Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ekologická rakev a urna ve tvaru míče. Unikáty muzea pohřbů ve Vídni

aktualizováno 
Kde jinde může stát muzeum pohřebnictví než ve Vídni. Obyvatelé dunajské metropole byli vždycky tak trochu posedlí smrtí a pohřeb pro ně představoval ještě větší slávu než narození a svatba. Více, než smrti se báli toho, že by je pohřbili zaživa.

Muzeum, kde hlavní roli hraje smrt. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Vídeň měla vždycky velmi specifický vztah ke smrti. Vídeňané milují život, ale také smrt, proto se umírání nikdy nebáli a smrt vnímali jen jako nutnou proměnu, jako přechod ze života na věčnost.

"Bývalo dobrým zvykem uspořádat po smrti velkolepou Goodbye party, obrovské představení, které stálo spoustu peněz a jehož hlavní poselství by se dalo shrnout do věty: Byl jsem tím a tím, prosím, pamatujte si mě," vypráví kurátor muzea pohřebnictví Wittigo Keller, který zde také provádí.

Fotogalerie

Na konci října, před svátkem Všech svatých a následných Dušiček (1. a 2. 11.), přichází do podivuhodného muzea nejvíc návštěvníků.

Ve čtyřech velkých místnostech jsou k vidění poněkud bizarní předměty, které dokumentují velmi zvláštní vztah Vídeňanů ke smrti. "Pozemský život je vždycky jen dočasný, zatímco posmrtný život je věčný. A proto se na něj člověk musí vypravit se vší slávou a pompou," vysvětluje kurátor Keller a otvírá dveře prvního sálu.

Zde jsou vystaveny slavnostní uniformy pohřebních zřízenců i okázalá výzdoba smutečních vozů. Každý je trochu jiný, ostatně Vídeň 19. století měla 87 pohřebních ústavů. A pozor, hlavní roli nehraje pouze tradiční černá barva. Při pohřbech vojenských oficírů se používala červená smuteční barva, zatímco děti odcházely na onen svět v modré.

"Ekologická" rakev císaře Josefa II. se neujala.

Ke slavnostním pohřbům patřily slavnostní uniformy.

K slavnostním pohřbům patřily slavnostní uniformy.

Malovaná lebka pocházející ze slavné kostnice v Hallstattu

Malovaná lebka pocházející ze slavné kostnice v Hallstattu

Strach z procitnutí

Vídeňané sice neměli strach ze smrti, zato se báli něčeho jiného – že by mohli být pohřbeni zaživa, a potom v rakvi procitnout. "Při exhumacích nacházeli mrtvé v podivných pozicích, často se také zjistilo, že mají zlomené nehty. Prostě a jednoduše byli pohřbeni zaživa, v rakvi se pak probrali a snažili se dostat ven. Z takového scénáře měla většina lidí hrůzu. A oprávněně. Lékaři odhadují, že na konci 19. století byl každý padesátý člověk pohřbený zaživa," vykládá kurátor v dalším sále a ukazuje na zvláštní mechanismus spojený dlouhým drátem se zvonkem.

Může se hodit

Muzeum pohřebnictví sídlí nedaleko zámku Belveder ve čtvrtém vídeňském okrese. V několika sálech je k vidění víc než 700 kuriozit a artefaktů, které dokumentují vztah Vídeňanů ke smrti a pohřbům. Muzeum pohřebnictví bylo založeno v roce 1967 a je nejstarší svého druhu v Evropě.

Je otevřeno pouze ve všedních dnech od 12 do 15 hodin, vstupné činí 2,5 eura.

Další informace najdete na www.bestattungsmuseum.at

"A tak zdejší inženýři vyvinuli tuhle zajímavou věcičku, která propojila rakev s hrobníkovým domem. Když se v hrobě někdo pohnul, spustil se alarm a hrobník ho mohl vykopat a zachránit," vysvětluje kurátor a spouští podivný mechanismus, načež nás ohluší zběsilé vyzvánění. Jenže alarm byl drahý a mohli si ho dovolit jen bohatí. Běžní lidé dávali přednost levnější alternativě v podobě 18 centimetrů dlouhého nože, který jim před pohřbem zabodli přímo do srdce.

Ekologická rakev

Mezi další sbírkové unikáty patří například "ekologická" rakev císaře Josefa II., který v roce 1784 přišel se zajímavou ideou. "Chtěl ušetřit za dřevo, ale i urychlit proces rozkladu těl, proto zavedl speciální rakev s otvíracím dnem, ze které se mrtví "vyklápěli" do společného hrobu. Ale Vídeňané takový způsob pohřbívání odmítli, postavili se proti císaři a po několika měsících protestů si vynutili zrušení této novinky a návrat k tradici," vykládá průvodce Wittigo Keller.

Ve Vídni se moc neujala ani speciální pohřební tramvaj s kapacitou dvanácti rakví, určená pro hromadný převoz nebožtíků z nemocnic či domovu důchodů. I když tramvaj jezdila jen v noci, vydržela ve službě pouhých deset let, od roku 1918 do roku 1928. Ale do služby se ještě jednou vrátila, a to v době druhé světové války, kdy odvážela mrtvé po bombardování města.

Urna ve tvaru fotbalového míče: novinka roku 2008

Urna ve tvaru fotbalového míče: novinka roku 2008

Kontroverzní proměna ostatků: z popele se vytvoří diamant.

Kontroverzní proměna ostatků: z popele se vytvoří diamant.

Babička v ceně auta

V muzeu pohřebnictví však nejsou jen staré exponáty, ale také horké novinky z posledních let. Například luxusní designové urny z produkce vídeňské porcelánky Augartnen: třeba v podobě fotbalového míče, které byly v módě v roce 2008, když Vídeň hostila mistrovství Evropy ve fotbale.

Nebo ukázka nejmodernější a také zřejmě nejkontroverznější manipulace s lidskými ostatky kterou je proměna popele z nebožtíka v diamant. Samozřejmě to vůbec není levná záležitost. "Zázrak moderní technologie vyjde na šest až dvanáct tisíc eur, podle velikosti a kvality diamantu," upozorňuje Wittigo Keller. Takže pořídit si náušnice s dědečkem a babičkou vás vyjde dráž než nové auto střední třídy.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.