Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Faraón Achnaton nebyl osamocený?

  9:32aktualizováno  9:32
Mezi egyptology se v poslední době oživila debata o vztazích mezi kacířským faraónem Achnatonem a mocnými kněžími starého Egypta. Příčinou je únorový objev egyptsko-nizozemské expedice archeologů, kteří odkryli v Sakkáře nedaleko Káhiry hrobku velekněze monoteistického kultu boha Atona, kterého začal Achnaton uctívat jako jediného boha. Egyptští a nizozemští archeologové našli hrob velekněze Meri Nita, který se modlil k bohu Atonovi, neboli Slunečnímu kotouči, symbolu života.

Achnaton se původně jmenoval Amenhotep IV. a byl členem XVIII. dynastie, jež vládla Egyptu v období tzv. Nové říše. On sám se na trůnu udržel 18 let (1353-1335 př. n. l.). Zapudil oficiální náboženství s nejoblíbenějším bohem Amonem a nahradil ho monoteistickou vírou ve Sluneční kotouč. Kněz Meri byl nejvyšším písařem Atonova chrámu v Memfisu, jak alespoň tvrdí hieroglyfy na jeho soše.

Dnes se egyptologové domnívají, že není pravda, že uctívání Atona bylo omezeno pouze na Al-Amarnu, nové hlavní město, které dal Achnaton vybudovat asi 300 kilometrů jižně od Sakkáry. Podle generálního tajemníka Nejvyšší rady pro egyptské památky Gaballáha Alího Gaballáha sahal Atonův vliv až na sever země. V Memfisu však navzdory nápisu na Meriho soše nebyl Atonův chrám objeven. Archeologové po něm budou pátrat od příští pracovní sezóny, která začne v zimě.

Achnaton údajně vzdoroval kněžskému řádu, který za doby faraónových předchůdců získali silný vliv a stal se státem ve státě a který se novému bohovi bránil. Achnaton prý nechával systematicky z chrámů mazat zmínky o Amonovi a jeho zpodobnění.   Vytvořil tak náboženské schizma, které ho však nepřežilo. Dva roky po Achnatonovi vládla sice jeho krásna manželka Nefertiti, ale její nástupce Tutanchamon pak pod tlakem mocných kněží obnovil kult Amona a ostatních bohů.

Jak připomíná Adil Husajn, který je odpovědný za vykopávky v Sakkáře, Achnatonova smrt zůstává dodnes jedním z "největších tajemství dějin faraónů". Achnaton prý zemřel za dosud neznámých okolnosti v době "náboženské války, již vedli Amonovi kněží". Historikové často Achnatona, který nedbal o zahraniční
politiku a ztratil pro Egypt některá předtím dobytá území, popisují jako idealistického panovníka. Zajímaly ho spíš duchovní záležitosti než politika či nájezdy Chetitů.

Odborníky zajímá i kvůli fyzickým handicapům, které lze vyčíst z fresky v Al-Amarně. "Chorobná tvář, protáhlá lebka, nafouklé břicho...To je typické zpodobení z Al-Amarny, která kromě jiného znamenala také estetickou revoluci. Osvobodila tvary
a povolila realistické zpodobňování," říká Husajn. Skvostnou Al-Amarnu neboli Achetaton, čili Horizont slunečního kotouče, dal Achnaton vybudovat na místě, kde do té doby nesídlil žádný panovník. Stěny paláců i domů zdobily krásné malby, které mimo jiné zpodobňovaly Nefertiti i malé princezny. V Atonových chrámech byla ohromná nádvoří s mnoha oltáři přístupnými slunci. Pro královskou rodinu a vysoké dvořany byly vytesány ve skalách v poušti hrobky, z nichž většina nebyla nikdy
použita. Nápisy na jejích stěnách jsou ale dobrým dokladem o životě města.

Achnaton dostal po smrti přízvisko Největší zločinec, Al- Amarna byla opuštěna a vše kromě výzdoby stěn odvezeno.

Detail Achntonovy sochy, která stávala v chrámu bohu Atona v Karnaku.

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.