Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Erby: Slatinice - červený štír

  10:34aktualizováno  10:34
Slatinice - Úrodnou rovinu Hané si možná málo lidí spojuje s existencí lázeňského místa. Přesto asi dvacet kilometrů od centra Hané je obec Slatinice, jež je od 16. století známa svými sirovodíkovými prameny, které úspěšně léčí nemoci pohybového ústrojí. Už v polovině 13. století tu existovala obec, která patřila jednomu olomouckému klášteru. V polovině 16. století nacházíme první zmínky o tom, že tu je nějaký léčivý pramen, ale zprvu se o něj nikdo zvláště nezajímal.

To se stalo, až když se tu objevil nadaný lékař, Tomáš Jordán z Klausenburku, který se věnoval studiu léčivých vod. Nebyl to původem ani Čech, ani Moravan, narodil se roku 1539 v Sedmihradsku ve městě Kluži, jež tehdy mělo německý název Klausenburg. Tomáš Jordán se vydal studovat do Francie a Itálie, po studiích se vrátil a vstoupil do služeb Ferdinanda I. Doktorát získal na vídeňské akademii. Záhy mu byl spolu s erbem udělen přídomek "z Klausenburku" . Roku 1566 se zúčastnil vojenského tažení proti Turkům (to byla doba, kdy Mikuláš Zrinský zabránil tureckému tažení na Vídeň), během nějž studoval nakažlivé choroby a jejich šíření.

Po návratu z tohoto tažení putoval po lázeňských místech v Čechách i na Moravě, roku 1573 byl povýšen do rytířského stavu a o sedm let později vyšlo v českém jazyce jeho učené dílo s názvem Kniha o vodách hojitelných neb teplicích moravských, v němž byly poprvé odborně popsány blahodárné účinky slatinických teplých sirovodíkových vod.

Slatinice však zůstaly na rozdíl třeba od Karlových Varů či Mariánských Lázní vždy jen obyčejnou vesnicí, která podle tehdejších zákonů neměla právo na znak. Toto právo bylo vyhrazeno jen městům a městysům. Ke změně došlo až po vydání zákona o obcích roku 1990, podle nějž může mít znak každá obec s vlastním starostou.

O dva roky později, v květnu 1992, mě Obecní úřad ve Slatinicích požádal o navržení znaku a praporu. Vyšel jsem z historie i současnosti této jinak typické hanácké obce. Štít jsem rozdělil červeným kosmým pruhem, v dolní části je šest zlatých a modrých vlnitých pruhů a v horní stříbrné části je červený štír. Modré vlny představují slatinické léčivé vody, zlaté pruhy zas vlnící se pšeničné lány žírné Hané. Kosmý pruh a štír jsou převzaty z erbu Tomáše Jordána z Klausenburku (ten měl ve znaku štíry dokonce tři), jemuž Slatinice vděčí za to, že je uvedl do povědomí lékařského světa. Na obecním praporu je pod červeným štírem jen jeden modrý vlnitý pruh. Znak i prapor v této podobě schválila heraldická komise v Praze dne 11. září 1992.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.