Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exotika i bez Karibiku. Šest tipů na netradiční dovolenou v Evropě

aktualizováno 
Dovolená v Evropě nejsou jen klasické pláže ve Středomoří, Alpy nebo města. I na našem kontinentě máme exotická místa, která stojí za návštěvu. Stačí si vybrat z našich vyzkoušených tipů - Azory, Molat, Madeira, Island, Lanzarote či plavby na obřích parnících.

Ostrov Sao Miguel | foto: Dana Emingerovápro iDNES.cz

Azorské ostrovy: masová turistika se jim vyhýbá

Pokud chcete najít místo, kterému se masová turistika zatím vyhnula, vydejte se na Azory. Devět ostrovů, které od roku 1453 patří Portugalsku, se rozprostírá 1 500 km západně od Lisabonu a 3 500 km od severoamerického pobřeží. Původně neobydlené souostroví sloužilo jako zásobovací zastávka na cestě přes Atlantik, později jako strategická základna Američanů. Dnes tu kotví spíš menší plachetnice při plavbách přes oceán.

Fotogalerie

Souostroví vzniklo díky podmořským sopkám, zemětřesením a lávě, protože leží přímo na třaskavém předělu africké, euroasijské a severoamerické tektonické desky. Erupce, způsobené jejich oddalováním, zapříčinily před miliony let v hlubinách moře vznik gigantického horského pásma, které na některých místech vystoupilo až nad hladinu oceánu. Naposledy se vynořil z mořských vln před 300 000 lety nejmladší ostrov Pico. Vévodí mu impozantní sopečný kužel Alto de Pico (2 351 m), který je zároveň nejvyšší horou Portugalska.

Na Azorech fouká silný vítr od moře, takže se tu rychle mění počasí. Ale jinak je klima mírné, díky Golfskému proudu se teploty celoročně pohybují mezi 14 a 25°C. Také tu často prší, takže ostrovy jsou díky dostatku vláhy a úrodné černé půdě nádherně zelené. Subtropická příroda kolem stovek sopečných kráterů je panenská a divoká. Z hlubin země na mnoha místech vyvěrá sirný dým či prýští bohaté minerální prameny, napájející vulkanická jezera.

Jak se tam dostat

Nejlépe s portugalskými aerolinkami TAP přes Lisabon, odkud trvá let další dvě hodiny. Ubytování je v menších hotelech a apartmánech. Mezi ostrovy se dá cestovat letecky. Na bližší vzdálenosti fungují trajekty.
Více: www.visitportugal.com

Azory, Terceira, přírodní lávové bazénky

Azory, Terceira, přírodní lávové bazénky

Rostliny tu raší a pučí jako utržené ze řetězu. Kytky, které u nás znáte jako dekoraci v květináčích či na záhonech, v úrodné vulkanické půdě dorůstají neuvěřitelných rozměrů. Třeba z ibišků, azalek či červenozelených vánočních růží tu mají stromové aleje. Krajinu pokrývají lesy z japonských kryptomérií či australských akácií, budící dojem, že tu rostly odjakživa. A něžné modré hortensie tu pěstují jako křoví, tvořící živý plot podél silnic.

Vesnice a městečka se díky sopkám pyšní ojedinělou romantickou architekturou. Přestože je hlavním stavebním materiálem černá pórovitá láva, domky s bílými rámy kolem oken a dveří působí vesele. V každé obci jsou malebné kostelíky a pestrobarevné kaple ducha svatého, které slouží věřícím k civilním setkáním. Také políčka, vinice a pastviny jsou od sebe odděleny zídkami z černého kamení nebo živým plotem z modrých hortensií, které jsou symbolem ostrovů.

Ačkoli je tu krajina opravdu úžasná a u moře se leckde můžete koupat sami, davy dovolenkářů se sem zatím nehrnou. Subtropická příroda kolem stovek sopečných kráterů na ostrovech s poetickými jmény Flores, Corvo, Terceira, Pico, Sao Jorge, Graciosa, Faial, Sao Miguel a Santa Maria tak zůstává stále panenská a divoká.

