Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nudný Frankfurt? Ne když se omylem ubytujete ve vykřičené čtvrti

aktualizováno 
Nudné vyšňořené, přebohaté město bez šťávy, kde největší vzrušení zažijete v ranní dopravní špičce? Ani nápad. Na jedné z hlavních tepen Frankfurtu nad Mohanem si spokojeně hopkají po zeleném tramvajovém pásu králíci, o pár ulic dál to má ale k idyle daleko. Vítejte v neuvěřitelném světě ve stínu frankfurtských mrakodrapů.

Frankfurt nad Mohanem | foto: iDNES.cz

Na autoveletrhu ve Frankfurtu jsme už byli mnohokrát, ale tentokrát byla většina hotelů naprosto vyprodaná. Brali jsme tedy cokoliv. A skončilo to barvitým zážitkem. Omylem jsme se ubytovali v odpadlické a vykřičené čtvrti v pátém největším městě Německa a finanční metropoli Evropy.

Hlídá to tu Spiderman

Skrblivost s nouzí nás zavedla do nejlevnějšího hotelu v centru Frankfurtu. Upozornění, že se nachází v oblasti červených luceren, dostatečně barvitě nepopisuje realitu.

Ve stínu mrakodrapů bohatého města se tu krčí něco neuvěřitelně bizarního. Kdyby tu ta směsice lidí nebyla tak opravdická, mysleli byste, že je to skanzen lidské marnosti postavený pro potěchu rozmazleného Frankfurtu.

Ta je o to bizarnější, že to jsou vlastně jen dva rovné úseky křížících se ulic, sevřených mezi čtyřmi bloky. Dohromady mají tak půl kilometru, zažijete tu ale cestu životem ulice.

Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem

Nevěstince zářící rudými neony, mátožně se ploužící feťáci s nepřítomnými pohledy, prostitutky nejnižší ligy postávající na rohu, arabská bistra, zastavárny, odpudivé večerky, hrací automaty, nepředstavitelný nepořádek a skupinky vyděšených turistů, kteří sem zabloudili náhodou nebo ze zvědavosti.

Je to město ve městě nedaleko honosné budovy hlavního nádraží. O pár ulic dál roztáčí elita byznysmenů a bankéřů kolečka evropského kapitalismu. Ale tyto dvě ulice v samém centru vás přenesou do jiného světa.Policii vypomáhá s dohledem nad pořádkem Spiderman visící na fasádě jednoho z oneonovaných domů.

Porno v okně

V ulici Elbestrasse vítá hosty policejní dodávka kontrolující prostitutky na rohu. Hotely tu jsou jeden vedle druhého, všechny vypadají stejně nehostinně. Na vrátnici - recepce tomu říci nelze - je prošedivělý kulatý padesátník v obleku z výprodeje. V době veletrhů sem zbloudí i ti, kdo chtějí opravdu přespat (taky pořádně zvednou ceny), na celonoční nocležníky tu ale jinak asi moc zvyklí nejsou. Vrátný se ale tváří i chová docela profesionálně. Pokoj je na pohled čistý. Historicky poprvé nespíme s kolegou na manželské posteli pod jednou peřinou, ale každý má vlastní postel. Ten zaplivaný hotýlek tak v našem privátním hodnocení stoupá mnohem výš. Většina evropských hoteliérů totiž obvykle moc nerozlišuje mezi dvoulůžákem a pokojem s manželskou postelí...

Zásuvka, ze které by měl elektrikář zástavu srdce, nakonec nabije telefon i notebook beze škod a požáru. Štěnice v ceně nejsou, jen protékající záchod a okno bez záclony nebo závěsu vnáší trochu nejistoty. Místo nefunkční televize a výhledu na památky dáváme přednost pohledu na ruch velkoměsta a do oken protějšího domu, živé porno za dva dny ale nedávali ani jednou. Naproti se akorát hádali, aspoň podle toho, jak rozhazovali rukama.

Večer začíná hezky. Máme asi jediné auto s cizí espézetkou, jestli nám jezdí pod okny policejní auto co deset minut hlavně kvůli tomu, není jisté. Barvité a hlavně dost zubožené osazenstvo ulice, které se válí a motá po obou stranách, ale asi dohled potřebuje. Spíš pro své bezpečí.

