Freeride vyznává čím dál víc lidí. V řadě alpských středisek vyráží polovina lyžařů mimo sjezdovky

Freeride vyznává čím dál víc lidí. V řadě alpských středisek vyráží polovina lyžařů mimo sjezdovky | foto: Freeski/ Luboš Sušila

Freeride, nesnesitelná lehkost nového lyžování

  • 25
Je to až nečekaná revoluce v lyžování. Ještě nedávno byl freeride neboli jízda ve volném terénu záležitostí pár vyvolených, dnes je to v řadě alpských středisek téměř vyrovnané. Polovina lidí sjíždí sjezdovky, druhá vyráží od vleků do neznáma. Nový trend je i výzvou pro firmy s lyžařským vybavením.

Dvojí život horských středisek

O tom, že freeride už není vášní jen hrstky adrenalinových nadšenců, jsme se mohli na vlastní kůži přesvědčit v rakouském St. Antonu. Tady v únoru představila švýcarská firma Scott, jeden z předních výrobců freeridového vybavení na světě, novou kolekci.

Přišlo to plíživě, docela nenápadně a najednou je to tady. Dnes můžeme vidět celá alpská střediska, která žijí dvojím životem. Z mnohých lze jmenovat například švýcarské Verbier nebo Andermatt. Chamomix či Argentier ve Francii, St. Anton, ale třeba i takový zdánlivě rodinný Nassfeld v Rakousku, upozorňuje marketingový manažer firmy Scott Marc Roesti.

Lyžařská populace se tam rozděluje na dvě skupiny. Ty, co rádi jezdí po sjezdovce a na ty, kteří z ní prchají. Další neurčitá skupina pak ráda osciluje mezi těmito dvěma póly. Jsou to většinou sjezdaři, kteří ze sjezdovky, když jsou dobré podmínky, rádi na chvíli zamíří do terénu vyzkoušet nové obzory.

Freeride, volnost pohybu

Návrat k lyžím

Podobné dělení jsme už zažili před mnoha lety při boomu snowboardingu. Teď aby se ale snowboarding skoro začal bát. Mládež se vrací k lyžím. Je to na nich sice o trochu těžší, i když díky novým materiálům a technologiím už jen nepatrně, ale zároveň často rychlejší, pohyblivější a úžasnější.

Lyže na freeride jsou úplně jiné. A jsou to vůbec ještě lyže? Módní vlnu carvingu střídá nová vlna širokých, placatých a k tomu mnohem delších "prken", než jaké dosud běžné obchody nabízely. Takových, které vás podrží v hlubokém prašanu, v těžkých sněhových podmínkách nebo si s nimi můžete zařádit i ve snowparcích. Některé ovšem jedou překvapivě dobře i po sjezdovce, zatímco jiné jsou vysloveně specializované.

"Nové, nazvěme je prašanové, konstrukční prvky používané při výrobě těchto lyží, umožní i průměrnému lyžaři sjíždět prašanové svahy způsobem, jakým to ještě donedávna dokázala jen hrstka vyvolených," upozorňuje český freeridový expert Luboš Sušila z časopisu Freeski.

"Jsou to například reverse camber neboli obrácený vzpruh, což není vlastně nic nového, lyže vypadají jako prkna od sudu z Ladových obrázků. Jiným typem je tzv. reverse sidecut neboli opačné krojení, ty jsou uprostřed širší než ve špičce a patce. Pak existují ještě různé modifikace, například rocker, pětidimenzionální krojení apod.," vysvětluje Sušila.

Díky těmto vymoženostem už jízda ve volném terénu není tolik o extrému, jako spíše o chuti zkusit a naučit se něco nového.

Freeride, volnost pohybu

Nové firmy na trhu, nové výrobky

co je co

Freeride - lyžování ve volném terénu mimo sjezdovky

Freestyle - Jízda  ve snowparku (U-rampa, skoky, zábradlí), člověkem vytvořených konstrukcích (městská zábradlí, zídky…), či přírodních překážkách

Freeride mountaineering -

Či jak křížence tradičního ski touringu či skialpinismu a moderního pojetí jízdy ve volném terénu nazvat, kombinuje pěší výstup (na stoupacích pásech) se sjezdem s důrazem na zážitek z pohybu v horách, zejména ve sjezdu, nebo na dosažení vrcholu nebo zdolání určité trasy

Twintip - Obvykle se tak označuje zvedlá patka lyže, která umožňuje jízdu pozpátku. Neobejdou se bez něj lyže pro freestyle, ale často jej najdete i u lyží freeridových, kde usnadňuje ovladatelnost a umožňuje snazší manévrování v terénu

