Velké oči emu hnědého

Velké oči emu hnědého - Díky velkým, daleko od sebe posazeným očím, má emu velmi dobré prostorové vidění, které mu umožňuje nejen přesný odhad vzdálenosti, ale i snadnou orientaci v terénu. | foto: Australis

Emu a kasuáři - ptáci z dávných časů

Setkání s pozoruhodnými australskými pštrosy - emu hnědými jsou v Austrálii běžná, ale nečekaná...Zapraská větev, rychle se ohlédnu a zpoza bizarního žlutokapu, trávového stromu, se na modravém hadovitém krku vztyčí do výše dvou metrů malá hlava s velkým plochým zobanem. Ohromné oranžové oči s dlouhými řasami se na mně hypnoticky zadívají. Mám pocit, že na mě přes hlubokou propast času a prostoru pohlédla bytost z jiného světa.

Bytost z jiného světa
Bezděčně udělám krok zpět. Oči se sníží na úroveň mých a krk s hlavou se přiblíží snad na deset centimetrů k mému obličeji. Obrovské oranžové oči se vpíjejí do mých. Vnímám zvláštní kořeněný pach jeho dechu. Potom se zobák pootevře a z jeho nitra zazní hluboký klokotavý zvuk nepodobný ničemu, co jsem kdy slyšel.

Překvapeně couvnu, zakopnu o větev a svalím se do vrstvy tlejícího listí eukalyptu. Než se vzpamatuji, je emu pryč. Jenom o kousek dál na zemi je v hnízdě z trávy a drobných lístků tucet velikých, tmavě zelených vajec.

S emu se u protinožců dozajista setkáte - ať cestujete pralesy severního Queenslandu nebo neutěšenou savanou Západní Austrálie.

Emu se podobá podlouhlému šedočernému trsu povadlé trávy, z kterého vyrůstají dva mohutné tříprsté běháky, hodící se spíše k nějakému dravému dinosaurovi. Dopředu trčí dlouhý, lehce ochmýřený krk s modravým nádechem, zakončený relativně malou hlavou opatřenou zploštělým zobákem. Na svět se emu dívá dvojicí velkých očí, které vidí barevně stejně dobře jako oči lidí. Peří emu je zvláštní, odlišné od jiných ptáků, z větší vzdálenosti se podobá rozčepýřené srsti.

Emu se vyvinuli před 25 miliony lety
Emu hnědý, jediný žijící zástupce čeledi emuovitých (Dromornithidae), je stejně tak jako jeho příbuzný kasuár přilbový pozoruhodným příkladem přizpůsobení se životnímu prostředí, v němž žije. Historie jejich původu není doposud zcela vyjasněna, ale na základě fosilních nálezů je možné tvrdit, že se jejich předci vynořili na světové scéně už na samém počátku vzniku ptáků.

Čeleď emuovitých se v Austrálii vyvinula z dávných předků zhruba před 25 milióny let, některé její druhy dosahovaly obřích rozměrů stejně jako legendární pták Moa z Nového Zélandu.

Australští domorodci, kteří v minulosti sídlili na území dnešního státu Victoria, si v ústním podání předávají ještě dnes legendu o obrovském emu, jenž žil v jejich lovištích v době, kdy byly australské sopky aktivní.

Farmáři emu téměř vyhubili
Australští farmáři, kteří k ráznému řešení problémů s původní zvěří nemají nikdy daleko, pronásledují emu kvůli tomu, že jim škodí na polích a upíjejí vodu dobytku. Stejných zločinů na bodrých zemědělcích se mimo jiné dopouštějí i klokani a vůbec všechna zvířata kromě ovcí a jatečního skotu.

Nelze se potom divit, že mnozí z farmářů, obleženi tolika škůdci, měli doma donedávna nejen kulovnici, ale i samopal. Válka farmářů  s australskými pštrosy vyvrcholila v roce 1932, kdy farmářům přišla z příkazu samotného guvernéra na pomoc i australská armáda a desítky tisíc ptáků byly postříleny. Početní stav emu se sice od té doby částečně zlepšil, ale z oblasti státu Victoria zmizeli docela a v některých dalších oblastech jsou velice vzácní.

Plachý příbuzný - kasuár přilbový
V hlubokých a těžce přístupných pralesích severovýchodní části Cape Yorku žije poněkud menší příbuzný emu hnědého - kasuár přilbový. Má podobný způsob života jako emu, ale jeho tělesný vzhled je mnohem bizardnější. Dorůstá do maximální výšky 150 centimetrů, avšak jeho hmotnost může dosáhnout téměř sta kilogramů.

Peří má smolně černé, krk má oproti emu kratší s kobaltově modrým zbarvením, ozdobený jasně rudými laloky. Na hlavě nosí vysoký kostěný hřeben s povrchovou rohovitou vrstvou, ten slouží k rozhrnování podrostu a jako ochrana lebky před nárazem při prudkém běhu.

Kromě toho je kasuár vyzbrojen deset centimetrů dlouhým ostrým drápem na vnitřní straně prstu, který může použít jako útočnou zbraň. Kasuár je mimořádně plachý, za potravou vychází za soumraku a dokáže s neuvěřitelnou dovedností rychle běžet s dopředu nataženým krkem hustou změtí tropického rostlinstva. Kromě Austrálie žije ještě na Nové Guinei a Nové Británii.

CO DĚLAJÍ AUSTRALANÉ NA ZÁCHRANU EMU

V poslední době se vztah Australanů k přírodě propastně změnil. Byly založeny četné národní parky a rezervace a ochraně fauny i flóry se věnuje nemálo lidí i finančních prostředků. Kromě toho se Australané začali vážněji zabývat možností využití původních australských druhů. Dnes jsou na mnoha místech farmy, kde se emu pěstují jako užitková zvířata.

Z kůže emu, která je pozoruhodně jemná a pevná, se šijí přepychové kožené výrobky, peří se zpracovává jako módní ozdoba, ze skořápek vajec si australští domorodci dříve vyráběli nádobky. Z emu se získává také olej, vysoce ceněný ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Staří Austrálci používali tento olej jako hojivý balzám.
 
Dnes si někteří farmáři dokonce drží na farmě ochočeného emu jako domácího mazlíčka, když se na vás však tento "člen rodiny" zahledí svým zvláštním podmanivým pohledem, mrkne a potom pootočí hlavu, v ten okamžik ucítíte zkoumavý plazí pohled nelítostného dravce z propasti času.