Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropská rarita na Slovensku: skalní obydlí v Brhlovcích

aktualizováno 
V nejjižnějších výběžcích Štiavnického pohoří stranou hlavních silnic a mimo turistické značky leží v údolí ukrytá malá vesnička Brhlovce. Když k ní přijíždíte po silnici od Levic, vypadá jako docela obyčejná slovenská dědina, zástavba obyčejných domků však ukrývá neobvyklou zajímavost – obydlí vytesaná do skal.

Slovensko, Brhlovce - Jeden z několika zachovalých, muzejně neupravených skalních domů | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Skalní obydlí v podhorských Brhlovcích jsou evropskou raritou. Většina je už opuštěných, ale v několika jeskynních bytech lidé dosud žijí. Návštěvám se však vyhýbají.

Ale teď po pořádku, odkud se tu skalní byty vlastně vzaly. Nejprve se proto podíváme do blízké Levice.

Protiturecká pevnost Levice

V 16. a 17. století jižní část Slovenska silně trpěla nepřátelskými nájezdy Turků, některé části země Turci dokonce určitý čas ovládali. V těchto nepříznivých dobách se opevňovaly hrady, kostely a kláštery, obyčejní lidé hledali úkryty, kam se schovat, když šlo o život.

Symbolem protitureckého odboje v jihoslovenském regionu zvaném Tekov je Levický hrad, jenž zdobí stejnojmenné město Levice.

V 16.století se hrad stal dějištěm častých bojů proti Turkům, od roku 1543 fungoval jako jedna z 15 protitureckých pevností. Z důvodu sílícího tureckého nebezpečí byl roku 1635 obnovený podle italského fortifikačního systému, což mu ovšem nepomohlo – roku 1663 jej vicekapitán Gašpar Bartakovits vydal Turkům bez boje. Turci pobyli na hradě jeden rok, pak jej zase ztratili a po opakovaných bojích jej už nedobyli zpět.

Levický hrad
Levický hrad

Dnes se Levický hrad skládá ze dvou částí – kamenného středověkého hradu na sopečné skále a opevněného renesančního předhradí (kaštiel) ze 16. století. Obě části odděluje plošně velké travnaté nádvoří.

Kamenný hrad – přestože tvoří hlavní dominantu celého areálu – není veřejnosti přístupný. Stojí na strmé skále a případný výstup na ni vyžaduje jisté lezecké dovednosti. Mladší renesanční hrad funguje jako Tekovské muzeum – jsou tady k vidění stálé expozice, část tvoří provozní budovy.

Turecké války byly však největší pohromou pro okolní vesnice, které žoldáci tureckých i císařských armád nemilosrdně rabovali.

Krajina v okolí Brhlovců
Krajina v okolí Brhlovce

Skalní úkryt před Turky

Do souvislosti s tureckými nájezdy bývá většinou dáván i vznik unikátních skalních obydlí v nedaleké obci Brhlovce pod nejjižnějšími výběžky Štiavnických vrchů. Ve skutečnosti tady lidé tesali umělé jeskyně do skal asi již mnohem dříve.

Dutiny sloužily jako vinné sklepy, skladiště potravin, později i jako přechodná obydlí, jež se využívala jako vhodný úkryt před Turky.

Příhodné podmínky pro vznik skalních obydlí poskytla sama příroda. Krajina v okolí Brhlovců je součástí středoslovenského vulkanického pásma z období třetihor, podloží tvoří sopečné vyvrženiny, mezi nimiž převažují souvrství tufů. Je to hornina měkká, snadno opracovatelná, zároveň však dobře soudržná, takže při kutání nehrozí sesutí.

Slovensko, Brhlovce
Hospodářská část skalního obydlí v Brhlovcích

Vrstvy tufů vystupují v Brhlovcích na obou svazích zaříznutého údolí, takže malá skalní stěnka je součástí prakticky každého pozemku v řadové obecní zástavbě. Kdysi vlastně stačilo zajít na konec dvorku za dům a začít kutat do skály.

Kromě vybudování vlastní "domácí jeskyně“ měla tato jistě nelehká činnost i další pozitivní efekt – získal se stavební kámen, který se dal buď použít, anebo prodat.

Může se hodit



Jak se tam dostat
Autem: Z Bratislavy nebo Trnavy směr Nitra – Vrábľe – Levice (č. 51), v Levicích odbočit z hlavní silnice č. 51 vpravo směr Santovka, ve vesnici Čankov (v pořadí druhá za Levicemi) odbočit vlevo na Brhlovce.
Vlakem: Z Bratislavy jezdí rychlíky do Zvolena a Košic přes Levice

Kde se vykoupat
Santovka – obec asi 10 km od Brhlovců, známá minerálními prameny, které se stáčejí za účelem výroby zemité, zásadité a uhličitanové stolní vody Santovka. U vývěrů minerálních vod se vysrážely nánosy travertinu, které jsou chráněné jako přírodní památka.

Termální koupaliště v Santovce

Největším lákadlem je však zrekonstruované termální koupaliště, zahrnující venkovní bazény, vnitřní bazén a velmi neobvyklé travertinové sedavé bazénky, do nichž proudí čerstvá voda přímo z pramene. Na travertinové bazénky navazují masážní vodopády a sprchy.
Celoročně funkční Wellness centrum nabízí řadu masáží. Více na: www.santovkawellness.sk


Muzeum Brhlovce
je součástí Tekovského muzea v Levicích. Tvoří ho zděný dům z konce 19. století v části Šurda, skalní prostory z konce 19. století a zděný dům z druhé třetiny 20. století. Expozice byla otevřena roku 1992 a v roce 1994 získala ocenění EUROPA NOSTRA.
Vstupné 20 Sk, fotografování 30 Sk.
Otevřeno listopad až březen na požádání, jinak Po, Čt, So, Ne 9-16 h, tel. 00421 36 631 55 55

Slovensko, Brhlovce
Skalní část muzejního domu

Ekologické bydlení

O tom, jak se bydlelo ve skále v Brhlovcích, se můžete přesvědčit návštěvou malé muzejní expozice v místní části Šurda, která byla zřízena roku 1992. Součástí expozice je tradiční hliněný dům typický pro národopisnou oblast Hont, k němu přiléhá dvorek ukončený tufovou skálou, do níž je vysekáno několik dutin různého účelu.

Slovensko, Brhlovce
Interiér skalního obydlí

Horní bychom dnes mohli považovat za jakousi letní terasu, pod ní je něco jako dílna, vedle ní obytná místnost a stranou ještě jedna dutina sloužící jako skladiště potravin.

Obytná místnost má skromné rozměry i vybavení, je v ní však docela útulno – nechybí okno ani kamna s komínem. Navíc přes léto je uvnitř příjemný chládek, v zimě zase docela teplo, takže není třeba moc topit. Zkrátka ekologické bydlení…

Podobně to vypadá i u sousedů v celé délce řadové zástavby. Tam však na slídivé zraky senzacechtivých turistů nejsou příliš zvědaví, takže je dobré s tím počítat a respektovat lidské soukromí. Místnosti vysekané do skal tam totiž pořád slouží svému původnímu účelu.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.