Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krupobití, mráz a deset tisíc kubíků helia. Rekordní oblet země balonem

aktualizováno 
Málem skončil v Antarktidě, přesto nakonec o dva dny a dvě hodiny překonal pětašedesátiletý Rus Fedor Koňuchov dosavadní světový rekord Američana Stevea Fossetta v sólo obletu Země horkovzdušným balonem.

Po 11 dnech a šesti hodinách od startu a překonání 33 tisíc kilometrů dlouhé trasy přistál v neděli nad ránem Fedor Koňuchov opět v jihozápadní Austrálii, odkud před necelými dvěma týdny na svůj rekordní let vyrazil. Steve Fossett na svůj oblet potřeboval v roce 2002 celkem 13 dní a osm hodin.

Fotogalerie

„Obletět Zemi tímhle balonem je jeho největší sen,“ řekla jeho manželka Arina televizi 9 News Perth krátce po startu z Northamu poblíž západoaustralského Perthu.

Dva týdny nato mohla manžela znovu obejmout, když se jeho balon položil na planinu poblíž města Bonnie Rock. Mořeplavec, horolezec a nyní i vzduchoplavec Fedor Koňuchov přistál zhruba 160 km východně od místa startu. Gondolu s letcem balon ještě několik desítek metrů vlekl po zemi, na místě ale už byl Koňuchovovův tým, který pomohl balon zastavit.

Rekord stranou, jde o život

Pocity všech po přistání stručně a výstižně vyjádřil letový koordinátor John Wallington: „Rekord je překonán, pilot je zpátky. Vše je v nejlepším pořádku.“ V obličeji poněkud potlučený dobrodruh měl očividně dobrou náladu, kterou mu nezkazil ani dramatický průběh poslední části letu nad Indickým oceánem.

Let balónem,

Ve druhé polovině letu se totiž 60 metrů vysoký balon s obřími nápisy Russia a Moscow dostal nad Indickým oceánem do proudění, které ho na trase mezi jižní Afrikou a Austrálií místo k Austrálii unášelo k Antarktidě takřka na dohled jižnímu polárnímu kruhu a hrozilo, že ho proudění zanese ještě jižněji. Boj o dosažení rekordu tak ustoupil úsilí dostat vzduchoplavce zpět na zem živého a zdravého.

35 nádrží

Návrh a zhotovení balonu, který vyrobila anglická firma Cameron baloons, trvaly stočlennému mezinárodnímu týmu ustavenému pod hlavičkou společnosti Morton dva roky, vlastní příprava k letu na letišti v Northamu 24 hodin. Obal balonu, jenž na plochu z přepravního kontejneru muselo vynést 30 lidí, bylo třeba naplnit 10 tisíci kubíky helia a kolem gondoly upevnit 35 plynových nádrží. Balon dokáže letět rychlostí až 220 km/h. Vlastní let sledovalo pomocí satelitů Mission Control Center. Satelitní sledovací systémy sledují data o poloze balonu, výšce, kurzu, rychlosti a okolní teplotě. Od nadmořské výšky 3 000 metrů (10 000 stop) měl na sobě letec kyslíkovou masku. V gondole je pouhých 7 °C, což je ale pořád výrazně více, než okolních -16 °C. Členem pozemního týmu byl i Koňuchovovův syn Oskar.

Klidný Pacifik

Fedor Koňuchov odstartoval z Northamu, který leží asi 70 km východně od Perthu, v úterý 12. července 2016 v 7:30 ráno místního času. V první fázi letu, nad Tichým oceánem a jižní Amerikou, panovaly dobré povětrnostní podmínky – balon proto dosáhl již 18. července v 11:30 (UTC) pobřeží Jižní Ameriky a přeletěl tedy Pacifik rychlostí kolem 150 km/h za 92 hodin.

„Takhle dosáhl téměř poloviny dráhy letu. Jediné drama první části letu se přihodilo před pobřežím Jižní Ameriky, kde se utvořila studená fronta s netypickými bouřkami. Ale Fedor ji jednoduše přeletěl,“ poznamenal přední český odborník na balonové létání Jan Smrčka, který let komentoval pro letecký magazín Flying Revue.

Nad Jižní Amerikou šlo vše dobře. Území Chile přeletěl Koňuchovovův balon za hodinu a pět minut, Argentinu pak za devět hodin a 25 minut. Následovala Uruguay a jižní cíp Brazílie a pak už na letce čekal Atlantský oceán.