Ostrov Fayal. pohled na vulkán Pico

Ostrov Fayal. pohled na vulkán Pico

"Prazemě" jménem Island

Island je nádherná země, ale pro drsňáky. Připomíná "prazemi" - zeměkouli před miliony let, když byla neklidná a bouřlivá a ze dne na den měnila svou tvář. Tady vybuchují největší evropské sopky, které občas přilévají horké magma do nekonečných rozdrásaných lávových polí. Jako naposledy na jaře 2010 vulkán Evjafjallajökull, který vyvolal mezi geofyziky obav z probuzení největší a stále neklidné sopky Katla.

Jak se tam dostat

Cesta trajektem z Dánska na východ Islandu do městečka Seyðisfjörður trvá - se zastávkou na Faerských ostrovech – trvá 48 hodin. Vzdušnou čarou trvá let čtyři hodiny, ale dnes už musíte s jedním či dvěma mezipřistáními, takže cestování zabere celý den.
U nás se na Island specializuje např. CK Periskope Skandiávie - www.periscope.cz. Více se dozvíte i na: www.islandklub.com.

Studené vlny bombardují pobřeží, jehož sopečné pláže jsou černé jako uhel. Díky teplému Golfskému proudu však moře nikdy nezamrzá. O to větší království ledu panuje na pevnině. Největší ledovec na Islandu, Vatnajökull, svou plochou 8100 km² hravě strčí do kapsy nejmohutnější alpské ledovce. Pokrývá zhruba deset procent plochy ostrova.

Slunce tu svítí, ale nikdy tak, jak jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách. Nikdy nespaluje. Do přístavních městeček pod polárním kruhem, jako je třeba přístav Seyðisfjörður na východě ostrova, proniknou přes mohutné hory paprsky jen na necelé tři měsíce v roce, jinak je u vysokých fjordů pořád temno.

A déšť tu nepadá shůry, ale láme gravitační zákony. Pod prapodivnými úhly se řítí z boku a nezřídka i rovnou ze spodu. Tato země totiž nezná bezvětří. Vítr, to je na Islandu prostě vzduch a vzduch je zase vítr. Na rozdíl od ostatních koutů světa se tu proto dešťové kapky pohybují přímo kosmickou rychlostí. Píchají, bodají, fackují, zmrazují a derou se na kůži sebemenší škvírou v oděvu. Výjimečně hladí. A třikrát za den se přemění ve sníh a zase naopak.

Island, Pingvellir, národní park

Island, Pingvellir, národní park

Island, kráter Lagagígar

Island, kráter Lagagígar

Voda na Island dopadá, omývá ho, ale také z něj tryská. Těžko najdete zemi s tak velkou koncentrací divokých pramenů, bystřin a vodopádů na kilometr čtvereční. Zvlášť vodopády jsou impozantní. Ten největší z nich, Gulfoss, je divem světa, místem, kde Země pukla a do jejího nitra padají miliony litrů vody. Při trekkingu v Duhových horách na Landmannalaugaru se poutníkovi pod nohama doslova hýbe zem. Kolem to syčí a bublá, jako by podzemí ukrývalo Tolkiennovy trpasličí doly Morie. Horké sirné výpary se v mystické sopečné krajině derou na povrch a vytrvale taví sníh.

Na jiných místech se nitro země dobývá na povrch ještě důrazněji v podobě gejzírů. Ale pozor! V přírodních horkých jezírkách v údolí se dá plavat i v té největší zimě. Kromě nádherných pěších či cyklistických túr a výletů divočinou se vyplatí i vyjet pozorovat velryby, vypravit se s průvodci na ledovec, zkusit rafting, navštívit geotermální lázně Modrá laguna, ležící 40 km od nejmenší evropské metropole Reykjavíku (178 000 obyvatel).

Island, vodopád Skogafos

Island, vodopád Skogafos

Měsíční krajina na Lanzarote

Ostrov Lanzarote, který leží 130 kilometrů od pobřeží Afriky na severu Kanárského souostroví, připomíná měsíční krajinu a díky černé lávě se stal živou učebnicí vulkanologie.

