V roce 1554 začala vláda luteránských Redernů, kteří spojili tři rozsáhlá panství - Frýdlant, Liberec a Závidov. Ze synů Bedřicha z Redernu vynikl Melchior, který dosáhl vysokého postavení prezidenta císařské válečné rady. Jeho energická žena Kateřina se podílela na ekonomickém i kulturním rozmachu rodových držav, avšak u poddaných si vysloužila přezdívku „zlá Kateřina“.
Kryštofa, posledního člena rodu, stihl osud psance jako aktivního účastníka stavovského povstání. Obrovský redernovský majetek připadl po bílé hoře Albrechtu z Valdštejna. Císařský generalissimus, honosící se titulem vévody frýdlantského, využil i posílil ekonomický potenciál panství, ale ke stavebnímu rozvoji Frýdlantu tak jako jeho předchůdci nepřispěl.
Období let 1634-1945 je spojeno s jediným rodem Gallasů (od roku 1759 Clam-Gallasů), pro něž byl Frýdlant rodovou rezidencí. Jejich vláda vtiskla Frýdlantu jeho dnešní rozmanitou tvář.
V době založení vymezovala hrad, zhruba oválného půdorysu, obvodová hradba. Hlavní obrannou stavbou se stala volně stojící válcová věž, dnes pozůstatek nejstarší fáze hradu. Od 14. století bylo hradní jádro postupně doplňováno dalšími budovami, až bylo zcela obestavěno.
Koncem 16. století za Redernů byl hrad přestavěn na výstavný zámek, ale renesanční úpravy probíhaly již za Biberštejnů od 30. let do roku 1551. V letech 1598-1602 vznikla nová zámecká kaple sv. Anny.
| Otázka: Kterému šlechtickému rodu patřil hrad a zámek Frýdlant nejdéle? |
| Zpět na hlavní stránku soutěže |
Za třicetileté války Švédové vybudovali nové opevnění, zámecká rezidence byla proměněna v pevnost. Ve 2. polovině 17. století provedl raněbarokní přestavbu hradu Marco Antonio Canevale. Historizující úpravy 19. století zámku spíše uškodily, jsou však výmluvným svědectvím tehdejšího vkusu.
Z bohatě zařízených interiérů zmiňme síň Redernů s rodinnými portréty, zbrojí a mobiliářem, nebo památky na vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Atraktivní součástí hradu je zbrojnice se vzácnou kolekcí zbraní, z provozních interiérů stojí za pozornost zámecká kuchyně.
Největší zámecká knihovna v Libereckém kraji patří k nejcennějším fondům svého druhu. Pozoruhodným a ve své době průkopnickým počinem bylo zřízení muzea ze zámeckých sbírek, a to již v roce 1801. Dnes má hrad a zámek Frýdlant statut národní kulturní památky a těší se značnému zájmu domácích i zahraničních návštěvníků.
Otevřeno denně kromě Po: duben, říjen 9-15.30, květen, červen, září 9-16, červenec–srpen 9-16.30, tel.: 0427/31 21 30
 |