Zahřívání masky

Atlantik pilota na rozdíl od Pacifiku ovšem řádně potrápil. Nejprve se tu dostal do rozsáhlé bouře, na balon zaútočilo krupobití a turbulence. Koňuchov se potýkal i s prudkým poklesem teploty, kdy mu i v uzavřené gondole zamrzala kyslíková maska, což ve výšce kolem sedmi až osmi tisíc metrů nad mořem nebyla zanedbatelná komplikace. Zatímco jednu masku používal, druhou zahříval v kombinéze, aby ji mohl vyměnit v okamžiku, kdy mu první zamrzne.

Belgický meteorolog David Dehenauw Koňuchovovi doporučil navzdory krupobití a turbulencím udržovat výšku letu, neboť jak klesání, tak stoupání by situaci zřejmě jen zhoršilo. Balon se v té době pohyboval rychlostí kolem 200 km/h. Jak se ukázalo, byla to dobrá rada. Balon i letec bouři ve zdraví přežili.

Fedor Koňuchov obletěl sám zeměkouli balónem v novém světovém rekordu.

Vyhráno ale nebylo. Nejen kyslíkové masky, ale i všechna voda v gondole byla zamrzlá, což znamenalo hrozící dehydrataci. Pokud by vzduchoplavec dehydrataci nezabránil, mohlo by u něj podle Smrčky dojít ke vzniku omrzlin. Proto si letec musel vodu rozehřívat za pomoci hlavních hořáků.

Jde do tuhého

V extrémně nízkých teplotách přestaly také fungovat LCD displeje některých přístrojů. Výpadek vyhřívání gondoly dokonce přinutil Koňuchova po konzultaci se specialisty z Cameron Balloons vyšplhat nad oceánem do prostoru nad gondolou a přepojit potrubí z jedné plynové nádrže do druhé. Podařilo se.

Nato ale přišly další turbulence, které si s balonem pohazovaly jak s dětskou hračkou. „Tentokrát byly tak silné, že balon měnil výšku letu až o 400 metrů bez jakéhokoliv zásahu pilota,“ říká Smrčka. A aby toho nebylo málo, zamrzly tři hořáky ze šesti. Všichni v podpůrném týmu čekali, jestli Koňuchov zvládne zbývající část noci. Zvládl. Jak jinak, je to přece Fedor Koňuchov. Kolem 17:00 20. července (UTC) balon minul Mys Dobré naděje – Atlantik tedy šťastně zdolal.

Mód přežití

Další práce i komplikace na sebe ale nedaly dlouho čekat. Například bylo třeba odpustit část hélia. Jak totiž balon spotřebovává palivo v hořácích, celý systém se odlehčuje a bez odpuštění helia by mohl vystoupat do nebezpečných výšek. Kromě toho se vzduchoplavec po poradě s odborníky z Cameron Balloons pustil do odledování zamrzlých hořáků, aby se mohl úspěšně vypořádat s tlakovou níží, která ho čekala a kterou musel přeletět.

„I Steve Fossett se při svém letu musel vypořádat s podobnou situací, ale byl na tom podstatně lépe, protože při jeho letu byl jetstream podstatně severněji,“ porovnává situaci obou letců Smrčka.

Ačkoli Koňuchov i jeho tým udělali pro úspěch letu vše, co bylo v jejich silách, předpověď trasy nebyla ani nadále příliš optimistická – hrozilo totiž, že balon Austrálii zcela mine. Podle Koňuchovových vlastních slov se v té chvíli let opět dostal do „survival“ módu.

Ve čtvrtek 21. července kolem 20:00 UTC dosáhl balon 60. rovnoběžky a letěl jen zhruba 800 km od pobřeží Antarktidy, takřka na dohled jižnímu polárnímu kruhu (66° j.š.). V tomto bodě se situace naštěstí obrátila k lepšímu. „Přesně podle aktualizované meteo předpovědi Davida Dehenauwa se balon po dosažení 60° jižní šířky stočil nejprve východním směrem a krátce poté zamířil k západní Austrálii,“ popisuje Smrčka.

V závěrečné fázi letu se letec musel ještě popasovat se vzdušnými proudy vanoucími těsně jižně od australského pobřeží východním směrem. Koňuchov se potřeboval z těchto proudů dostat, jinak by Austrálii mohl minout. Plán byl zahájit klesání v brzkých ranních hodinách 23. července, a tím se z proudění vymanit.

