoř, kde můžeme pozorovat evoluci jedinečných druhů, např. obřích želv, pěnkav nebo leguánů. Není divu, že to byly právě Galapágy, které inspirovaly biologa Charlese Darwina během jeho pobytu v roce 1835 k formulování proslulé evoluční teorie o vývoji druhů.
Cesta na Galapágy ovšem nadchne nejen biology a potápěče, jedinečnost zdejší přírody spočívá i v naprosté nebojácnosti zvířat. Tady můžete z několika metrů pozorovat lachtany, pářící se tereje, tučňáky nebo plavat se žraloky v lávových lagunách. Nikde jinde na světě (snad vyjma Antarktidy) se nedostanete ke zvířatům tak blízko!
Ostrov San Cristobal z ptačího pohledu
Život na ostrovech
Kdo se vypraví na Galapágy, má v podstatě dvě možnosti, jak svoji cestu zorganizovat. Můžete nasednout na palubu některé z lodí, která se na několik dnů stane vaším plovoucím domovem a ze které budete podnikat výlety na souš. Druhou možností je ubytovat se na některém z ostrovů a mezi ostrovy cestovat trajekty nebo čluny.
Obě možnosti mají něco do sebe: dražší variantou je pobyt na lodi, ale budete se muset stoprocentně přizpůsobit itineráři plavby. Pokud se ubytujete na ostrovech, budete mít volnější ruce při volbě programu, na druhou stranu se nedostanete na všechny ostrovy, neboť obydlené jsou jenom čtyři z 19: Santa Cruz, Isabela, San Cristobal a Floriana.
Cesta na souostroví začíná v ekvádorském hlavním městě, odkud létá naprostá většina spojů. Přelet mezi Quitem a letištěm na ostrově Santa Cruz trvá přibližně dvě hodiny a za tuto dobu se přenesete do zcela jiného světa. Počítejte s vysokou cenou letenek a také vás hned na letišti zkasírují o turistický poplatek. Jak záhy zjistíte, těchto 100 dolarů do kasičky ekvádorského ministerstva turistiky byl jenom začátek, jak vytáhnout peníze z vaší peněženky. Pobyt na ostrovech je opravdu velmi drahý a kvůli nedostatku konkurence se ani nedočkáte žádných skvělých služeb.
Na druhou stranu plyne život na ostrovech svým tempem a rozhodně tu nepotkáte mnoho turistů. I v dnešní době pocítíte onu provinční atmosféru bez velkých hotelů a masové turistiky, kdy se těch pár návštěvníků mísí s domorodci v hospůdkách u vychlazeného piva.
Lovící fregatky
Na ostrově osamělého George
Většina návštěvníků přistane na letišti u ostrova Santa Cruz. Odtud někteří přesedají na paluby vyhlídkových lodí, jiní zůstanou na pevnině a vydají se prozkoumat tento ostrov.
Santa Cruz je druhý největší ostrov Galapág a představuje nejcivilizovanější ostrov souostroví. Tady najdeme nejdelší asfaltovou silnici, která protíná ostrov napříč a spojuje letiště Baltra s největším městem ostrova Puerto Ayora. Puerto Ayora je jediné místo Galapág se širokou nabídkou služeb, najdeme tu hotýlky, restaurace, cestovní kanceláře nabízející výlety po ostrovech i rušný přístav.
Námluvy terejů modronohých
Želva sloní (Geochelone nigra) je největší žijící pozemní druh želvy. Žije jen na Galapágách, dožívá se více než 100 let a váží až 250 kg.
Ze zajímavých míst tady můžeme navštívit Darwinovu záchrannou stanici zvířat, kde v roce 2012 zemřel "lonesome George", poslední jedinec poddruhu želvy sloní na světě. Za návštěvu také rozhodně stojí Primicias Ranch, ležící ve vnitrozemí ostrova, kde můžete pozorovat želvy sloní ve volné přírodě. Nedaleko odtud se potom lze zanořit do podzemí a projít některý z lávových tunelů.