V národním parku Timanfaya si můžete prohlédnout skaliska ostrá jako žiletky. Do nitra Ohňových hor, kde je přírodní biosférická rezervace UNESCO, vjedete jedinou silničkou, končící na kopci Islote de Hilario. Pod jeho vrcholem je restaurace El Diabolo, kde teplota podloží přesahuje 100 °C. Tady máte možnost vyzkoušet geologické pokusy s živým vulkánem pod nohama. Do rukou vám nasypou horký písek, sebraný ze syčícího kráteru. Krátce na to vyjeknete hrůzou, když průvodce nalije do hlubokého vrtu kousek od vás kýbl s vodou. Pára hlučně exploduje a gejzír horké vody vyletí do výšky několika metrů.

Jak se tam dostat

Na Kanárské ostrovy létá přímo z Prahy mnoho charterů, let ze střední Evropy trvá čtyř a půl hodiny. Více na: www.lanzarote.com

Zdaleka nejsilnějším zážitkem je projížďka úzkou silničkou, vykutanou v ostrých černých skalách. Barevné autobusy, které se pomaloučku pohybují v sopečné krajině, vypadají jako lodičky z dětské stavebnice, plující po temném moři.

Snad právě díky lávě a snaze místních zachovat panenskost ostrova, zůstal Lanzarote přírodním rájem, kde až na výjimky nenajdete veliká turistická centra, známá ze španělské riviéry. Koupání je tu nádherné, často jste na pobřeží téměř sami. Pláže pokrývá černý sopečný písek či oblázky. Úplně nejkrásnější jsou výpravy do opuštěných zátok, kam musíte dojít po svých. Jedním takovým klenotem je těžce přístupná, ale široká pláž Playa del Paso na návětrné straně Lanzarote. Je zaklíněná v délce sto metrů mezi temné mořské útesy pár kilometrů za přístavem El Golfo.

Lanzarote, bazén u jeskyně Cueva de los Verdes

Lanzarote, bazén u jeskyně Cueva de los Verdes

Velbloudi na Lanzarote

Velbloudi na Lanzarote

Za návštěvu stojí vulkanické jeskyně Cueva de los Verdes, které se v ničem nepodobají krápníkovým jeskyním, jak je známe třeba z Moravského krasu. Podzemní prostory vytvořily lávové tunely při obrovské erupci sopky La Corona, když povrch magmatu v moři prudce chladl, zatímco žhavá láva tekla pod povrchem dál.

Jedinou lehce zvrhlou atrakcí na ostrově jsou velbloudi. Lanzaroťané je sem dopravili z Afriky a vozí na nich turisty na krátké výlety do pouště. Když u ostrova zakotví obří veleparníky, rozbíhá se doslova velbloudí průmysl. Turisté vystoupí na obrovském parkovišti z autobusů, spořádaně se řadí do dvojstupů a míří k velbloudímu poli, na němž sedí stovky zvířat. Lidé nasedají po párech na sedátka po jejich bocích, velbloudi se trhavě zvedají a pak karavana korábů pouště vyráží na půlhodinovou "okružku" do hnědočerné pouště.

Molat: kde se zastavil čas

Temně modré moře rozráží příď trajektu Šoltanka, který jednou denně spojuje chorvatský Zadar s malými ostrůvky na Jadranu. Ty blízké se podobají jeden druhému jako vejce vejci. Na vodě u přístavních mol se houpá spousta rybářských a pár výletních lodí. Břeh lemují bílé domečky a táhnou se až ke kostelíku na vršku. Teprve když to vypadá, že trajekt zamířil na širé moře, objeví se v dálce jeden z nevzdálenějších zadarských ostrovů – Molat. Ostrůvek ve tvaru podkovy měří pouhých 28 km². A tady jako by se zastavil čas. V přístavu je jen pár domků vlevo, pár vpravo a uzoučká děravá asfaltka, která se klikatí kamsi nahoru mezi neprostupnou hradbou červenohnědých keřů.

Jak se tam dostat

Trajekt pluje tři hodiny ze Zadaru, ale je nutné si místo pro auto zajistit několik dní dopředu, protože bývá plný.

Více na www.zadar.hr

Po čtyřech kilometrech cesty divokou vegetací hosty vítá Brgulje, druhá ze tří osad, které na ostrově už po staletí jsou. Proti kostelu cestu téměř zablokuje lavička, na níž sedí dvě stařenky v černém. "Bog," zdraví a posouvají své sedátko, abyste mohli projet. Za chvíli už vidíte Dolní Brgulje, které tvoří přístavní korzo, hospoda Grill Papa, malý obchůdek a tucet domů.