Frankfurt nad Mohanem

Slabší povahy může vystrašit služebna protidrogové policie, jsou to hned vedlejší dveře nalevo od hotelu Tabitha. Pravda, raději chodíme prostředkem ulice, je to pohodlnější než tančit mezi střepy, zakrvácenými kapesníky, injekčními stříkačkami, lahvemi od piva a obaly od jídla, které se válí na chodnících.

Pravý ruch tu začíná až po soumraku. S hlavou zaraženou do pozvracené fasády sousedního domu a s klepety na rukou tu kolem desáté stojí pět týpků mluvících arabsky a španělsky, tomu nejhlučnějšímu teče krev z obličeje. Desítka policistů jim šacuje kapsy a kromě peněz, ubalených jointů a sofistikované narkomanské výbavy vytahuje z jejich špinavého oblečení i několik podezřelých sáčků. Ten, co se snaží utéct, skončí s tváří v odpadcích a pořízkem od policie klečícím mu na zádech. Po chvíli přijíždí anton a ambulance. Divadlo ulice pro tentokrát končí.

Sex k snídani za pětistovku

Hotel je nekuřácký, snídaňovou cigaretu si dávám venku. Ulice má lehké spaní, sem tam se plouží někdo z podniků s názvy, ve kterých nesmí chybět slovo sex, show nebo erotic.

Ještě potemnělou ulicí ke mě přichází drobná pohledná dívka a ptá se po cigaretě. Není zmalovaná a na rozdíl od většiny místního osazenstva má přítomný pohled. Ptá se, jestli bydlím tady v hotelu, ještě než stihnu odpovědět, dostávám nabídku: „Můžeš mít sex za dvacet eur na hodinu.“ Odmítám a nejednou, ucítím její ruku v rozkroku: „Mám hezký prsa, chceš je vidět?“ Ptá se. Můžu se vymluvit na snídani a zdrhnu.

Cestujte po Evropě

Poznávejte nejznámější evropská města. Vybírejte na Raketa.cz a navštivte třeba romantickou Paříž nebo starověký Řím a ušetřete.

Druhý večer na pořádek dohlíží policejní dodávka zapíchnutá doprostřed křižovatky. Policisté vědí, že je to nejhorší šichta z celého města a místní undergroundová scéna jako by se jim ji snažila ulehčit. Není to napětí, je to nevyřčená dohoda: „Já nevidím, že šlapeš a fetuješ, ty nebudeš dělat problémy.“

Když vládci ulice v kožených bundách s obligátní cigaretou vidí naší snahu zaparkovat před hotelem tak, aby na něj aspoň svítila lampa, snaživě mě navigují. Nakonec přiběhne jejich kumpán, aby přeparkoval a místo, kam se snažím vecpat, trochu zvětšil. Zdá se, že přežití našeho auta další noci bez úhony je pro tuhle ulici otázka cti. A hlavně, dohlídne na ni figurína Spidermana odnaproti.

Večerní cigareta před hotelem. Jde ranní známá, převlečená a méně usměvavá. Dostane cigaretu a vypráví. Jmenuje se prý Lada, je z Bulharska a v Německu je dva roky. Bydlí v protějším hotelu Aba takže můžeme jít k ní. Prý je čistá a nic nebere. Hodinová sazba je stejná jako ranní, když odmítnu dostávám nabídku na celou noc za stovku a vzápětí jde dokonce na padesát eur. Říká, že nemá peníze, za den bydlení platí dvacet eur, už tři dny neměla kunčafta. “Nejsou turisti,“ krčí rameny, otočí se a jde smutně zpátky na roh.

Ranní start jde jak po drátkách. Nová recepční je úslužná, když se ptám po vizitce s kontaktem, slíbí slevu na příští návštěvu. Odmeteme zpod pneumatik střepy a další podezřelé odpadky a hurá domů. O dva rohy dál se mezi nóbl kavárnami a mladými emancipovanými manažerkami v kostýmku a s vuittonkou motá zbloudilec z franfurtského undergroundu. Na kole se spíš neudrží, asi to ví, má proto na sobě oranžovou reflexní vestu. Sbírá tu špinavýma rukama vajgly.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.