Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Expo: ovládne nás technika

aktualizováno 
Sjíždíte z nebe dolů do dvora obyčejného domu. Před sebou, za sebou a pod sebou vidíte okna a v nich lidi v nejobyčejnějších situacích, které se postupně mění ve fantastické obrazy. To vše doprovázeno magickou hudbou. Výjimečné je na tom to, že při tom všem stojíte na místě a všechny obrazy okolo vás jsou trojrozměrné. Takhle zřejmě vypadá kino budoucnosti. Jste v německém pavilonu na EXPO 2000 v Hannoveru.
Pokud se člověk rozhodne navštívit letošní světovou výstavu, měl by se připravit na dvě věci: bude zaplaven různými multimediálními atrakcemi a vysokými cenami, nad nimiž se podivují i domácí Němci. Pokud se na tyto dvě věci připravíte, můžete vstoupit. Hlavním tématům, ochraně životního prostředí a budoucnosti, se věnují pavilony bohatých zemí, zatímco ty chudší pojímají výstavu především jako možnost přilákat bohaté německé turisty. Stojí za to ji vůbec navštívit? Ano, je tam několik míst, která asi jinde neuvidíte. Jako celek však působí rozpačitě. A dá se to stihnout za jeden den? Také ano. Buď vidíte mnoho věcí v rychlosti, anebo jen pár velmi zevrubně. V obou případech se vyplatí se na výlet pečlivě připravit. "Jůůů," skupinka českých turistů se zvědavě otáčí kolem naleštěného audi, skrz jehož karoserii roste strom. Ještě než se člověk stačí zamyslet nad tím, jak to moderní umělec udělal, čeká ho další šok. Telefonní budka plná rybiček. Plovoucích, živých. Ještě jste ani nevstoupili do žádné haly, a už víte, že Expo je plné bizarností. Pokud jste zarytým zastáncem tradičního umění a pojetí výstav, na Expo zapomeňte. Budoucnosti se kromě národních pavilonů věnují tematické parky. Proto je dobré začít tam, v halách 4 až 9, a vybrat si z jedenácti témat to, které je člověku nejbližší. Milovníci vědy a sci-fi si jistě nenechají ujít procházku s roboty v parku budoucnosti práce. Tyto roztomilůstky ze všeho nejvíce připomínají různě veliká vajíčka. Pohybují se v temném prostoru, a když do vás narazí, začnou promítat úryvek z filmu o vědě. Sympatický vláček v druhé hale vozí turisty skrz historii člověka. Řady blikajících obrazovek a uměle znějících hlasů vysvětlují nejnovější vědecké objevy. Kdyby vás u vchodu nenasměrovala do šeré haly hezká hosteska, tak by vám bylo z té přemíry techniky trochu úzko. Absolutním vrcholem je pavilon s výstavou Planeta vizí a 21. století. Ohromeni téměř živým obrazem rajské zahrady postavené na stropě hlavou dolů a odrážející se v jezírku vstoupíte do obrovské místnosti s dalekohledy a fantaskními panoramaty minulosti, současnosti i budoucnosti. Na kamenech, které v sobě mají počítačové obrazovky, sedí školáci a s vážnou tváří si prohlížejí programy o vývoji technologie. Tady se zatajeným dechem pod babylonskou věží uvěříte, že technický pokrok na planetě Zemi vůbec není radostný. "To se musel někdo zbláznit," komentuje usedlý pár německy prosklenou podlahu, v níž jsou zakrslé postavičky obklopené neidentifikovatelnou hmotou. Tady se moderní umělci vyřádili měrou vrchovatou. Tak budou podle autorů expozice vypadat vykopávky z jednadvacátého století. Bludištěm plným roztodivných artefaktů vás provází reportérka a hovoří na vás z desítek obrazovek a pláten. Vůbec, počítače vládnou mnoha pavilonům na Expu a lidé jsou hodně potlačeni. V národních pavilonech s vámi nekomunikují většinou lidé, ale stroje. Architekti staveb jednotlivých zemí jako by se chtěli předehnat v bizarnosti objektů. "Vítejte, pojďte dál a hrajte si," uvádějí vás hostesky finského pavilonu, oblečené do šaškovských uniforem. Dívky u jednotlivých staveb polidšťují přetechnizovanost výstavy, kterou je tak možné pojmout i jako celosvětového průvodce po ženské kráse. Jako magnet přitahuje návštěvníky nejvyšší budova, nizozemský pavilon, který představuje průřez zemskou kůrou. Finský, dánský a švédský pavilon zase kloubí tradice ochrany životního prostředí a moderní techniky. Jinak by nebylo možné ve výšce třetího patra finského pavilonu vytvořit dokonalou iluzi jednoho z tisíců jezer se zpívajícími ptáky, potápějícími se kachnami a šuměním lesa. Nebo vidět a slyšet život normální rodiny v prostorovém zobrazení dánského pavilonu, který ukazuje, jak (ne)hospodaříme se zdroji pitné vody. Nebo sáhnout si či hrát si neomezeně dlouhou dobu s některým z interaktivním objektů švédského pavilonu. Estoncům se podařilo vytvořit dokonalou iluzi studeného severu, protože pod nohama vám plují kry a nad hlavou duje střecha, u Britů si zase můžeme pohrát s řadou počítačových vymožeností, u Francouzů se zase projdete věkem rychlosti a pohybu... a už se vám z té přemíry moderní techniky začíná točit hlava. Je čas na odpočinek od modernity. "Dýky, šátky, nádobí," nabízí vám příjemně vtíravý arabský obchodník v jemenském pavilonu, který ze všeho nejvíce připomíná orientální bazar. Podobně uklidňující je sousední jordánský pavilon. Jiným druhem relaxace je návštěva nepálského objektu. V příjemném prostředí vzdušné stavby připomínající himálajské chrámy můžete pozorovat řezbáře při práci, podobně jako ve srílanském pavilonu brusiče diamantů či ve stánku Dominikánské republiky baliče doutníků. Nemusíte přitom mezi jednotlivými halami spurtovat, abyste všechno stihli během jednoho dne. Je možné si dávat klidné přestávky u Kolumbijců na jejich vynikající kávě. "Ááááááá," ruší výkřiky omladiny, která se nechává vystřelovat na pouťové atrakci - železné kleci zavěšené na gumě - do prostoru. U Arménů stojí za to ochutnat znamenitý chléb lavaš. Anebo si v klidu sednete v lucemburském pavilonu ke klávesnici a obrazovce a stanete se součástí moderní počítačové expozice. Haly v severní části výstavní plochy, kde vystavují většinou malé státy, je možné jen v klidu projít. Až na řídké výjimky (albánský bunkr, arménská Noemova archa či slovenské magické oko) tam jenom ztratíte čas mezi turistickými fotografiemi a záplavou letáků. "Konečně, můj milý!" Vousatá nevěsta se vrhá na jednoho z návštěvníků. Jste svědky jedné z řady scének, které po celém výstavišti připravují desítky bavičů, kteří nenechají turisty ani chvíli bez oddechu. Opět si uvědomíte, že v záplavě techniky člověka potěší i průměrný vtip, který má lidský rozměr a směje se mu i vodou z dětské pistolky postříkaný nešťastník. Každodenní program je možné najít v deníku Expo journal, který lze dostat zadarmo. Stojí za to se do nich podívat hned ráno: na výstavišti se koná řada koncertů či představení. Může jít o etnickou hudbu z hloubi černé Afriky, plytký europop, nebo naopak velmi vážnou hudbu. Nabídka je každý den široká už proto, že téměř každý den má za "svůj" některý stát či firma. Hezkým zakončením dne, pokud ještě máte sílu, je pohled z věže Deutsche Post ve východní části výstaviště. Najednou zjistíte, že těch zajímavých míst je přece jen více, než můžete za jeden den obejít. Japonský, možná až přetechnizovaný pavilon, monačtí delfíni, kus nefalšované pouště přivezený ze Saúdské Arábie, švýcarské dřevěné bludiště nebo celodřevěný a jinak průměrný český pavilon. I tak ale zůstává v návštěvníkovi pocit, že od světové výstavy by očekával trochu víc než jen nesčetné množství blikajících obrazovek, mluvících podlah a ztřeštěných nápadů ultramoderních výtvarníků.