Molat, zátoka pod Brgulje s ostrovem

Molat, zátoka pod Brgulje s ostrovem

Když sjíždíte k plážím, objeví se před vámi pohled jak z pohádek Petera Pana. Pod vámi leží jeho slavná "Never Land" - zátoka s kulatým ostrovem a plachetnice, na níž možná velí kapitán "Hák". Nad tím kopec a za ním úzký mořský průliv. A další hornatý obzor. A pak už jen nekonečná mořská vodní plocha a červené mraky roztodivných tvarů.

V přímořském domku rybář a jeho žena na uvítanou rozlévají domácí příšerně sladké víno a rozdávají čerstvé fíky. Během chvilky se zešeří a podvečerní klid vystřídá večerní "mrtvo". Jen pár světýlek na hladině zátoky a ztichlé hlasy z jediné místní restaurace hlásí: Tady skutečně bydlí lidé. Lehký vlahý vánek směrem od moře ohýbá plamen svíčky na terase, šumění vln pouze občas přehluší pufání rybářských loděk a měsíc rozpíná jako páv svůj úplněk. "Never Land" vrcholí.

Molat, v přístavu je přes den klid.

Molat, v přístavu je přes den klid.

Molat, lidé mají své zahrady se vínem a olivami

Molat, lidé mají své zahrady se vínem a olivami

Věčné jaro na Madeiře

Když večer přistává letadlo jihozápadně od Maroka u portugalského ostrova Madeira, vypadá hlavní město Funchal jako světélkující vějíř. Madeidra, s rozlohou 801 km²,  je totiž neuvěřitelně hornatý ostrov, na němž se svahy zvedají přímo od moře až do výšky téměř 1 900 m. Stráně ve městě jsou strašně strmé, takže je místní prošpikovali různými tunely a pospojovali mosty. A prudké klikaté uličky tu využívají jako jednu z nejvýnosnějších atrakcí Madeiry.

Když vyjedete nádhernou panoramatickou lanovkou na horu Monte ke kostelu Nossa Sehora, kde má hrob poslední rakousko-uherský císař arcivévoda Karel, dolů můžete frčet po příkrých asfaltových uličkách na dřevěných saních. Na Madeiře je to tradice, pocházející z dob, kdy se takto svážel těžký náklad z hor, a proto je profese mužů, kteří v uniformách řídí sáně velmi ctěná a předávaná jen v rodinné linii "sáňkařů".

Jak se tam dostat

Poletíte nejdřív tři hodinu do Lisabonu a pak dalším letem hodinu a půl na Madeiru.
Více na: www.visitportugal.com

Madeiru omývá Golfský proud, a proto teplota vody kolem ani v zimě neklesá pod 18 °C, což je příčinou "věčného jara" na ostrově. Příjemné klima do 30 °C je tu i v létě, a tak sem začali celoročně jezdit hlavně Britové, kteří Madeiru s její exotickou vegetací přezdili na Kvetoucí zahradu Atlantiku.

Madeira Sever

Sever Madeiry

Levada Boa Morte

Levada Boa Morte

Vnitrozemní turistika vysoko v horách se začala rozvíjet asi před půl stoletím, když turisté objevili levády, úzké zavlažovací kanály, stavěné od 15. století. První portugalští osadníci totiž zjistili, že zatímco na severu a severozápadě ostrova prší velmi často, na subtropickém jihu je vody méně. Proto vybudovali závlahový systém, jenž nemá na světě obdoby. Celý ostrov je protkán stovkami kilometrů mírně se svažujících kanálů, podél nich vedou stezky, na nichž se jezdí i na kolech. Na těch nejfrekventovanějších potkáte malé restauračky i stánky s občerstvením.

Tip na zájezd

Vyberte si z pestré nabídky exotických zájezdů na dovolena.iDNES.cz.

Velmi zábavná je projížďka divokou přírodou v džípech. Adrenalin stoupá už při cestě z města, kdy řidič s bravurou, která bere dech, vyjíždí vzhůru do hor úzkými uličkami Funchalu. Na krkolomných lesních stezkách pak máte pocit, že se už nikdy nevrátíte domů… ale podíváte se do kusu nádherné přírody, který byste za celou dovolenou nezvládli projít pěšky.

