Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

On-line z letadla: Sám hodiny nad Atlantikem i proti větru na Gibraltaru

aktualizováno 
Nejméně 20 hodin bude pilot Jiří Pruša sám v letadle nad mořem. V úterý 22. dubna plánuje start dvoutýdenního putování vzduchem nad evropskými ostrovy. Z "etapy" z Příbrami na Kanárské ostrovy a Madeiru bude čtenářům iDNES.cz posílat on-line souřadnice, krátké zprávy i fotky.

Pilot Jiří Pruša plánuje obletět a vyfotit téměř stovku evropských ostrovů. Projekt si rozdělil do pěti částí, protože nejvzdálenější ostrovy jsou blíž Africe než evropskému kontinentu. První část jeho cesty, která bude také nejdelší, povede nad západní Středomoří, Kanárské ostrovy a Madeiru.

On-line: Evropské ostrovy z výšky

Sledujte od 22. dubna

Evropské ostrovy z výšky

Za letu posílá pilot GPS souřadnice a krátké textové zprávy. Po přistání pak fotografie pořízené z kabiny letadla a kamerami na křídlech a pod ocasem.

V kabině dvoumístného dolnoplošníku Dynamic WT 9 OK-LEX bude sám a denně poletí nejméně čtyři hodiny. Nejnáročnější bude přelet z Madeiry přes ostrůvek Porto Santo do portugalského Benavente. Tento úsek zabere odhadem kolem šesti hodin.

Proč je tento úsek trasy nejnáročnější?
Z Porto Santo do Benavente je to kolem pěti hodin letu bez přistání a přes čtyři hodiny z toho nad otevřeným mořem. Létat "na doraz" je zakázáno, let se musí plánovat minimálně s třicetiminutovou rezervou. Moje osobní zkušenosti z letů na Kypr však ukázaly, že i to může být nedostačující, když je silný protivítr. Nad mořem může mít rychlost 80 km/h i více, což může pětihodinový let prodloužit až o dvě hodiny. Moje nádrže mi dovolí být ve vzduchu 7 hodin, což mi dává důvěru, že pětihodinový let nad otevřeným mořem zvládnu s dostatečnou rezervou.

Jaké jsou nejrizikovější momenty cesty? 
Přistání na letišti Gibraltar, které je zařazeno mezi 10 nejnebezpečnějších letišť světa kvůli častému silnému nárazovému bočnímu větru. Pak už zmíněný přelet z Porto Santo do Benavente nad otevřeným mořem bez jiné možnosti, než v případě problémů přistát na moři. Další je přelet Alp, který mám za sebou sice už alespoň patnáctkrát, ale počasí ho může pořádně zkomplikovat. Tak to je ale s celou cestou, kdykoliv a kdekoliv může být  špatné počasí (zejména nízká oblačnost, silný vítr, bouřky, námraza, nízká viditelnost), které může i ten nejjednodušší úsek cesty zdramatizovat.

MAPA: On-line z nebe nad Evropou

Jak se balíte na cestu? Kolik si toho berete?
Vzhledem k tomu, že asi polovinu času u všech "ostrovních" cest letím nad mořem (při nastávající cestě to bude asi 20 hodin z více než 40), musím myslet především na to, abych měl všechno potřebné pro případ, že bych byl nucen přistát na moři. To znamená záchranný člun, záchrannou vestu a vhodně zabalené komunikační přístroje (letecká vysílačka a satelitní telefon) i trochu nouzového jídla.

Evropské ostrovy z výšky

1. část: západní Středomoří

Délka trasy: 8 600 km
Počet letových hodin: 43
Počet dní: 14
Termín: 22.4. - 5.5.
Trasa: Příbram - Alpy - Itálie - Elba - Kosika - Sardinie - Menorca - Mallorca - Ibiza - Ceuta - Gibraltar - Maroko (Casablanca) - Kanárské ostrovy (Fuerteventura, Grand Canaria, Maspalomas, Tenerife)- Madeira - Porto Santo - Španělsko (Santiago de Compostella) - Francie (Caen, Štrasburk) - Příbram.