Milovníci šnorchlování a koupání by měli navštívit některou z rezervací ležících nedaleko Puerto Ayora: ať už je to nádherná pláž Tortuga Bay, lávové štěrbiny s vyhřívajícími se žraloky nebo průzračný pramen ve skalní rozsedlině zvaný Grietas. Na pobřežních skalách můžete obdivovat černě zbarvené leguány mořské, jediné leguány, kteří šplhají po ponořených skalách a ožírají mořské řasy. Když tato zvířata vylezou z chladné vody, musí se dlouho vyhřívat na slunci a přitom se nechají krásně fotit.
Přístav v Puerto Ayora
K druhému největšímu kráteru světa
Lodí míříme na největší ostrov Isabela. Po dvou a půl hodině připlouváme do jediného městečka ostrova, Puerto Villamil, a ihned je jasné, že jsme se přesunuli nejenom v prostoru, ale i v čase: tady se opravdu zastavil, asfaltovou silnici tu nenajdete a vše je jaksi menší, prostší a půvabnější. Pár hotýlků je rozesetých podél pláže a v centru je vedle sebe natlačených pár barů, kde se mísí turisté s místními obyvateli. Masová turistika sem naštěstí ještě nedorazila, i když nová výstavba dává tušit, že tato idyla nebude mít dlouhého trvání.
Zajímavým cílem je kráter sopky Sierra Negra, který je považován za druhý největší kráter na světě, hned za africkým Ngorngoro. Kráter o průměru 10 km leží ve výšce 1 100 m a téměř k jeho hraně lze vyjet autem. Od parkoviště zbývá přibližně hodina výstupu, než se dostanete ke hraně kráteru a můžete obdivovat úchvatný pohled na lávová pole hluboko pod vámi. Po hraně kráteru vede stezka k výhledům na nejvyšší galapážský vulkán, kterým je 1 707 m vysoký Wolf.
Kráter sopky Sierra Negra, který je považován za druhý největší kráter na světě.
Plavání se žraloky
Největším lákadlem je však mořské pobřeží a zdejší unikátní rezervace. Najdeme tu třeba místo zvané Cape Rosa, kde tuhnoucí láva vytvořila v moři labyrint ostrůvků, průlivů a přírodních mostů. Takový kontrast černé lávy a tyrkysového moře asi jen tak někde neuvidíte. Z mostů můžete pozorovat plující želvy sloní nebo hravé tereje modronohé, kteří se po želvách stali jakýmsi druhým symbolem Galapág.
Dalším unikátem jsou zdejší tučňáci: tučňák galapážský je jediným druhem tučňáka, který se vyskytuje na severní polokouli. Důvodem je poměrně chladné moře, které omývá zdejší pobřeží. Tučňáky můžete pozorovat například v mořské rezervaci Las Tintoreras poblíž Puerto Villamil.
Cape Rosa
Lachtan galapážský
Nejzábavnější chvíle však nastává, když skočíte do vody. Nemusíte být ani potápěči, vystačíte si se šnorchlem, maskou a ploutvemi a podmořský svět patří jen vám. Na první dojem to vypadá, že oproti barevným korálovým útesům je to nuda, pak se ale kolem vás najednou mihne želva, což může být monstrum vážící až 200 kg. Želvám pod vodou stačíte, takže je můžete pozorovat, potopit se k nim na dno a dokonce je pohladit po krunýři.
Když máte štěstí, vezme vás průvodce na další místo, kde se ve skalních štěrbinách vyhřívají žraloci lagunoví. Nejprve jen tak opatrně nakouknete, jestli se vám to nezdá a ten stín je opravdu žralok. Poté, co si dodáte odvahy, zjistíte, že tyhle metr a půl dlouhé paryby se sem uchýlily za odpočinkem a teplou vodou a na vás rozhodně nemají chuť. Zážitek, kdy proplouváte kolem těchto králů moří, se nedá popsat, to musíte zažít!
Může se hoditKlima a kdy jet Bezpečnost Ubytování Ceny |