Rocker - Termín používaný pro dlouhou (brzy se zvedající) špičku, případně patku. Taková konstrukce zkracuje délku lyže, která je v kontaktu se sněhem na tvrdém sněhu a zlepšuje tak ovladatelnost lyže. Hlavním benefitem je lepší vztlak lyže v měkkém/hlubokém sněhu a snazší ovladatelnost

Reverse sidecut - Stejně jako v měkkém sněhu funguje lépe opačné prohnutí lyže, funguje lépe i lyže opačně krojená (uprostřed širší než na špičce a na patce). Oba prvky jsou v podstatě převzaty z vodních lyží

Tyto nové lyže, které teď zaplavují alpské obchody, jsou úplně jiných značek, než na jaké byli dnešní padesátníci, čtyřicátníci, ale už i třicátníci zvyklí.

Zapomeňte na Atomic, Head nebo Völkel, byť i tyto "sjezdařské" firmy se zmíněným novým trendům částečně přizpůsobují. V čele nejnovějších směrů jdou značky jako Scott, K2, nebo úplně nové: Armada, 4frnt, Movement či Amplid.

Některé firmy, např. Scott, K2, které ještě donedávna vyráběly i lyže na upravené sjezdovky, je už téměř přestaly dělat. Scott má v nabídce jen dva čistokrevné sjezdovkové modely z celkových sedmnácti. Obě kultovní lyžařské značky už ze svého sortimentu zcela vyškrtly závodní lyže pro klasické alpské disciplíny a světový pohár, či mistrovství světa je nezajímají.

Sušila zdůrazňuje, že se tyto firmy bezvýhradně nebo z větší části zaměřily na freeride, freestyle (jízda s akrobatickými prvky ve snowparku, na sjezdovce nebo v terénu) a v poslední době také na tzv. freeride mountaineering, což je jakýsi 'kříženec' freeridu se skitouringem.

"Freeriding ovšem ovlivňuje stále více i tradiční sjezdařský segment. Začalo to rozšiřováním běžných sjezdovkových lyží a pokračuje aplikací rockeru v kategorii all-mountain lyží. Důvodem je zlepšení stability v měkkém sněhu a ovladatelnosti na každém povrchu. A v neposlední řadě to má být i malá pobídka pro nerozhodné: zkuste si jízdu v terénu, nikdy to nebylo snazší, než dnes!" vysvětluje Sušila.

Mladí milovníci freeridingu už mají úplně jiné ikony než "obyčejní" sjezdaři. Třeba Scott Pure, což jsou lyže tvrdé a pevné jako ocel, na kterých superrider Seb Michaud a další světoví extrémní freerideři sjíždějí skalnaté hory a skáčou při tom 30 metrové dropy - skoky do hloubky okořeněné krkolomnými salty.

Freeride, volnost pohybu

Návrat ke kořenům

V mnoha alpských střediscích, kde se dá vyrazit mimo sjezdovky, pozorujete úžasné věci. Zejména poté, když napadne čerstvý prašan. Desítky a mnohdy stovky lyžařů, kteří s vámi ráno nasedají na lanovky, se nahoře oddělí a mizí v krkolomných traverzech. Nebo dál už pěšky stoupají s lyžemi připevněnými k batohu co nejvýš, kam to jen jde. To proto, aby se pak mohli po nekonečných sněhových pláních spouštět do údolí a pokud možno kroužit vlnité stopy tam, kde ještě nikdo před nimi nejel.

Je to jakýsi návrat ke kořenům lyžování. Lyže znovu dávají volnost a možnost dobývat nekonečné terény. Nic vás nezastaví, dovoleno je vše. Tedy skoro vše. "Na významu nabývá schopnost pohybovat se v horách, postarat se o sebe a vrátit se domů živý a zdravý," zdůrazňuje Luboš Sušila. Divoký terén totiž neodpouští a skrývá mnohem víc úskalí než urolbované sjezdovky.

Proto s placatými lyžemi do terénu jdou opravdu zkušení freerideři už vždycky jen po důkladné přípravě, studiu terénu, vývoje počasí i sněhových podmínek. A také automaticky s protilavinovým pípákem, speciálním batohem, který obsahuje skládací lopatu, lavinovou sondu, vysílačku, vak s pitím a dalšími vychytávkami pro nejhorší případy. Jako že třeba spadne lavina.

Což je ovšem další příležitost pro trendové firmy s lyžařským vybavením: vymýšlet další převratné vynálezy.