Achnaton se původně jmenoval Amenhotep IV. a byl členem XVIII. dynastie, jež vládla Egyptu v období tzv. Nové říše. On sám se na trůnu udržel 18 let (1353-1335 př. n. l.). Zapudil oficiální náboženství s nejoblíbenějším bohem Amonem a nahradil ho monoteistickou vírou ve Sluneční kotouč. Kněz Meri byl nejvyšším písařem Atonova chrámu v Memfisu, jak alespoň tvrdí hieroglyfy na jeho soše.
Dnes se egyptologové domnívají, že není pravda, že uctívání Atona bylo omezeno pouze na Al-Amarnu, nové hlavní město, které dal Achnaton vybudovat asi 300 kilometrů jižně od Sakkáry. Podle generálního tajemníka Nejvyšší rady pro egyptské památky Gaballáha Alího Gaballáha sahal Atonův vliv až na sever země. V Memfisu však navzdory nápisu na Meriho soše nebyl Atonův chrám objeven. Archeologové po něm budou pátrat od příští pracovní sezóny, která začne v zimě.
Achnaton údajně vzdoroval kněžskému řádu, který za doby faraónových předchůdců získali silný vliv a stal se státem ve státě a který se novému bohovi bránil. Achnaton prý nechával systematicky z chrámů mazat zmínky o Amonovi a jeho zpodobnění. Vytvořil tak náboženské schizma, které ho však nepřežilo. Dva roky po Achnatonovi vládla sice jeho krásna manželka Nefertiti, ale její nástupce Tutanchamon pak pod tlakem mocných kněží obnovil kult Amona a ostatních bohů.
Jak připomíná Adil Husajn, který je odpovědný za vykopávky v Sakkáře, Achnatonova smrt zůstává dodnes jedním z "největších tajemství dějin faraónů". Achnaton prý zemřel za dosud neznámých okolnosti v době "náboženské války, již vedli Amonovi kněží". Historikové často Achnatona, který nedbal o zahraniční
politiku a ztratil pro Egypt některá předtím dobytá území, popisují jako idealistického panovníka. Zajímaly ho spíš duchovní záležitosti než politika či nájezdy Chetitů.
Odborníky zajímá i kvůli fyzickým handicapům, které lze vyčíst z fresky v Al-Amarně. "Chorobná tvář, protáhlá lebka, nafouklé břicho...To je typické zpodobení z Al-Amarny, která kromě jiného znamenala také estetickou revoluci. Osvobodila tvary
a povolila realistické zpodobňování," říká Husajn. Skvostnou Al-Amarnu neboli Achetaton, čili Horizont slunečního kotouče, dal Achnaton vybudovat na místě, kde do té doby nesídlil žádný panovník. Stěny paláců i domů zdobily krásné malby, které mimo jiné zpodobňovaly Nefertiti i malé princezny. V Atonových chrámech byla ohromná nádvoří s mnoha oltáři přístupnými slunci. Pro královskou rodinu a vysoké dvořany byly vytesány ve skalách v poušti hrobky, z nichž většina nebyla nikdy
použita. Nápisy na jejích stěnách jsou ale dobrým dokladem o životě města.
Achnaton dostal po smrti přízvisko Největší zločinec, Al- Amarna byla opuštěna a vše kromě výzdoby stěn odvezeno.
 Detail Achntonovy sochy, která stávala v chrámu bohu Atona v Karnaku. |