Ve spolupráci s Australian Maritime Safety Authority a řízením letového provozu v Melbourne se to podařilo, letec zamířil k západnímu pobřeží Austrálie. Jak se balon – už opět relativně v bezpečí - přibližoval k přístavu Perth, ve středisku podpůrného týmu opět začalo být tématem dne dosažení rekordního času.

Fedor Koňuchov obletěl sám zeměkouli balónem v novém světovém rekordu.

Televizní přistání

Ruský vzduchoplavec se blížil k pobřeží úctyhodnou rychlostí 220 km/h, z Perthu vzlétla letadla k jeho uvítání. V 03:42 (UTC) v sobotu 23. července přeletěl balon centrum Perthu s řekou Swan a směřoval k Northamu, odkud před jedenácti dny odstartoval.

V Perthu tak mohli po dvou měsících na obloze spatřit další z divů světa – v polovině května tu mohlo 50 tisíc fanoušků létání poprvé v historii přivítat největší letadlo světa, ukrajinského obra An-225 Mrija, který sem z Plzně přivezl obří generátor pro místní hliníkárnu. Koňuchovovův balon takový rozruch nezpůsobil, přesto místní televize 9 News Perth vysílala z místa přistání živý přenos.

Přečtěte si ve Flying Revue

Jakmile balon v 05:00 (UTC) minul místo startu, bylo jasné, že Fossettův rekord padl. Jasné ovšem nebylo, kde balon přistane. Nakonec se země dotkl po dalších 160 km letu směrem na severovýchod v dobře dostupném místě poblíž města Bonnie Rock a celý tým mohl začít slavit.

Koňuchov tedy let nejen ve zdraví přežil, ale jako teprve druhý člověk na světě obletěl Zemi v sólo letu v horkovzdušném balonu a ještě ustavil těžko překonatelný světový rekord.

Rekord ve správných rukou

Světová média Koňuchovovův let na rozdíl od toho Fossettova v roce 2002 sledovala spíše vlažně. „Zdá se, že svět a jeho velká média let Fedora Koňuchova příliš nezajímá,“ posteskl si Jan Smrčka.

Podle něj má svět jiná svá „hlavní témata“. „Podobné to bylo v roce 1990, kdy startoval Branson s Lindstrandem k přeletu Tichého oceánu. V té době začala Válka v zálivu a jejich let také nikoho nezajímal. Držím Fedorovi palce, protože je balonář, pilot a aviatik,“ uzavírá Jan Smrčka, který sám balonem aktivně létá.

Přejme spolu s ním Koňuchovovi, aby neskončil jako jeho předchůdce Steve Fossett, který 3. září 2007 odstartoval v malém letadle k vyhlídkovému letu nad Nevadskou pouští a už ho nikdy nikdo, navzdory největšímu pátrání v dějinách USA, nenašel.

Kněz na cestách

Fedor Koňuchov není v Česku příliš známý, leč směle ho lze zařadit mezi největší dobrodruhy a cestovatele současné doby. Kromě kariéry kněze ruské pravoslavné církve a malíře (je členem ruské akademie umění) dokázal vystoupit na Mount Everest, zdolat pěšky severní i jižní pól, přeplout sám pouze za pomoci vesel Atlantik či úspěšně absolvovat závody psích spřežení Iditarodlantik. Loni překonal - opět na veslici - Tichý oceán. Z Chile do Austrálie přeplul za 160 dní, každý den vesloval 80 kilometrů. Nyní se stal teprve druhým člověkem v historii, který obletěl Zemi sólo letem v balonu.

Autoři:






Nejčtenější

Fotografie k filmu Cesta vzhůru
VIDEO: Podívejte se na dokument Cesta vzhůru o horolezci Jarošovi

Snímek o tom, kterak Radek Jaroš bez kyslíku a nosičů zdolal himálajskou velehoru K2, patří k nejúspěšnějším dokumentům, jež se v našich kinech promítaly....  celý článek

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

(ilustrační snímek)
Nový zákon má podle poslanců KDU-ČSL pomoci chránit turistické značení

Každý, kdo si rád vyjde do přírody v neznámém terénu, to už někdy zažil. Bez kvalitního turistického značení či dobré mapy člověk občas sejde z cesty. Šéf...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.