Nejexotičtější koupání zažijete na severu ostrova v přírodních lávových bazéncích v Porto Moniz, kde se vysoké vlny rozbíjejí o temně černé útesy přímo pod okny hotelových pokojů. Za nádhernými několikakilometrovými plážemi se vydejte trajektem na dvě a půl hodiny vzdálený menší ostrov Porto Santo.

Madeira, neuvěřitelné druhy tropického ovoce

Madeira, neuvěřitelné druhy tropického ovoce

Vysoké vlny kolem lávových bazénků v Porto Moniz

Vysoké vlny kolem lávových bazénků v Porto Moniz

Plavby na veleparnících

K exotickým dovoleným můžeme zařadit i plavby na obrovských parnících. I přes ztroskotání Costy Concordie v roce 2012 na nich tráví dovolené stále více Čechů. Pro mnohé je loď nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak poznat v krátké době kus světa. V noci loď pluje, takže téměř každé ráno se probudíte na jiném místě, v jiné zemi, aniž byste se museli stěhovat z města do města a kupovat si drahé letenky.

Veškerý komfort několikahvězdičkového prázdninového resortu cestuje s vámi. Na lodi nechybí vybavené fitcentrum, běžecká a bruslařská dráha na nejvyšší palubě, sítí chráněné hřiště na košíkovou či volejbal. Koupání si užijete hned v několika bazénech a vířivkách, od komína vede tobogan. Je tu internetová knihovna a nákupní centrum, kadeřnický salón, sauny, masážní centrum i ordinace lodního lékaře. Vedle divadelního amfiteátru je kinosál. Protančit noc můžete v neony prozářené diskotéce v hlubokých útrobách lodi. Na vyšších palubách se hraje hlavně jazz.

Costa Mediterranea

Costa Mediterranea

Bazény na horní palubě

Bazény na horní palubě

Jak se tam dostat

Do přístavu k místu vyplutí musíte po svých. Ačkoliv plavby se dají pořídit za dostupné ceny, nadstandardní služby na lodích jsou velmi drahé. Pokud se však budete trochu kontrolovat a výlety z přístavů během zastávek si organizovat sami, je plavba cenově srovnatelná s dovolenými v obvyklých oblíbených prázdninových resortech.

Více na: www.okruzniplavby.cz

Ačkoli se to zvenčí nezdá, tři tisícovky hostů se po palubách rozptýlí tak, že se nikde netvoří žádné návaly či fronty. Večer můžete být venku na horních palubách při romantické procházce dokonce i sami.

Lodě se pohybují na pravidelných okružních plavbách podle ročních období. Od jara do podzimu převládají cesty po Středomoří, od dubna do listopadu se jezdí za sluncem do Turecka, Řecka, Egypta, na Kanárské ostrovy i do Karibiku. Během krátkého severského léta jsou oblíbené výlety po Baltu k norským fjordům, na Island či Špicberky. Mimo sezonu využívají nižších akčních cen hlavně senioři, v létě se po mořích toulají víc rodiny s dětmi.

Autoři: pro iDNES.cz,


Témata: Azory, Island, Madeira




Nejčtenější

Lyžařské brýle SHRED AMAZIFY TROOPER
Vyhřívané rukavice, kvalitní helmy. Vánoční vychytávky pro lyžaře

Od lyží, bot, oblečení až po helmy, páteřáky a spodní prádlo. V našem výběru letošních vánočních dárků pro náruživé lyžaře jsme se snažili vybrat produkty,...  celý článek

Fotografie k filmu Cesta vzhůru
VIDEO: Podívejte se na dokument Cesta vzhůru o horolezci Jarošovi

Snímek o tom, kterak Radek Jaroš bez kyslíku a nosičů zdolal himálajskou velehoru K2, patří k nejúspěšnějším dokumentům, jež se v našich kinech promítaly....  celý článek

Locarno, výhled na město
Nejdelší tunel světa se otevírá. Sluneční ráj za Alpami máme na dosah

Jižní Evropa je blíže, než si myslíte. Slunný švýcarský kanton Ticino na jižním úpatí Alp natěšeně vyhlíží nedělní start pravidelného provozu v nejdelším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.