To se stalo, až když se tu objevil nadaný lékař, Tomáš Jordán z Klausenburku, který se věnoval studiu léčivých vod. Nebyl to původem ani Čech, ani Moravan, narodil se roku 1539 v Sedmihradsku ve městě Kluži, jež tehdy mělo německý název Klausenburg. Tomáš Jordán se vydal studovat do Francie a Itálie, po studiích se vrátil a vstoupil do služeb Ferdinanda I. Doktorát získal na vídeňské akademii. Záhy mu byl spolu s erbem udělen přídomek "z Klausenburku" . Roku 1566 se zúčastnil vojenského tažení proti Turkům (to byla doba, kdy Mikuláš Zrinský zabránil tureckému tažení na Vídeň), během nějž studoval nakažlivé choroby a jejich šíření.
Po návratu z tohoto tažení putoval po lázeňských místech v Čechách i na Moravě, roku 1573 byl povýšen do rytířského stavu a o sedm let později vyšlo v českém jazyce jeho učené dílo s názvem Kniha o vodách hojitelných neb teplicích moravských, v němž byly poprvé odborně popsány blahodárné účinky slatinických teplých sirovodíkových vod.
Slatinice však zůstaly na rozdíl třeba od Karlových Varů či Mariánských Lázní vždy jen obyčejnou vesnicí, která podle tehdejších zákonů neměla právo na znak. Toto právo bylo vyhrazeno jen městům a městysům. Ke změně došlo až po vydání zákona o obcích roku 1990, podle nějž může mít znak každá obec s vlastním starostou.
O dva roky později, v květnu 1992, mě Obecní úřad ve Slatinicích požádal o navržení znaku a praporu. Vyšel jsem z historie i současnosti této jinak typické hanácké obce. Štít jsem rozdělil červeným kosmým pruhem, v dolní části je šest zlatých a modrých vlnitých pruhů a v horní stříbrné části je červený štír. Modré vlny představují slatinické léčivé vody, zlaté pruhy zas vlnící se pšeničné lány žírné Hané. Kosmý pruh a štír jsou převzaty z erbu Tomáše Jordána z Klausenburku (ten měl ve znaku štíry dokonce tři), jemuž Slatinice vděčí za to, že je uvedl do povědomí lékařského světa. Na obecním praporu je pod červeným štírem jen jeden modrý vlnitý pruh. Znak i prapor v této podobě schválila heraldická komise v Praze dne 11. září 1992.