Všechno musím mít umístěné tak, abych to nemusel dlouho hledat a samozřejmě musím mít v hlavě vypracovaný postup, co kdy udělat, abych to všechno v případě potřeby správně zvládl a stihl. Další důležité věci k balení jsou hasicí přístroj, zápalky, lepicí páska a suchý líh. K tomu dvě láhve oleje do leteckého motoru, jeden pětilitrový kanystr benzinu, trocha nářadí, poutací lana na letadlo, háky na poutání letadla a pár dalších drobností. Pro bezpečnou navigaci mám jak papírové mapy, tak mapy elektronické, a to jak v letadlové GPS, tak také v tabletu a laptopu.

Musím mít samozřejmě spací pytel, terénní boty a nepromokavou bundu. K tomu pak běžné věci: prádlo, záložní kalhoty, hygienické potřeby. To je z potřeb pro mě asi vše. Nejvíce starostí je s technologickými záležitostmi. Mám čtyři kamery, dvě pověšené pod křídly, jednu pod zádí letadla a jednu ruční v kabině. I s laptopem, tabletem, ruční vysílačkou, mobilem a satelitním telefonem beru ještě celkem šest záložních baterií, pět nabíječek, tři držáky na kamery, množství propojovacích drátů a celkem osm paměťových karet. K tomu jednu láhev vody, jedno jablko na každý úsek cesty a to je asi všechno.

Kdo je Jiří Pruša

Letecké dopravě a sportovnímu letectví se věnuje celý život. Soukromě se věnuje létání na větroních a ve sportovních letadlech. Nějaký čas létal také na paraglidu, ale poté, co si naštípl obratel a pár žeber, mu další létání na paraglidu rodina zakázala. Více z jeho cest najdete na jeho blogu nebo na jeho stránce www.prusa.org, kde jsou i fotky a videa z dalších jeho projektů.

Jiří Pruša také vydal knihu Abeceda reálného socialismu.

Jak jste plánoval cestu?
Jako suchozemce mě logicky fascinuje moře a ostrovy. K tomu pak ještě sopky, hory a zajímavá města. Všechny aktivní sopky v Evropě jsem již oblétal a vyfotil (na Vesuv, Etnu a Stromboli se podívejte zde), horám i městům se věnuji průběžně, a tak jsem došel k projektu Evropské ostrovy.

Celý tento projekt je rozdělený do pěti částí. První je západní Středomoří a Kanárské ostrovy s Madeirou, druhé budou ostrovy Severního moře (Guernsey, Jersey, Isle of Man, Orkneje, Hebridy, Faerské ostrovy, Shetlandské ostrovy, Fríské ostrovy), třetí jsou ostrovy Baltského moře, čtvrté chorvatské a řecké ostrovy a nakonec ostrovy východního Středomoří, tedy Malta, Liparské ostrovy, Sicílie, Lampedusa, Pantelleria. Všechny cesty tohoto projektu chci absolvovat během roku 2014, sever v teplých měsících a jih na jaře a na podzim, to vše kvůli počasí.

Musí se za průlety nad státy platit?
Při letech za viditelnosti (VFR), což je typ letů, které létám, se za průlety v žádné evropské zemi ani v USA neplatí. Podobné je to v naprosté většině zemí světa. Poplatky se ale prakticky v celé Evropě vybírají za použití letišť. Jejich výše je proměnlivá, od 15 až do 150 eur, drahá jsou větší letiště. V USA se ale neplatí ani za letiště. Cena jejich použití je zahrnutá v ceně leteckého benzinu, který je přesto asi o polovinu levnější než v Evropě.

Fotogalerie

Co budou největší náklady? Palivo?
Palivo je bezkonkurenčně tou největší přímou nákladovou položkou. Spotřebu během letu na Kanárské ostrovy odhaduji na cca 800-900 litrů. Cena leteckého paliva je v průměru o 25 % vyšší než u automobilového benzinu.

Na co se těšíte nejvíc?
Na vzrušení z toho zase vidět na vlastní oči, že realita zemského povrchu odpovídá tomu, co je na mapách. Znovu a znovu mě to překvapuje a pak z toho mám radost. Taky samozřejmě na modř moře a pobřeží.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.