Může se hodit

Lístky na EXPO 2000 oficiálně prodávají v České republice tři cestovní kanceláře: Cestovní kancelář Českých drah, Wolff Travel International a Fischer. Ceny: jednodenní 69 DM na osobu, vícedenní 62 DM na den, studentská 49 DM. Na koruny se přepočítává podle aktuálního kursu. Na místě jsou lístky o 10 DM dražší, o víkendu a o svátcích o 20 DM. CK Českých drah nabízí zvláštní jednodenní sobotní zájezdy lehátkovým vlakem, kde v ceně je zahrnuta doprava a vstupenka na výstavu. Ráno v sobotu do Hannoveru přijedete, večer odjedete. Cena lehátka včetně pojištění a vstupenky na Expo je 5590 Kč, pro čtyřčlennou rodinu 21 260 Kč. Výstaviště se otevírá v 9.00, zavírá o půlnoci. Pavilony se zavírají ve 21.30, potom fungují jen restaurace a diskotéky. Zakončením dne je ohňostrojová show flambee ve 22.30. Nabídka různého občerstvení je bohatá, leč velmi drahá (např. párek v rohlíku za 5,50 DM, bageta za 6 DM, sklenka vína 7 DM). Vynález českých turistů, vlastní svačiny, tu v hojné míře využívají i Západoevropané. Mapu výstaviště pořídíte za 5 DM, podrobného průvodce za 15 DM. Areál se skládá ze dvou částí: centrální a východní. Nejlépe je hned u vchodu či u některého z desítek všudypřítomných průvodců si nechat poradit, co vlastně chcete vidět. Anebo přímo zakoupit průvodce či mapu. Pozor, pokud budete v anglické verzi mapy hledat český pavilon, hledejte jméno Chechnya - Čečensko. Není známo proč. Při plánování jednodenní návštěvy je třeba vzít v úvahu dlouhé fronty, které se tvoří především u finského a nizozemského pavilonu a u parku 21. století. I u dalších objektů vás budou hostesky usměrňovat tak, abyste se příliš netlačili. Základní i aktuální informace o dění na Expu lze získat na internetové adrese www.expo2000.de

DOPRAVA

K výstavišti jezdí řada tramvají a autobusů, pokud máte již zakoupenou vstupenku, tak už si nemusíte kupovat lístek. Na samotném výstavišti máte několik možností: pěšky (fyzicky náročnější, ale nic vám neunikne), lanovku (krásný výhled, 5 DM), elektroběžku (dobrodružné, 50 DM na dvě hodiny) a elektromobil (pro starší a unavené, 210 DM na dvě hodiny pro dvě osoby, 320 DM pro čtyři). Vlastní koloběžky jsou zakázané, leč hojně používané.

Orientální bazar po Jemensku

Udělejte si přehled z lanovky nad výstavištěm

Recyklační pavilon firmy Dual Systems

Moderní umění: Jak to tam dostali?

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.