Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Frýdlantsko je pro turisty přívětivé a volné

  12:22aktualizováno  12:22
Počty návštěvníků Jizerských hor se po někdejším útlumu již řadu let zvyšují. Lidé obouvají sportovní boty, nebo stále častěji sedlají bicykly a vyrážejí do přírody. I ona má však své limity, a tak se prázdninový, sváteční či víkendový provoz na horách stává obtížně únosným pro krajinu a přelidněné hory ztrácejí část svého kouzla, ozbývajíce klidu, za kterým sem řada turistů přichází.

Situace je složitá, ovšem pouze zdánlivě neřešitelná.

V blízkém okolí Jizerských hor nalezneme oblasti s krásnou krajinou, zachovalou přírodou, oblasti jako stvořené pro pěší turistiku a téměř celoroční cyklistiku. Snad nejvděčnějším krajem pro vnímavého návštěvníka je Frýdlantsko. Přívětivá pahorkatina nejzazšího českého severu pozvolna vyznívá přes státní hranice do teplé Lužické nížiny. Síť značených turistických stezek umožňuje pohodlné výlety po celém Frýdlantském výběžku. Také pro cyklistu může být tato dosud nepoznaná země ideálním prostorem. Nejen zpevněné lesní a polní cesty s minimálními výškovými rozdíly, ale také zdejší silnice třetí třídy, ony "okresky" se zanedbatelným automobilovým provozem, jakož i četné obecní komunikace umožňují volbu trasy podle představ a fyzických možností cykloturistových.

Frýdlantsko je od Liberce zdatnějším cyklistům bez větších problémů dostupné po vlastní ose, pro ostatní je ideální kombinací osobní auto nebo vlak. Počínaje letoškem začala na Frýdlantsku vznikat síť značených cyklistických tras a stezek. Její osou je "Pohodová cyklotrasa", která bude vedena údolím a okolím řeky Smědé, od Bílého Potoka až po Andělku. Trasa vzniká z iniciativy měst a obcí výběžku, s podporou Správy CHKO Jizerské hory a ve spolupráci se Společností pro Jizerské hory, o.p.s.. Nezbytné (a nemalé) peníze poskytla Evropská unie z fondu Phare prostřednictvím Agentury regionálního rozvoje v Liberci. Trasy jsou vedeny tak, aby umožnily poznání největších pozoruhodností historie a přírody zdejšího kraje.

Dnešním příkladem mohou být Heřmanice, hraniční obec v nejbližším jizerském podhůří jihozápadně od Frýdlantu. Obec, kdysi výstavná, ležela na úzkokolejné železnici spojující Frýdlant s městy Reichenau (dnes polská Bogatynia) a Zittau (Žitava). V poslední třetině právě uplynulého století padla trať za oběť povrchové těžbě uhlí na polské straně hranice a posléze nebohá "Heřmanička" zanikla docela. Také státní hranice se stala nepropustn ou a Heřmanice se postupně vyvinuly do podoby klidné, poněkud izolované vesnice. Řada původních usedlostí slouží nyní k rekreaci. I zásluhou chalupářů se v obci zachoval jedinečný soubor hornolužické hrázděné lidové architektury. Pozoruhodná je i okolní příroda. Protože jsme na teplém Frýdlantsku, v nadmořské výšce okolo tří set metrů a navíc na bohatších půdách, vyvinula se zde náročnější lesní společenstva s duby, habrem nebo lípami, mnoha druhy keřů a bylin. V podloží se vyskytuje olivinický nefelinit, čedič, který tvoří také zajímavou přírodní památku - Kodešovu skálu - na začátku obce. Mimořádně zajímavým místem je bývalý čedičový lom na vrchu zvaném kdysi, snad podle majitele, Riegersberg, nyní také po zdejším učiteli Kodešovi, který se stal před válkou obětí německých ordnerů. Lom je v majetku velké těžební společnosti, je však opuštěn a vzorně vyklizen. Jeho dno je zatopeno několika mělkými jezírky a celá lokalita je vpravdě učebnicí geologie a biologické sukcese (procesu postupného osídlování území rostlinami a živočichy). Mohutné a dosud nestabilní stěny lomu jsou tvořeny krásně vyvinutými čedičovými sloupci a vytvářejí rámec zarůstajícímu dnu s mnoha zajímavými rostlinnými druhy vázanými na vodu i vyloženě suchomilnými. Také mnoho živočichů zde postupně nachází svůj domov.

Nedaleko Bedřichova, jednoho z center Jizerských hor, vznikly nové turistické stezky.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.