UNESCO je organizace OSN a má na starosti výchovu, vědu a kulturu. Stará se přitom nejen o "živé" umění a o hmotné památky, ale i o výtvory přírody. Vysvětluje to tak, že je povinností obyvatel zeměkoule chránit nejen materiální výtvory našich předků, ale i jedinečné úkazy vytvořené přírodou.
Právě proto byla v roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Na základě tohoto mezinárodního právně závazného dokumentu se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami.
|
TAKÉ SI PŘEČTĚTE |
| Sloup Nejsvětější Trojice & UNESCO |
O zápisu do prestižního seznamu rozhoduje Výbor světového dědictví složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1990.
V současné době Seznam světového dědictví obsahuje 690 kulturních a přírodních památek.
Do jaké společnosti se tak Olomouc vlastně dostala? Pomineme-li Evropu, zařadila se třeba vedle staré Havany (Kuba 1982), pyramid v Gize (Egypt, 1979), Národního parku Kilimandžáro (Tanzanie, 1987), himalájského údolí Káthmándú (Nepál, 1979), vrcholu islámského umění Tádžmahalu (Indie, 1983), starého města v Jeruzalémě (Izrael, 1981), kamenného města Petra (Jordánsko, 1985), Národního parku Grand kaňon (USA, 1979), zbytků historického města Ayutthaya (Thajsko, 1991), přírodní rezervace Vallé de Mai (Seychelly, 1983).
V Evropě pod stejným heslem památka UNESCO nalezne zvědavec třeba Benátky s jejich kanály (Itálie,1987), historické jádro Krakova (Polsko, 1978), granadskou Alhambru (Španělsko, 1984), Spišský hrad (Slovensko, 1993), zámek a zahrady ve Versailles (Francie, 1979) a tak dále.
Společné mají hrady, města, sloupy a národní parky jedno: jsou to mistrovská díla, ať člověka nebo přírody. Platí přitom, že dostat se na seznam bude stále těžší a těžší.
"UNESCO vydalo nové pravidlo, další z mnoha, podle něhož může země předložit pouze jednu nominaci za rok. Takže i když budeme mít padesát kandidátů, musíme z nich vybrat jednoho, kterého navrhneme. Pouze tato jediná vybraná památka pak může vstoupit do mezinárodního kola, kde bude posuzována," vysvětluje Michal Beneš z Ministerstva kultury, který má v tuzemsku UNESCO na starosti.
Už z minulosti má také UNESCO reguli, která říká: kdo se jednou dostane do mezinárodního výběru a je zamítnut, nesmí se už nikdy více o zápis pokoušet. Navíc také platí další pravidlo, podle něhož chce UNESCO zařazovat pouze takový druh památek, který je minimálně zastoupen na Seznamu světového dědictví.
"S nadsázkou řečeno, i kdybychom měli Niagarské vodopády, neměli bychom velkou šanci, protože vodopády jsou na seznamu už asi patery," dodává Beneš.
 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci |
